Meeting Mystery

🕸Sam's past🕸

Dojedu domů plná rozpolcených pocitů. Stále nemohu vstřebat tu situaci co se stala v tom lese. Bylo to opravdu divné, jako kdybych ty oči znala a přitom ne. ,,Ahoj strejdo." Zavolám, když si sundavám bundu a boty. ,,Ahoj, jak bylo ve škole?" Uslyším jeho hlas vedoucí z kuchyně. ,,Dobře, dneska to bylo takové volnější."

Vejdu do kuchyně a sednu si na židli. ,,No vidíš. Zvykla jsi si rychle na školu?" Zeptá se a položí, přede mě talíř plný lívanců. ,,Ano, docela rychle." Usměju se. Ještě před třemi dny bych asi řekla něco jiného, ale je pravda, že luštění záhad mě začalo bavit a zajímat. ,,Věděl jsem, že jsi tu zvykneš." Usměje se a sedne si naproti mě. Já se s chutí pustím do lívanců, nějak mi vyhládlo po tom zážitku a ve škole jsem měla jenom jablko.

,,Je to tu docela zábavné, hlavně lidí u nás na škole." ,,Sedla jsi si se spolužáky?" Jenom kývnu. Tohle je divný. ,,Strejdo? Jsi divnej, vyklop co se děje?" ,,No zítra přijde moje kolegyně na večeři." ,,A ty jsi se chtěl zeptat jak se mi tady vede, aby jsi to mohl říct, když se na mě zeptá. Chápu." Zasměju se a dojím. ,,Přesně takhle to je." Podrbe se na zátylku. Usměju se a začnu vyprávět strejdovi jak to zatím jde. Ty informace o záhadách a záhadných snech si raději nechám pro sebe.

Pomůžu mu uklidit nádobí a potom zapluju do pokoje. Stále musím myslet na to co se stalo. Vezmu si batoh a položím ho má svůj psací stůl. Trochu mě poleká, když něco spadne na zem. Kouknu se na tu věc. Je to ten náramek, který Sám spadl z ruky. Zvednu ho a zadívám se na něho. Přejedu prstem po vyrytém symbolu na náramku. Je tam nějaký lektvar a zase to lemování z vrbového proutí.

,,Další symbol." Docela mě zajímá, jaký sen bude o Sam. Že všech tří mi přijde nejzkušenější a nejchytřejší. Myslím si, že sen o ní bude zajímavej. Každopádně musím jít spát. Po chvíli chozením sem a tam a čekání, kdy ten sen přijde, sejdu dolů na večeři. Dám si sprchu, vyčistím si zuby a lehnu si do postele. S velkým vyčerpáním zhasnu lampičku a hned usnu.

Ocitnu se v nějaké malé francouzské vesničce. Na sobě mám obyčejné korzetové šaty, jako každá dívka tady. Musím uznat, že je to tu moc pěkné. Vydám se podél malé říčky za vesnicí. Kolem mě proběhne malá holčička. Zdvořile se na ni usměju, ale ona si mě ani nevšimne. To mě trochu zarazí. ,,Ahoj Sam." Zamávám na Sám, která jde mým směrem. Najednou projde skrze mě. Nevidí mě? V tomhle snu jsem neviditelná?

,,Florence? Počkej." Zakřičí Sam na tu malou holčičku a obě se začnou smát. ,,Chytím tě." ,,Nechytíš, nechytíš." Zasměje se Florence, jenže jí to uklouzne a spadne. ,,Florence jsi v pořádku?" Klekne si k ní Sam a začne ji konejšit.

,,Bude to dobrý, teď utíkej domů." Pomůže jí vstát. ,,Kdy přijdeš?" ,,Za hodinu jsem doma." Zamává své sestře, dojde k potůčku a sedne si do trávy. V dálce se ozve dusot kopyt. Zvednu hlavu a moje srdce se zastaví. Na mohutném ryzákovi sedí kluk podobný Shawnovi. To není pravda.

