Slabost

47. Můžeme si věřit?

Máme tu pokračování, už to pomalu směřuji ke konci, ač se mi nechce s touto povídkou rozloučit :-) Ale ještě nějaký porno tam propašuju, nebojte :-D

*******************

*Loki*

Když rozrazil dveře chatičky se zesláblou zrzkou v náručí, stál už jeho nevlastní bratr na jejím prahu. Víc rozporuplných pocitů snad nikdy necítil. Kdyby nedržel v náručí Hope, nebyl si jist, zdali by Thora rovnou nepraštil. Na druhou stranu již nebyl pod vlivem Kamene Mysli v kopí, o které přišel už ve Stark Tower, necítil tedy už onu zaslepující agresi. A Thor pro něj byl přece jenom pojítkem s domovem. Nebo s tím, o čem si celý život myslel, že je jeho domov.

Přesto ochrannou bariéru z kouzel kolem sebe a Hope zformoval tak automaticky, jako by se jiní nadechli. 

"Uhni mi z cesty," zasyčel na Thora, který vypadal mírně zaskočeně, ale opravdu jen mírně. 

"Nepřišel jsem ti ublížit," odpověděl nečekaně klidně. Mjolnir svíral jen tak ledabyle, ruce spuštěné podél těla. Za jeho zády se zvedl prudký poryv větru a všem třem jim vmetl do tváří prach a drobné kamínky. Potom se zablesklo tak intenzivně, že přicházející soumrak na vteřinu vypadal jako časné ráno a blesk rozštípl seschlou borovici pár metrů od chatičky. 

"Mohl bys s tím přestat?" odsekl Loki. 

"Promiň," odvětil Thor a živly se uklidnily jako mávnutím kouzelné hůlky.

"Tak co tady chceš?"

"Musíš se vrátit domů."

Loki nevěřil svým uším.

"To je snad vtip," odtušil, stále nerozhodnutý, jestli se má smát nebo si zaklepat na čelo. 

"Bohužel není," řekl Thor a chystal se projít do chatičky, když narazil na bariéru z ochranných kouzel. Pohlédl na svého nevlastního bratra a Loki v tom pohledu nějak nedokázal vůbec nic vyčíst. Jestli je to léčka...

"Pusť mě dovnitř. Mluvím vážně," řekl Thor. Loki se zamračil. Tak to je výborný.

"Co si vůbec myslíš? Celý život jste mi jenom lhali. Podceňovali mě. Přehlíželi mě. Nechali mě myslet si, že jsem exot," začal Loki naštvaně a Thor jen povytáhl obočí. V ten moment Lokimu došlo, jak moc ho pobyt na Zemi ovlivnil, že chytal už i slangové vyjadřování, ale nechtěl se tou myšlenkou nechat rozptýlit.

"Rodiče to mrzí. Já o tom nevěděl do poslední chvíle, stejně jako ty," odvětil Thor. Loki se jen ironicky pousmál. 

"To určitě."

"Budete se fakt hodinu hádat ve dveřích?" ozvala se Hope vyčerpaným hlasem a Thor jako by si konečně uvědomil, že je tam s nimi. Vyčkávavě se podíval na svého bratra a ten kapituloval.

"Co jí je?" zeptal se Thor a ukázal kladivem na Hope, kterou Loki mezitím položil zpět na postel. 

"To se jí, milý bratříčku, stalo, když jsme prchali z uvěznění tvými pozemskými kamarády," odvětil Loki jízlivě.

"Abys věděl, tak to, jak s vámi nakládali, jsem až do poslední chvíle nevěděl. Ozvali se nám až když jste utekli," opáčil Thor.

"Tak od koho měli ty očarované šperky, kterými nás drželi v šachu?"

"Ztratily se z královské pokladnice. Nikdo z naší rodiny je neposlal," odpověděl Thor.

"Kecáš," odfrkl Loki a Thor opět povytáhl obočí.

"Nekecá," ozvalo se z postele pod oknem. Oba bratři se k Hope otočili. Ležela na boku a třásla se v zimnici, jež jako vždy po chvíli vystřídala horečku, zachumlaná do dek až po krk, přesto však dokázala své telepatické schopnosti slušně ovládat.

