Slabost

30. Léčka

Tak tu máme další kapitolu :-) koukám, že ten příběh pořád ještě lidi baví - to mám upřímnou radost :-) Tak si to užijte :-) 

****************************************

Hope se ke staré paní nevěřícně otočila. Tady i starší generace evidentně ovládá hodně slušnou angličtinu. Neodolala, aby zběžně nenakoukla do její mysli - uvěřit nesprávné osobě by mohlo v jejich situaci znamenat fatální chybu. Mysl stařenky však byla čistá a průzračná jak horská bystřina. Stará paní pohladila Hope po ruce.

"Můžu vám pomoci, drahá?" zeptala se a Hope se neubránila úsměvu.

"Citronový tymián," řekla pomalu a tázavě, jako by jí bylo dopředu jasné, že něco takového asi jen tak někde nesežene. Stará paní se nahlas uchechtla. 

"To není úplně obvyklá bylinka," konstatovala. "Obávám se, že tuhle bohužel nemám," řekla, zatímco probírala voňavé svazky vyrovnané na stánku. 

"No, to se nedá nic dělat. Ale děkuji," povzdechla si Hope a dala se do chůze.

Na závěr se ještě otočila, jak jí v hlavě probleskl nápad. 

"Prosím vás?"

Stará paní se k ní s vlídným úsměvem otočila zpět a prohlédla si mladou ženu od hlavy až k patě.

"Ano, zlatíčko?"

"Nevíte náhodou, kde jinde bych tu bylinku mohla sehnat?"

Šedovlasá stará Thajka zamyšleně potřásla hlavou. 

"Zkuste trhy Bang Rak, ty jsou tady největší."

"A kde je najdu?"

"Snadno, v blízkosti stojí veliký hotel, jmenuje se Shangri-la, určitě se doptáte," odpověděla stařenka a povzbudivě stiskla dívčinu dlaň. Něco jí však na mladé Američance nesedělo - ale nedokázala říct, co přesně to je.

"Děkuji mockrát. Na shledanou," odpověděla Hope s úsměvem.

"Není vůbec zač. Přeji vám, ať dobře pořídíte."

Hope odcházela a přemýšlela, co bude dělat a kolik má času. Možná jen zbytek této noci - ráno už možná na pláž někdo přijde - a nebudou moct kouzlo provést. Než zabočila za roh, doputovala k ní myšlenka té staré paní - a tím pádem ji donutila zastavit se.

"To je divné. Na co má ta slepá holka na krku fotoaparát?"

Hope se otočila a pomalu se vracela zpět k trhovkyni. Trochu si vyčítala, co jde udělat, protože tahle stará paní za nic nemohla, ale co kdyby ji tu S.H.I.E.L.D. hledal a vyptával se lidí na cokoli podezřelého? Nemohla nic riskovat. Stará paní si všimla, že se k ní mladá žena vrací.

"Na něco jste zapomněla, drahá?" Hope se jen pousmála.

"Vlastně ano."

Natáhla ruku před sebe, pozvedla dlaň proti staré ženě a napřímila prsty. Ucítila, jak se její mysl otevřela - naprosto snadno.

"Zapomeň, že jsem tu kdy byla," řekla staré dámě a její mysl poslechla. Stařenka unaveně klesla na lýkem vypletenou židli, kterou měla postavenou těsně vedle stánku a za pár vteřin ji ovládl spánek.

---

Loki s námahou otevřel oči a měl pocit, že ho bolí snad i oční víčka - o zbytku těla nemluvě. Kdy už ta proklatá bolest zmizí, kdy se jeho rány definitivně zahojí? Zhluboka se nadechnul - byla ještě noc - Hope nikde - tak co ho probudilo? Nebo KDO?!