Meeting Mystery

🕸Nothing is as easy as it seems🕸

,,Jak?" Je to jediné na co se zmůžu.  ,,Musíš najít všechny symboly."   ,,To vím, ale jak? Mám jich jenom pět."   ,,A co ten prsten?"   ,,Jaký, jo, prsten od Sam, který patří Rebecce. Ještě jsem na něho nekoukala."    ,,Tak musíš začít, já běžím a seženu ti Mattův symbol. Musíme dát dohromady, alespoň těch sedm." Dá mi ruce na ramena a zahledí se mi do očí.  ,,Zvládneme to." Pošeptá a stáhne si mě do polibku. Potom ustoupí a otočí se k odchodu.  ,,Počkej, víš, kde jsou ty zbylé symboly?" Vyhrknu na něho. Shawn se na mě koukne přes rameno.  ,,Nejsem si jistý, ale společně na to přijdeme." Usměje se a s těmito slovy odejde.

Povzdechnu si, chtěla bych znát víc, ale taky bych chtěla vědět to, co se stane, když se rituál provede. Uvidím pak ještě někdy Shawna a ostatní? Těmito otázkami mám zaplněnou hlavu. Proto se rozhodnu, dát si rychlou sprchu, pořádně horkou. To mi vždycky pomůže, sice se u zrcadla vždycky zděsím, protože vypadám jak rajče, ale za ten skvělý pocit to vážně stojí. Vysuším vlasy, vezmu si pyžamo a vrátím se do pokoje. Z psacího stolku si vezmu ten prsten a prohlédnu si ho. Na prstenu je opět vyryto vrbové proutí zapletené do sebe. Uprostřed kruhu, jsou nějaké ornamenty, vypadá to jako růžové trní a uprostřed je sova. Sova je symbol moudrosti, takže rodina Rebecci bude mít asi hodně vysoké postavení. Docela mě zajímá její minulost. Ještě chvíli si prsten pod světlem mé lampičky prohlížím, než na mě padne únava. Odložím prsten na noční stolek a zhasnu lampičku. Zachumlám se do deky a skoro hned se odeberu do říše snů.

Jak jsem čekala, tak se ocitnu v dalším snu. Tentokrát mám na sobě své oblečení, takže mě nikdo nevidí. Což mi vyhovuje, je to jak sledovat film. Stojím uprostřed haly ve velkém domě. ,,Rebbeco, kolikrát ti mám opakovat, že ty šaty si máš uklidit." Vyjde, nejspíše z kuchyně žena s bílou pletí a černými vlasy.   ,,Rebbeco? Kde zase lítáš?" Zastaví se kousek ode mě a rozhlédne se.  ,,Jsem ve studovně mami!" Ozve se hlas Rebbeci ze vzdálené místnosti.   ,,Už zase? Jsi tam celé dny!" Zakřičí její mamka a pomalu se vydá ke dveřím studovny. Intuitivně ji následuje až do místnosti, kde podél všech čtyř zdí jsou police plné knih, vysoké až do stropu. Ve prostřed místnosti, je velký, mohutný, vyřezávaný stůl.   ,,Studuju dědečkovi spisy."   ,,Becco, kolikrát jsem ti vysvětlovala, že je to marné."   ,,Ale děda nejvyšší strážce amuletů znal."    ,,Ano, pracoval pro ně, nejméně tisíc let, ale pak se ztratili dva amulety a nikdo je od té doby neviděl."   ,,A co Andreas a Diana? Jsou to přeci nástupci." Při vyslovení téhle věty se mi zastaví dech.

Prudce sebou trhnu, trochu se snažím uklidnit svůj dech, ale moc mi to nejde. Rodiče, nástupci, amulety, symboly, je toho hrozně moc. Dojdu k oknu a roztáhnu závěsy. Další deštivý den. Kouknu se na mobil a zjistím, že je teprve pět hodin ráno. Vlezu si zpátky do postele a přemýšlím nad tím snem. Co má máma s tátou společného s nejvyšší radou strážců symbolů a amuletů. Sakra přijdu si jak v detektivce. Najdu vraha, vyhraju, bohužel tohle je záhada jak ze Scooby doo. Z mého přemýšlí, mě vytrhne zvonek. Neochotně se vyhrabu z vyhřáté postele, hodím na sebe župan. Strejda si asi zapomněl klíče. Klasika.

