Vitrisa or Dejrisa?

24. Banán je lepší než citron.

Ten mladý týpek mi prikázal nech napíšem Matyášovi. A ja blbá husa to tak udělala a tým to aj celé podělala.

Začala jsem tedy že stresu a strachu psát Matyášovi něco ve smyslu toho, že bych potřebovala aby přijel. Ono ani netrvalo dlouho a odepsala mi, že ok a že s sebou vezme i Moonislava a Amy. Mě svítilo v očích. Že by jsme měli nějakou šanci se toho týpka zbavit?
______________________________________

Pohled Matyho

Seděl jsem si takhle v obýváku, chilloval si, držel jsem si v ruce banán (na nějaký úchylárny zapomeňte) při tom ho pomalu otevřel a pomalu se do něho zahryzl. Hmmm. Byl fakt dobrej. Banán je lepší než citron. Jednoznačně. Tak jsem to takhle konzumoval banán a díval se na TV. Nějaký zprávy o nějakým nebezpečným týpkovi ve městě a další bláboli. No prostě nic užitečného že? Protože jak by asi logicky mělo být užitečné něco co není užitečné? Hm? Asi těžko.

No pomalu jsem konzumoval banán a najednou mi cinkl founis. (Ne tentokrát to nebyl Aligátor žel) Tak jsem se podíval kdo mě hodlá teď při této důležité konzumaci banánu vyrušovat. Přišla mi zpráva od Klárky, že mám prý někam jít. No tak jsem odpověděl, že why not a že s sebou vezmu i ty dva debily co tady se mnou no tedy vlastně jenom spolu trávy čas. Protože by bylo opravdu VELMI nebezpečné nechat tady ty dva o samotě.

Tak jsem se tedy rozhodl vstát z gauče. Opravdu VELMI namáhavá věc. Vstal jsem z gauče a namířil jsem si to směrem k Amy a Samovi. Napochodoval jsem si to přímo k nim a začal na ně mluvit.

M: ,,Takže. Máme tady úkol. Velmi těžký. Musíme opustit dům vzít auto a přijet za Klárkou. Neptejte se mě na otázky proč tam musíme, ani proč Klárka napsala zrovna mě. Sám to totiž nevím. Ale je to prý strašně důležitý. Takže pohnete svými línými zadky a makejte."

Pohled Víti

Hned co k nám ten hnusák hodil Klárku postavil jsme se jako jediná ochranitelský před ní a chytl jí za ruku. No co byla to moje holka a pro mě za mě ať si to Domino vyloží jak chce. Můj pohled padl na právě přijíždějící auto. To byl Matyáš! Nebo spíše jeho auto a v něm on. Ale vždyť to je jasná past! Ach to zase dopadne...

Z auta vystoupil Maty a společně za ním i Sam a Amy. Následně k nám došli a všichni tři se na nás začali vystrašeně dívat. Amy zvedla její mobilní telefon nealihgátor a už chtěla volat zřejmě někam na policii. Avšak ten mladej týpek jí silně stiskl ruku, tak že jí z ní mobilní nealihgátor spadl na zem a tak se ozval takový ten zvuk, když hodíte telefonem o zem a on se najednou jakoby z ničeho nic rozbije.

A: ,,Hele! To byl můj telefon!"

T: ,,Policie by ti k ničemu nepomohla holka."

Sam se k Amy už rozbíhal aby jí dejme tomu zachránil od toho týpka. Avšak týpek ho okamžitě zarazil.

T: ,,Zkus si cokoliv a je mrtvá."

Následně jeho pohled padl na Matyáše.

T: ,,No zdravím Matyáši. Dlouho jsme se neviděli."

M: ,,Kdo jsi! A co po mě chceš!"

T: ,,To brzy sám zjistíš."

Ten týpek neboli hnusák (ano takovou jsem mu dal přezdívku) vytáhl z kapsy tentokrát jeho telefon nealihgátor bohužel a už někomu volal.

T: ,,Je připravená? *Mumlání z telefonu* Dobrá. *Další tentokrát kratší mumlání z mobilního nealihgátora* Můžete vyrazit."

Všechny nás přejel pohledem a společně s námi čekal. Vlastně to opravdu byla pouze chvilka co se na silnici objevila jakási černá mini limuzína pokud se tomu tak dalo říkat a z ní vystoupili dohromady tři lidi. Jeden zhruba dvacetiletý kluk s tmavě hnědými vlasy a černou mikinou a nějaká mladší blonďatá holka s opravdu krásnýma modrýma očima černou mikinou a černou čepicí. Kluk se tvářil neutrálně a holka spíše smutně. Ale to neměnilo nic na tom že očividně patřila k hnusákovi. Třetí člověk byla také holka. Akorát měla přes hlavu obmotaný šátek a vypadala jako kdyby se tu měla každou chvíli složit. Kluk vzal holku s šátkem za pouta kterými byla svázaná a pomalu jí dovedl až k nám. Blondýna ho tiše následovala s rukama v kapsách a pohledem upřeným k zemi. Když došli až k nám samozřejmě se zastavili a čekali nejspíše na rozkazy hnusáka.

M: ,,Tak už nám řekni co se to proboha děje!"

Hnusák se podíval na Matyho.

(H - hnusák)

H: ,,Ano. Neřeknu to. Ale ukážu."

Pohled týpky s šátkem přes ksycht

Vystoupili jsme z auta a ti dva mě dovedli neznámo kam. Cítila jsme, že tu je více lidí. Nevěděla jsem sice kolik, ale určitě tu někdo byl. Tím jsem si byla na sto procent jistá. Ale pak mě zarazilo nemoc jiného.... Něco hlas. Pro mě až příliš povědomí. Nejdříve jsem nevěřila. Jsi to opravdu ty? Nebo jen sním?

Pohled Matyho

S vražedným pohledem jsem pozoroval neznámého týpka. Přišel k holce s šátkem na hlavě a následně jí ho z něj sundal. A pak se stalo něco šokujícího... Pro mě až nemožného.... pod tím šátkem byla celou tu dobu...

M: ,,M.... Myshel?"

Právě jsem s otevřenou pusou hleděl na mojí bývalou přítelkyni.

Ani nevíte jak jsem neuvěřitelně šťastná, že jsem tuto kapitolu konečně dopsala. A věřím že vy také.

Kniha je už skoro u konec a pomalu se blíží jistě finále. A já nevím jestli se mám smát nebo brečet. Prožila jsem zde mnoho krásných okamžiků za což děkuji každému z vás. Díky společnému úsilí se nám podařilo dosáhnout neuvěřitelného čísla přečtení této knihy přes 10 000 z toho přes 1000 na první kapitole. Dovedete si představit kolik to je lidí? Protože je to doopravdy obrovské číslo.

Proto každému z vás i tobě co si toto právě čteš patří obrovské díky. <333333

Protože právě ty jsi pomohl k dosažení tohoto obrovského čísla.

Tato kniha nadále pokračuje i když to vypadá že spíše ne. Ano pořád žiju a naštěstí jsem se ještě neudusila vzduchem nebo neutopila tím když jsem pila čaj :)

Ještě jednou obrovské díky všem a

🍋Ahojky citrónky🍋