Meeting Mystery

🕸Danger is all around us 🕸

Domů jsme dojeli kolem desáté hodiny večer. ,,Necítím tělo, už se fakt těším až sebou plácnu do postele." Zahudruje Becca. ,,Prosím tě, aby jsi se nezbláznila, jednou děláš, něco pořádného a jsi hned unavená." Zasměje se Isa a společně s Beccou a Sam odejdou do domu. ,,Můžu tě zítra vyzvednout, že spolu něco podnikneme?" Zeptá se Shawn a já kývnu. ,,Ráda, tak zítra v osm?" ,,Budu tu pro tebe." Usměje se, dá mi pusu, sedne do auta a Cameron se rozjede pryč. Zamávám jim a pak dojdu domů. ,,Mám hlad jako vlk." ,,Vždyť jsi jedla, před dvěma hodinama." ,,No a? Víš, jak je to dlouhá doba?" ,,Ježiši Becco, jde se spát." Chytne ji Isa za ruku a obě zmizí nahoře. ,,Co se stane až se ten rituál provede. Uvidím vás ještě?" Teprve až teď se mi začne honit hlavou, co bude potom." ,,Rory, tohle ti teď říct nemůžu." Položí mi Sam ruku na rameno. ,,Řeknu ti, jenom to, že ten rituál se musí provést jenom při zatmění slunce." ,,Zatmění slunce? Ale to je za tři dny?" Vykulím oči. ,,Ano, ale neboj máme dost času. S holkama se pokusíme najít co nejvíc informací, kde se další symbol ukrývá, ale teď běž spát ano?" Usměje se a já jenom kývnu. Vyběhnu nahoru, dám si rychlou sprchu, obléknu si pyžamo, dojdu do pokoje, lehnu si a za chvíli už spokojeně spím.

Ráno se probudím docela brzy, což není na škodu, protože mám čas se trochu upravit, než přijede Shawn. Upravím se, vezmu si hezké džíny, tričko a bundu, aby mi nebyla zima, protože tady je snad čím dál tím větší. Seběhnu dolů a prohlédnu se ve velkém zrcadle dole v chodbě. ,,Ahoj kam míříš?" ,,Jdu se projít." Ukážu palcem na dveře. ,,Sama?" ,,Nene, se Shawnem." Zazubím se a Lara jenom kývne. ,,Holky ještě spí?" ,,Mám za to, že šly někam se slečnou Sam." Usměje se a podá mi sklenici s džusem. ,,Děkuji." Děkovně se usměju a napiju se, protože mám ještě něco málo přes půl hodiny, než Shawn pro mě přijede. ,,Jsi velice statečné děvče a je dobře, že nám chceš pomoci." ,,To nestojí za řeč, vlastně ani do teď nevím, že je to takhle moc důležité." Zasměju se. ,,Je to velice důležité, je to rituál, který nikdo krom tebe nemůže provést a dokončit ho." ,,Proč?" Zeptám se trochu zvědavě. Doufám jen v jedno. V odpověď, protože tu jsem zatím nedostala. ,,Už jen dva dny a dozvíš se pravdu, ale teď už by jsi měla jít." Kývne směrem na příjezdovou cestu. Kouknu se z okna a uvidím Shawnovo auto. ,,Je, musím jít. Děkuji za džus Laro." Napiju se naposledy a vyběhnu ven.

