Meeting Mystery

🕸Dream🕸

Rychle doběhnu domů a sundám si bundu.  ,,Strejdo?" Zavolám do prázdna našeho domu. Takže tady strejda ještě není. Rychle si udělám čaj na zahřátí a vyběhnu nahoru do pokoje, jako každý den hodím batoh do rohu pokoje a sednu si k počítači. Najednou se mi začnou honit hlavou různé myšlenky, různé záhady co se proplétají tímto městečkem, záhady, které mě začínají víc a víc přitahovat. Všechno tady začíná být hodně divný, proč Shawn byl na Nashe, tak naštvanej, o čem se tam asi bavili? Ty kluci jsou záhadou snad největší, ale ani holky nejsou, jak se říká čisté, přijdou mi, že něco tají. Nějaké lektvary, historie o jejich životech. Možná bych si mohla popovídat s Beccou, třeba by mi toho mohla povědět víc. Myslím, že by mi toho i víc řekla, ale holky ji pořád v tom přerušují, jako kdyby nechtěli, abych to věděla. Přijde mi, že každý z tohohle městečka má svá tajemství. Musím na to přijít a já na to přijdu. Odhalím tajemství tohohle města. Chci zjistit co se tu děje. ,,Jo já to dám, jo." Řeknu si hrdě a usměju se. Vezmu si papíry a začnu dělat projekt na biologii, jenom doufám, že Shawn udělá tu svou půlku, aby to bylo kompletní.

Z mého soustředění na práci, mě vytrhne zvonek. Ježiši strejda si zase zapomněl klíče, to je celý on. Protočím na tím panenky, zvednu se a seběhli dolů ke dveřím. ,,Strejdo, ty jsi si zase zapomněl - Shawne?" Překvapeně vykulím oči.  ,,C...co tady děláš?" Vykoktám ze sebe.   ,,Aha, ty nevíš, že ten projekt na mechy je na zítra?"   ,,Aha, no, ne, to nevím, asi mi to vypadlo." Kdybych nemyslela na něco jiného.   ,,No, kdyby jsi nemyslela furt na blbosti a soustředila se na školu, tak to víš." Jemně do mě strčí ramene a udělá si cestu dovnitř.  ,,Stojíš tu dlouhou? Vypadáš jako kdyby jsi tu stál hodinu."   ,,Musel jsem s autem do servisu."   ,,Aha, takže jsi šel pěšky, proč jsi nejel busem?" Zavřu dveře a dojdu do kuchyně, udělat mu taky čaj.  ,,Autobus tady projede jednou za tři hodiny ty chytrá." Oznámí mi, zatímco si sundavá svoje boty."     ,,Haló, jsem tu týden, nestačila jsem si to ještě všechno zjistit. Na, tady je čaj a sundej si to mokré oblečení, půjčím ti jedno po mém kamarádovi, co jsem mu omylem vzala." Řeknu a vydám se nahoru po schodech. Za sebou uslyším jak se Shawn směje. Rychle se otočím.   ,,Co je?" Nakrčím čelo a nadzvednu levé obočí.  ,,Nic, ale to je dobrej argument. Omylem jsem vzala kámošovi oblečení. To jsi z děcáku?"   ,,Ano, já jsem z děcáku." Řeknu a Shawn se zarazí. Jako kdyby ho to hodně překvapilo.   ,,Aha, promiň to jsme."   ,,V pohodě, to neřeš, pojď nebo nastydneš a já ty mechy budu muset přednášet sama." Vyběhnu nahoru a vezmu oblečení po Brianovi. Vlastně mi ho omylem dala vychovatelka, když mi přinesla čisté prádlo z prádelny. Poznala jsem, že je jeho, takovej styl má snad jenom on.

Otočím se na Shawna, který už stojí ve dveřích. Dojde ke mně a stoupne si hodně blízko ke mně. Můj dech se zrychlí, i když se ho zatím udržet v normálu, ale moc mi to nejde. Shawn skloní hlavu, aby mi viděl do očí. Potom se trochu natáhne, aby si dal čaj na můj pracovní stůl a odtáhne se.  ,,Máš to oblečení?" Zeptá se a já kývnu. Vezmu ho a strčím mu ho do rukou. Shawna děkovně kývne a dojde se převléknout.  ,,Hele je to trochu těsný a malý." Přijde a můj zrak hned sklouzne k jeho chloubě. Zůstanu na to koukat.  ,,Hele já jsem tady." Řekne Shawn docela přísně a já hned zvednu pohled k němu.  ,,Promiň, no on byl docela prcek o proti tobě a taky docela vyžaduje, ty jsi oproti němu, svalnatej sexy habán." Řeknu a pak se zaseknu.   ,,A ty moc mluvíš."   ,,Ale sluší ti to."   ,,Dobře, boxerky mám suchý, nebude ti vadit, když budu jenom v nich?" Páni, ten na to jde nějak rychle. Ježiši co to zase plácám.  ,,Ne, jasně, pokud to nevadí tobě?" Shawn jenom zakroutí hlavou, rozepne si kalhoty a začne je stahovat dolů.

