29. Jak to tedy všechno bylo? IV.

364 19 21
                                    

Černovlasému klukovi jsem se podíval do modrých očí. Zračila se v nich bezmoc, strach a obavy. Možná tam chvíli probleskla i naděje? Ale pokud ano, tak na opravu malinkou chviličku. Pevně jsem zavřel oči a ruku dál v pěst. Promiň mi to. S těmito slovy v duchu jsem se napřáhl a pěstí udeřil do obličeje.
______________________________________

Avšak do čího obličeje jsem udeřil? To už nikdo z vás neřeší? Dominikovi (ani nikomu jinému) bych tohle přeci nikdy v životě neudělal! Tss. Je strašné co si o mně dokážete myslet. Sice ano stále je tu ona .. ale přeci nemůžu ublížit Dominikovi.

Pěstí jsem nakonec zasáhl Nielův obličej. A bylo zle. Teď už není cesty zpět. Musím se porvat. Niel se na mě nejdříve nechápavě podíval, pak jsem však v jeho očích zahlédl nekonečný vztek. Věděl jsem co bude následovat. Tvrdá, nemilosrdná ráda. Už jsem se na to psychycky i fyzicky připravoval. Avšak věděl jsem kdo vyhraje. Niel měl na své straně všechny. Já nikoho. Když už jsem plně očekával jeho úder stalo se však něco neuvěřitelného.

(H - hlas)

H: ,,Tak dost. To by stačilo nechte ho být."

Byla to Myshel. Postavila se přede mne a zabránila tak bolesti, kterou jsem měl já i černovlasý kluk schytat. S napětím jsem čekal co se bude dít. Niel se však vzdávat očividně nehodlal.

N: ,,Ty?! Ty jsi na jeho straně!?"

Vykřikl a Myshel sebou trhla.

My: ,,Ano jsem."

Niel na mě vrhl znechucený výraz plný zášti a žárlivosti.

N: ,,Ty... Za všechno můžeš ty!"

Rozkřikl se a já mu jeho ubohý výraz oplatil tom mým lepším. Dobrý přiznám s enozna jsme z toho měl trochu strach, ale musel jsem se držet. Přeci jsme před Nielem nemohl dát znát jakkoukoliv slabost! To by mě zmlátil dvojnásobně.

N: ,,Co tak blbě čumíte. Na něj!"

Okřikl se po svých kumpánech a já začal mít opravdu strach. Samozřejmě ne jen o sebe, ale i o mou milovanou Myshel. Co když jí někdo ublíží? Pak bude prolita krev. Nielova krev. V zápětí jsme, ale nechápal doslova ještě víc než předtím. Zbytek jeho prsty se zastavil a opravdu jen blbě čuměli. Co jim je?

(Jk - jeden z těch kumpánů)

Jk: ,,Ne."

Niel se zamračil.

N: ,,Co jsi to řekl?"

Zeptal se ledovým hlasem.

Jk: ,,Řekl jsem ne. Už tě nehodláme dál poslouchat a dělat ti poskoky. Navíc teď když je Myshel pryč je to všechno naprosto zbytečný."

Ostatní začali přikyvovat a mě div nejprve čelist nespadla až k zemi. No naštěstí jak už umínili bylo to nejspíše jen kvůli Myshel. Doslova mu teď zachránila život. Kdo ví co by se totiž stalo, kdyby se potkali jako dospělí, že? Nebo zkrátka kdykoli jindy, než teď? Nad tím jsem teď však nehodlal přemýšlet.

Niel byl pryč. Jako kdyby se vypařil. Zkrátka odešel a už se neukázal. Já chodím s Myshel a seznámil jsme se s tím černovlasím klukem. Neboli Dominikem. Všechno bylo konečně fajn.

Koneeec další kapitolyy! Guys chci vám hrozně moc poděkovat za to všechno co pro mě děláte. Vím, že teď to nedávám znát tolik na jevo, ale opravdu si vážím každého z vás. A ano i tebe 💕

Jste pro mě obrovská podpora děkuji! ❤️

🍋Ahojky citrónky🍋








Vitrisa or Dejrisa?Kde žijí příběhy. Začni objevovat