,,Ahoj." Usměju se na Shawna, který akorát vystoupil. Hned roztáhne ruce a já mu skočím do náruče. ,,Konečně tě zase můžu obejmout." Dá mi pusu do vlasů a já se nadechnu jeho vůně. ,,Po ničem jinm jsem tak dlouho netoužila, jako tě pořádně obejmout." Zavřu oči a užívám si to naplno. ,,Dnešek je jenom náš." Otevře mi dveře od spolujezdce a já si s úsměvem sednu. Shawn si sedne za volant, připoutá se a rozjede se. ,,Kam vlastně jedeme?" Zeptám se zvědavě. ,,Neptej se, ale nepojedeme dlouho, spíš se budeme procházet." Zazubí se a jeho hnědé oči vykouknou zpoza černých slunečních brýlí. ,,Páni, takže procházka jo?" ,,Ano, provedu tě mými oblíbenými místy." Usměje se na mě a dál se věnuje cestě. ,,Uh, takové dobrodružství si nechám líbit." ,,Copak tvůj celý život není jedno velké dobrodružství?" Zasměje se a já se na oko urazím. ,,No to je vlastně taky pravda." Oba se tomu zasmějeme. Shawn dojede na místo a vystoupí. Asi mi nebudete věřit, když řeknu, že jsme teď opravdu uprostřed ničeho. ,,Kde to jsme?" Otočím se dokola, když kolem sebe uvidím jenom pole a až v dálce začínající les. ,,Shawne to si děláš srandu? Jsme uprostřed-" ,,Nene, ticho a pojď." Chytne mě za ruku a vydá se k tomu lesu.

Po několika minutách dojdeme k lesu. ,,Super jsme v půli cesty, to zvládneme." Řekne povzbudivě Shawn. ,,Tobě se to řekne, ty pořád někde lítáš jako pes, ale já nemám kondici vůbec." Chytnu se za srdce. ,,Ale notak, tohle už je kousek." Usměje se a rozejde se dál. Po chvíli dojdeme k velkému krásnému jezeru. ,,Páni." Vydechnu. ,,Líbí? Já ti říkal, že ta cesta za to stála." Usměje se, obejme mě kolem ramen a přitáhne k sobě blíž. ,,Uznávám tohle za to stálo." Usměju se a dám mu pusu na tvář. ,,Jsem rád, že jsem tě mohl poznat a že tě osud dostal sem." ,,Já jsem taky ráda, i když je to dost jiný, než před tím. To se život vlekl a teď, mám nabitý snad každý den." Zasměju se. ,,To je vlastně pravda. Projdeme se kolem jezera?" ,,Jasně." Pomalu se rozejdeme. ,,Kolik je ti vlastně let?" ,,Neboj, jsem stejně starý jako ty, jenom trochu jiný." ,,A holky?" ,,Jo, tak to nevím, těm už, ale něco bude." ,,Já si říkala, podle těch snů. Ony je měli takové starodávné a ty moderní." ,,No, vidíš, takže jsi poznala, že Sam je z nich nejstarší." ,,Ano, její příběh mě hodně zasáhl." ,,Ano, ona si hodně-" Nedořekne to a nastraží uši, protože je vlk, tak asi slyší líp, já totiž nic neslyším.

,,Emmm, Shawne?" ,,Tak jo, musíme rychle pryč." Chytne mě za ruku a rozběhne se. Moje krátké nohy, jen tak tak stíhají ty jeho. ,,Shawne co se děje?" Zakřičím, když kličkujeme mezi větvemi. ,,Jsou za námi, musíme je setřást." ,,Kdo? Kdo je za námi?" Ohlédnu se a za námi spatřím smečku vlků, kteří rozhodně nevypadají přátelsky a i když už mě začínají opouštět síly, přidám. Už jsme skoro na kraji lesa, když v tom nám do cesty skočí jeden z vlků. Pamatuji si na něho, to je ten co jsem ho potkala v lese tenkrát, co mě Shawn zachránil poprvé. Ostatní kolem nás udělají kolečko a Shawn se mě snaží co nejvíce držet od nich dál. ,,Na tři začneš utíkat ano?" Pošeptá mi. ,,Ne, já tě tu nenechám." ,,Věř mi. Raz." ,,Shawne." ,,Dva." ,,Počkej." ,,Tři." Rychle se promění a když se pustí do boje s vlky, já vezmu nohy na ramena. Naposledy vidím jenom to jak chudák Shawn se nemůže dostat z jejich spárů. Celou cestu běžím jako smyslů zbavená. Není to zase tak daleko a proto ani ne za půl hodiny, celá rudá otevřu dveře, kde už na mě čekají holky. ,,To je dobře, že jsi tu. Našli jsme devátý symbol."

Tak máme tu další kapitolu, snad se bude líbit

Bára 💞