Zalapám po dechu při pohledu na jeho mužství a svalnaté nohy. Nevědomky si skousnu ret.  ,,Máš ty papíry co jsem ti dal?"   ,,No..no..no já..já, jo někde tu budou." Začnu hrabat v papírech, periferně zahlédnu, jak si Shawn sundal i tričko. Rychle se kouknu upřeně na stůl.  ,,Tady jsou." Otočím se k němu a zůstanu na něho koukat.  ,,Líbím se ti?"   ,,Jo, teda ne. Ne, já nevím."  Můj pohled spadne na jeho vypracované břicho. Shawn se ke mně přiblíží a já couvnu k posteli. Shawn chytne lem mého trička a přetáhne mi ho přes hlavu. Hned si mě prohlédne a krokem ještě blíž ke mně, mě automaticky položí na postel. Posunu se až k čelu postele, opřu se o lokty a pokrčím pravou nohu. Shawn si položí ruku na mou a druhou se zapře o čelo  postele. Můj dech se automaticky zrychlí, srdce mi bije jako splašené a já nejsem schopná absolutně ničeho. S odhodlání se přiblížím k jeho rtům.  ,,Jsou tu tajemství, která zjistíš časem, jen by jsi na to měla jít opatrně a nepouštět se do nic po hlavě, jako ty to umíš Dorothy."   ,,Cože? Počkej, proč mluvíš, tak tajemně?"    ,,Časem se to dozvíš."   ,,Ne chci to vědět hned."   ,,Teď to vědět nemůžeš."   ,,Proč, proč mi tady nikdo nic neřekne?" Zvýším hlas, ale Shawn se ani nehne jenom na mě kouká.   ,,Rory vstávej."   ,,Cože?!"  

,,Rory." Probudí mě hlas strejdy a já sebou leknutím škubnu.  ,,Je strejdo, ty už jsi doma?" Řeknu rozespale a promnu si obličej.  ,,Co jsi dělala?" Zeptá se mě a zasměje se. Zívnu si a myknu rameny.   ,,Já toho večer moc nenaspala a ten projekt je hrozně nudnej, musela jsem u toho usnout. Počkej kolik je hodin?"   ,,No je šest ráno, spala jsi tak tvrdě, že jsem tě nechtěl budit." Překvapeně vykulím oči a pak se kouknu z okna, na mohutný déšť panující venku.  ,,Ježiši já nemám ten projekt celej. L" Chytnu se za hlavu. Rychle si posbírám papíry do školy a dám si to do batohu, doběhnu do koupelny, upravím se a rychle se vrátím.  ,,Klid holka, je teprve šest, máš čas."   ,,Ne, to je dobrý strejdo, já pojedu dřív, musím dodělat jednu věc nebo mě můj přítel, teda partner ve dvojici, na projekt sežere za živa." V rychlosti se obléknu, nacházím zbytek učebnic do batohu, zapnu ho a seběhnu dolů. Vezmu si svačinu, obuju se, vezmu si na sebe svou nepromokavou bundu a rychlím sprintem proběhnu k autu a sednu si. Nastartuju a rozjezdu se ke škole. Co to sakra mělo být v ten sen a proč tam byl zrovna Shawn. Na ten sen, myslím celou cestu do školy, nakonec zaparkuju na svém obvyklém místě. Je brzy takže tu nikdo není, jenom auta učitelů. Rychle popadnu batohu, vystoupím, zamknu auto a rychle doběhnu k hlavním dveřím. Otevřu je a vejdu do již známé hlavní chodby, která, ale v tuhle ranní hodinu vypadá, tak děsivě. Velké mohutné dveře se za mnou zabouchnou, leknutím se otočím a moje tělo se setká s jiným.

Tak máme tu další kapitolu, snad se budu  líbit

Bára💞