I Love You Poor 2 [cz] •JEON JUNGKOOK• ✅

19. Hra

O rok později:

Seděla jsem u stolu v kostkovaném pyžamu. Bradu jsem si podpírala do dlaně a tiše vyčkávala. Najednou se v zámku dveří ozvalo chrastění klíčů a já začala být hodně nervózní. Spojovalo se to však i s velikým nadšením.

,,Zlato? Jsem doma!" zvolal z předsíně, ale já nic neřekla. Jen jsem dál seděla a počkala, dokud Jungkook nevešel do kuchyně. Podíval se na mně a místo úsměvu, se v sekundě zamračil.
,,Liv, vždyť ty jsi ještě v pyžamu," řekl nevrle a podíval se na hodinky. ,,Ve čtyři hodiny odpoledne?!" vyhrkl a přidřepnul si ke mně. Položil mi dlaň na čelo a starostlivě se u toho mračil, až to bylo k sežrání. Usmála jsem se na něj a zhluboka se nadechla.

Opravdu jsem dost dlouho přemýšlela, jak mu to mám říct. Viděla jsem na to spousta videí a vážně bylo těžké inspirovat se. A nechci mu něco takového říct jen tak.

,,V poslední době se mi moc nelíbíš," pronesl a já se na něj ušklíbla.

,,Jak to myslíš?" řeknu lehce naštvaně, ale samozřejmě jsem to na něj jenom hrála. Vím moc dobře, jak vypadám. Ale z velmi dobrého důvodu, doufám.
No, asi čtyři měsíce po naší svatbě, po té která se nám už konečně povedla bez toho, aniž by někdo zmizel, jsme se jednou večer bavili o miminku. Řekl mi, že se do ničeho nechce pouštět, dokud nebudu připravená. A tak jsem den na to vysadila svou antikoncepci a pravidelně si dělala těhotenský test. A až teď, asi měsíc zpátky, to přišlo.

Takže, je jasné, že u mě projevují klasické symptomy, jako je únava, bolesti, zvýšená chuť k jídlu a nevolnost. Ani já se sama sobě nelíbím, protože vážně nevypadám netěhotně. Vypadám, jako po těžké viróze.

,,Ale ne, já to myslím tak ..." začal se vykrucovat a u toho se tak hloupě křenil, až jsem se přemáhala nevybuchnout smíchy. ,,Jestli nejsi nemocná," řekl už vážněji.

Tak jo Olivie, do toho.

,,No, o to se neboj," pohladím ho po ruce na které se krásně blýskal prsten.
,,Zahrajeme si?" nadzvednu obočí a Jungkook na mně hodil ten klasický pohled typu 'myslíš to vážně...' Ten na mně, mimochodem, hází docela často.

,,Liv, já mám strach o tvé zdraví a ty si teď chceš ... Hrát?" zakroutil hlavou.

,,Jsem v pořádku," pokroutím očima a postavím se, což Jungkook udělal taky. Na pyžamu jsem měla lísteček s nápisem 'rozepni'
,,Tak šup," pobídnu ho. Chvíli nic nedělal a pak nejistě zvedl ruce a začal rozepínat knoflík po knoflíku. Měla jsem takový strach z jeho reakce, ale zároveň jsem byla tak nadšená z toho jeho nic nechápání.

,,Myslím, že se mi ta hra začíná i líbit," úlisně se usmál. ,,Ale vážně se na to cítíš?" zeptal se.

,,A kdo řekl, že v tom bude sex?" dám ruce v bok. Za tu dobu ho znám až moc dobře a tohle patří k jeho velikým zálibám...

,,No ... Já myslel ... Že budeme-"

,,Jen rozepínej dál," řeknu s lehkým úsmevem a on s povadlými koutky teda pokračoval. Rozepl košili a sundal ji. Měla jsem na sobě triko s dalším lístečkem s nápisem 'vyhrň'

,,Tak jestli v tomhle nebude sex, tak už nevím," šeptl zklamaně.

,,Co jsi říkal?" cvrknu ho prsty do čela.

,,Nic nic," usměje se a vezme lem mého trika. Zvedla jsem ruce nad hlavu a se zatajeným dechem čekala. Junkgook mi sundal triko a odhodil ho. Podíval se na mně a ... A nic. Měli by jste to vidět, vážně to neumím popsat jinak, než že přede mnou teď stála socha. Na břichu jsem měla přilepený obrázek z prvního ultrazvuku a pod ním bylo fixem napsáno. Ahoj, taťko. Těším se na vás!

Ano, vážně mě nic lepšího nenapadlo. Ale svým způsobem to bylo to nejlepší, co mě napadlo.

,,Jungkooku?" lehce jsem do něj šťouchla a v tom se mě chopil a vyzvedl mě do náruče. Začal se se mnou otáčet a křičet radostí. Mohl to být mnohem krásnější okamžik, kdyby se mi z toho točení neudělalo zle. Myslím, že ta zmrzlina s vajíčky a tousty s nutelou jdou zpátky na hranice ... A ne dobrým směrem!

,,Pusť mě!" vyjeknu a Jungkook mě teda opatrně položil.

,,C-Co ti je zlato?"

,,Jsem těhotná, to mi je!" vykřiknu během toho, co utíkám k záchodu. Jungkook byl ovšem velmi starostlivý a statečný, po celou dobu mého počínání mi držel vlasy.

,,To bude tak skvělý," řekl a ač jsem ho momentálně neviděla, věděla jsem, že se směje. ,,Já budu táta,"

,,Jo, fakt super," syknu a spláchnu. Otřu si ústa kapesníčkem, který mi podal. Otočím se čelem k němu a ztěžka vydechnu. Úplně jsem cítila, jak můj obličej nabírá barvu zeleně. ,,Takhle to bude pořád?" špitnu s ohlým rtem. Jungkook se usměje a sedne si vedle mně. Obejme mě a daruje pusu do vlasu.

,,Bude to už jenom lepší a lepší, neboj. Navíc nezapomeň, že to ještě musíme říct klukům a to bude větší problém," zasmál se a já taky, protože tohle bude vážně komedie.

Pozn.Autora:

K dílu není asi co dodat 😃 jsme v závěru konce a Vy už teď můžete na mém profilu sledovat novou povídku ❤️❤️

Děkuji moc za podporu ❤️