"Celou dobu ti říká pravdu," odvětila mezi cvakáním zuby. Thor se na Hope nechápavě zahleděl.

"Je telepatka," vysvětlil mladší z bratrů výmluvně. 

"Tak vidíš," zvolal Thor vítězoslavně.

Loki se odmlčel a úkosem se na světlovlasého muže podíval. Bylo těžké mu uvěřit po tom všem. 

"Potřebuje léčitele," vyslovil Thor očividné a pokynul bradou k Hope.

"Postřelili ji, když jsme prchali z té centrály. Doufám, že ta prašivá barabizna spadla," odtušil Loki naštvaně.

"Spadla," potvrdil Thor.

"To je jedině dobře," odpověděl Loki spokojeně. Pak nastalo rozpačité ticho. Představa toho, jak ten prokletý barák padá, vyvolala na jeho tváři pobavený úsměv - když pohledem spočinul na svém nevlastním bratrovi, všiml si, že Thor se pousmál taky. "To je fakt hodně divný," pomyslel si. Poslední rok převrátil jeho život naruby - bylo překvapivě příjemné si vzpomenout, že někdy měl rodinu a sourozence.

"Loki, promiň, ale já vážně nevěděl, že vás budou mučit, nebo co všechno se tam ke všem Bohům dělo. Měli vás pouze zadržet a předat nám. Kdybych to věděl, vyrazili bychom pro vás dřív," odvětil Thor lítostivě. O tomhle tónu jeho hlasu si Loki vždycky myslel, že je falešný, ale cosi uvnitř mu napovídalo, že tohle je jiná situace.

"Takže jistě chápeš, že do nemocnice ji teď vzít nemůžu, znova by po nás okamžitě šli, natož když jsme jim zbourali ústředí" vysvětlil Loki, když Hope během jejich hovoru začala opět upadat do neklidného spánku. 

"Vezmi ji na Ásgard. Naši léčitelé jí přece pomůžou," řekl Thor, jako by to byla ta nejlogičtější věc pod sluncem. Což by koneckonců byla, kdyby...

"Je to nesmysl," mávl Loki rukou.

"A co byl plán?" Loki zaváhal. Co když je Hope omámená zraněním a plete se? Chytil se za hlavu a usedl ke stolu. Byl přece Bohem Lží, měl by sám poznat, jestli ho Thor tahá za nohu... a i přes svou vrozenou nedůvěru měl teď pocit, že mu bratr mluví pravdu. 

"Chtěli jsme na Álfheim." 

Thor se překvapeně zaksichtil.

"Pamatuješ si, cos řekl Freyovi, když jste se viděli naposled?"

Loki se ošil. Moc dobře věděl, že když se naposledy viděli, dal Freyovi pěstí kvůli nějaké holce, se kterou tenkrát spali oba. Ale už to bylo dost dávno a taky předtím pomohli Álfheimu v bitvě proti Ohnivým obrům. To byl Frey králem docela malou chvíli a nevěděl, jak to chodí.

"Už si to nepamatuju," odvětil výmluvně.

"Chtěl jsi přijít na Álfheim prosit o pomoc poté, cos mu zlomil nos?"

"A mám snad jinou možnost?"

"Vrátit se domů." 

"Thore, přece víš, že zpět domů nemůžu."

"Musíš."

"Předpokládám, že mě na Ásgardu okamžitě uvrhnete do žaláře," řekl ironicky.

"Můžu ti slíbit, že to se nestane, Loki," řekl Thor neústupně. 

"Tak určitě."

"Opravdu, věř, že nelžu. Máš moje slovo. Jen..."

"Aha, takže je v tom háček, samozřejmě," odvětil Loki ironicky.

"Otec ti odpustí trest, pokud nám pomůžeš." 

"S čím?"

Thor chvíli zaváhal, než odpověděl. 

"Temní elfové zjistili, že jsme získali Tesseract a chtějí ho pro sebe. Už dvakrát zaútočili na Ásgard. Musíš nám pomoct."

Pokračování příště...