Záhadná I. (Avengers FF)

Šestá

,,Musíš se vrátit." řekl vážně Steve.

,,Jestli si to nepamatuješ, tak já tu smlouvu nepodepsala a ani ji nepodepíšu. Takže nikam nejdu." oznámila jsem mu rázně, ale klidně.

Co si o mě myslí? Že jen tak někam dojdu a potom zase odejdu? A to jsem si myslela, že mě zná celkem dobře. Když už mám někde udělat bordel, tak aspoň pořádný.

Následoval dlouhý oční kontakt, kdy jsem se přemáhala, abych neuhnula pohledem. Jeho modré oči mě vyloženě propalovaly.

,,Myslím, že by měla zůstat tady. Je to bezpečnější." promluvila Shuri a já se vítězně usmála. Ani Kapitán Amerika se nedokáže hádat s Wakandskou princeznou (tohle oslovení nenávidí).

,,Ostatní ji budou hledat. Ale nemuseli by ji hledat, kdyby se vrátila. Nemusí se schovávat." odmítal blonďák. Nenávidím, když o mě někdo mluví ve třetí osobě pokud jsem do konverzace zapojená taky.

,,Steve, oni po mě budou chtít, abych podepsala tu smlouvu a to já neudělám. Nechci skončit zavřená jako ostatní, když máme i jiné řešení." pronesla jsem klidně. Na tohle už nemohl nic říct, měla jsem až moc dobré argumenty.

Dramaticky, tiše a poraženě odešel z laborky. Dětsky jsem si plácla se Shuri. Skoro všechno ohledně mě jsem jí už vysvětlila (Vynechala jsem malý detail mého reálného věku a schopnosti. Takže jsem jí vlastně řekla asi šestinu pravdy. Stává se.)

***

Dalších pár hodin mi vysvětlovala jejich techniku (a já u toho jedla). Celou dobu jsem ji poslouchala a občas se na něco zeptala. Vypadala hrozně nadšeně, takže jsem ji nechala mluvit i když mi vysvětlovala něco, co už znám. Nebo něco, co jsem vlastně vymyslela já, ale jako neexistující osoba jsem o tom nemohla říct světu, takže to za mě udělal jiný tajný vědec z Hydry.

Dala mi pár udělátek a od jednoho vědce (kolem nás jich pobíhalo celkem hodně) jsem si ukradla kousek vibránia (Shuri mi povolila si vzít cokoliv budu chtít, takže na tom nebylo nic špatného). Stark mě k jeho malému množství nepustil a Stevovo štít jsem nemohla jen tak rozebrat, takže jsem měla první šanci ho prozkoumat.

,,Shuri?" ozval se z chodby hlas. Dál jsem si v klidu prohlížela vibránium pod mikroskopem a psala poznámky.

,,Ahoj." řekla nepřítomně dívka a dál pracovala na hologramovém prototypu nějakého obleku.

Podívala jsem se směrem ke dveřím laborky, kde jsem uviděla vysokého muže s tmavou pletí a až moc vážným výrazem. Jelikož jsem seděla trochu za rohem, tak si mě asi nevšiml a popošel blíž k Shuri.

,,Co to zase děláš?" řekl nechápavě a podíval se jí přes rameno na hologram. Jeho seriózní obličej zmizel a vypadal mnohem uvolněněji.

,,Zlepšuji ti oblek, bráško." usmála se. Takže právě sleduji krále Wakandy jako nějaký stalker za přítomnosti jeho sestry.
Shuri mi o T'Challovi říkala, ale nemluvila o našem setkání. Obě jsme věděli, že se s ním budu muset setkat, ale já po tom nějak neprahla.

Chvíli ji pozoroval při práci a já se neopovážila pohnout. Prostě jsem ji pozorovala taky.

,,Říkala jsi mi, že kromě Barnese bude pod naší ochranou setrvávat i jedna žena." udělal pár kroků dozadu a ona se na něj otočila.

,,Rád bych ji potkal." doplnil se a přehoupl se na špičky a zase zpátky. Vážně teď udělal takový dětský, roztomilý a zvědavý pohyb?

,,To nebude problém." usmála se potulně a já se trochu zamračila. Ukázala na mě a já ji měla chuť zavraždit pohledem, ale radši jsem se pousmála na T'Challu/krále/ nevím, jak ho mám oslovit.
Projel si mě skenujícím pohledem a potom se otočil zpátky na Shuri.