Seběhnu dolů, odemknu bezpečnostní zámek a otevřu.   ,,Ahoj, co tu děláte?" Zeptám se vyjukaně.  ,,Musíme s tebou mluvit, jsi tu sama?" Začne Sam a pohotově vejde.  ,,No jsem, pojďte dál." Pustím je. Jsou tu fakt všichni. Sam, Isa, Becca, Cam, Matt, Nash i Shawn.  ,,Dáte si něco?" Zeptám se a rozsvítím v kuchyni.  ,,Nene, ale budeš muset jít s námi, tady v tomhle domě už nejsi v bezpečí."   ,,Cože?" Vyhrknu ze sebe.  ,,Jdou po tobě. Zatím ti řekneme jenom tohle. Budeš bydlet u mě." Řekne Sam a položí mi ruku na rameno.  ,,Počkejte a co strejda."   ,,Použijeme kouzlo na vymazání paměti."    ,,Takže už si mě nebude pamatovat?" Řeknu sklesle.   ,,Všechno se obnoví po rituálu, pak si zase bude vše pamatovat."   ,,Dobře, asi mi nezpívá nic jiného než vám věřit."   ,,Rory bude to tak lepší, takhle ochráníme tebe i tvého strejdu." Dodá Isa, já jenom kývnu a vyběhnu nahoru. Vezmu si svoje velké kufry a začnu do nich skládat věci.

,,Pomůžu ti, zatím se oblékni."   ,,Děkuju Shawne, jsi hodnej." Dám mu pusu na tvář a rychle se dojdu převléknout. Vezmu si věci z koupelny a přidám je k ostatním věcem.  ,,Tak to bude asi všechno." Rozhlédnu se po pokoji. Rychle seberu z nočního stolku prsten, vezmu jeden kufr a seběhnu dolů.  ,,Děkuju za půjčení."    ,,Za málo, ráda jsem pomohla." Usměje se a nasadí si ho.  ,,Tak jedeme, než se tvůj strejda vrátí. Jdi s klukama k autu, my s holkama vytvoříme kouzlo. Jakmile tvůj strejda vejde dovnitř, zapomene."   ,,Zní to děsivě a zároveň je to vzrušující." Nevím, kde se tohle v mně bere, možná je to ze strachu. Bezmyšlenkovitě následuju kluky k autu, které patří Sam. Dám tam kufr a počkám až Shawn tam dá ten druhej.  ,,Buď opatrná, uvidíme se zítra." Políbí mě. Sedne za volant svého auta, kde už na něho čekají kluci. Lehce se usměju a začnu mávat, jako kdybych ho už nikdy vidět neměla.

,,Tak jo jedeme." Přiběhnou holky k autu. Isa mě tam rychle strčí a sedne si vedle mě dozadu.   ,,Au, nešlo to nějak opatrněji?" Chytnu se za loket, do kterého jsem se praštila.   ,,Promiň, asi ne." Zahihňá se a rychle mě připoutá.   ,,Co se sakra děje?"   ,,Vycítili naši magii, musíme rychle pryč." Řekne Sam, nastartuje a pořádně na to dupne. A co moje auto? Co, když ho zničí a já z něho měla takovou radost. Ale ne, tohle není hlavní teď. Hlavní je ten rituál. To je to jediné na co teď musím myslet.   ,,Asi budu zvracet." Prohlásí Isa vedle mě.   ,,Ne, ne, ne, ne na mě." Zvednu ruce do obranného gesta.   ,,Klid, dělám si srandu." Řekne a všechny se tomu zasmějeme. Říkala jsem, že mám ráda záhady? Teď jsem z téhle záhady docela posraná a to nejsem ani na začátku téhle záhady.

Máme tady další kapitolu, omlouvám se za delší pauzu, užijte si kapitolu

Bára 💞