Sam se zvedne s úsměvem od ucha k uchu. Přebrodí malej potůček a skočí mu do náruče. Mě najednou v tu chvíli silně bodne u srdce. ,,Věděla jsem, že přijedeš Raule." Usměje se a dlouze ho políbí. Z toho se mi udělá mdlo. Zatím se mi ten sen vůbec nelíbí. ,,Chyběla jsi mi. Prosím pojeď se mnou." ,,Raule ty víš, že to nejde." ,,Dobře, tak ti to jako král dávám rozkazem." Než stačí cokoliv namítnout. Vysadí ji na koně, vyhoupne se do sedla a rychlím cvalem se rozjede pryč.

Moje tělo se snem přesune dál. ,,Dobré ráno má paní." Přijde k ní a líbne ji na čelo. Moje srdce opět vynechá snad pět ran. On je jako Shawn. Pronikavé karamelky, hnědé lehce vlnité vlasy, ostrá dokonalá sanice a ty rty. Je mi úplně do breku, ale proč? Možná? Ne.

,,Dobré ráno můj pane." Usměje se a políbí ho. Je tak krásná a hodí se k sobě. ,,Dneska budete se mnou na oslavách." ,,Velice ráda." Pohladí ho po paži. Kdyby mě takové silné paže objímaly, cítila bych se v bezpečí. ,,Ale teď bychom mohli dělat něco." Přeruší ji položením ukazováčku na její rty, šibalsky se usměje a odvede ji do své komnaty.

Můj dech se úplně zastaví. Tohle jsem opravdu vidět nemusela. Jejich nahá zpocená těla sebou proplouvají na vlně rozkoše. Do očí se mi nahrnou slzy. Není to Shawn, ale já v hloubi duše cítím, že to on je. Zamotá se mi hlava, že se musím opřít o mohutnou zeď. Zavřu oči.

Otevřu je, trochu se mi uleví, když stojím v hodovní síni a veselí. ,,Ať žije král a jeho paní." Pozvedne jeden šlechtic svůj pohár. Sam se, ale tváří divně a stále sleduje svůj pohár. ,,Dáme přípitek slečnou?" Promluví na ni jeden z mužů po její pravici. ,,Ale jistě." Oba zvednou svoje číše a napijou se. Po druhém loku se ten chlap skácí na zem.

,,Čarodějnice!" Vykřiknou všichni najednou. ,,Cože? Já nejsem čarodějnice." Koukne se na svého milého. Z jeho vlídného výrazu se stane zhrzený, chladný pohled. ,,Ty jsi mi lhala?! Já tě miloval a ty se mi odvděčíš tím, že mi otrávíš rádce?!" ,,Ne, já to nebyla. Věř mi Raule." Spadne na kolena. ,,Do vězení s ní!" ,,Ne prosím, miluju tě!" Vykřikne zoufale.

,,Ne prosím. Já nechci." Vykřikne, když obě stojíme v hnusné cele a kolem ní stojí pět vojáků. Jeden jí sundá spodničku, a sobě sesune kalhoty. ,,Ne prosím ne!" Vykřikne, ten muž k ní přijde a prudce ho do ní vrazí. Otevřu pusu dokořán. Střídají si ji jako kurvu. Teď je mi Sam líto. Sleduju jak mou kamarádku znásilňují. Tohle je fakt síla. Úplně vyčerpanou ji odhodí jak kus hadru a odejdou. Sam se rozbrečí. Přiběhnu k ní v domnění, že ji obejmu, ale v tu chvíli se probudím.

Vystřelím úplně zpocená do sedu. Rozhlédnu se po pokoji a zaklapnu svůj budík. Vylezu z postele, doběhnu si dát sprchu, vrátím se, hodím na sebe oblečení, vezmu si batoh a seběhnu dolů.

,,Dáš?" ,,Nene, já se stavím pro svačinu v pekárně, musím, Ahoj." Obuju se a rychle doběhnu k autu. Mám z toho všeho divnej pocit. Celou cestu do školy myslím na ten sen. Zaparkuju před školou, vezmu si batoh a rychle doběhnu ke skříňkám, kde je Sám naštěstí sama. ,,Sam, ahoj." ,,Ahoj Rory." Usměje se. ,,Hádám, že tohle je asi tvé." Vytáhnu náramek. Ona se na něho vyděšeně koukne a pak nastane to trapné ticho.

Tak máme tu další kapitolu, dneska asi trochu nudnější, ale zítra bych chtěla stihnout další, tak za už snad bude lepší, děkuji všem, kteří tomuto příběhu dávají šanci❤️

Bára💞