Vitrisa or Dejrisa?

28. Jak to tedy všechny bylo? III.

N: ,,Ooo ahoj Matyáši. Přišel jsi se podívat na to jak tenhle nový šprt trpí?"

Mlčel jsem. Neměl jsem odvahu na to cokoliv odpovědět. Kluka, kterého právě mlátil jsem neznal. Měl na sobě brýle a blonďaté vlasy. Avšak i když jsem ho neznal neznamenalo to, že by mi ho nebylo líto. Niel mě začal opět ignorovat a blonďatého kluka udeřil pěstí do obličeje v místech kde měl právě brýle. Netušil jsem kolik tak mohou brýle stát, ale nejspíše hodně. Chudák kluk. Když měl Niel hotovo kluka hodil na zem a pomalu společně se svými kumpány v patách odcházel chodbou pryč. Já se za nima vydal hned taky. Nechtěl jsem mít přeci problémy..
______________________________________

Pohled Dominika

Právě jsem přiběhl k malému blonďákovi a pomáhal jsem mu na nohy. Nikdy jsem nechápal to co ta příšerná parta idiotů dělá. Jen jsem je se znechuceným pohledem sledoval, jak odcházejí. Mezi tím jsem se obrátil na toho brýlatého kluka.

D: ,,Jsi v pohodě?"

Od jen přikývnul a pomalu se rozešel pryč. Mě tato skupinka namachrovanců šikanovala už dlouho. Věděli, že jsem slabí a nedokážu se bránit. A to jsem i byl. Ale pak jsem se s tím naučil jaksi žít. Smutně jsem pozoroval malého stále ještě vyděděného kluka běžícího do koupelny umýt si obličej. Co jiného by tam taky dělal? (Ne Tery zapomeň)

Zazvonilo. Zase. A já ale zase po chodbách této školy. Už jsem je viděl. Viděl jsem, jak tam stojí a čekají na mě. Čekají na to až mě zmlátí. Na sucho jsem polkl a s taškou na zádech se vydal okolo nich. Nebylo cesty zpět. Jeden z nich mě už držel u zdi a já každou chvilku čekal ránu pěstí. Najednou však Niel řekl.

N: ,,Počkat!"

Nahlas jsem si oddechl.

N: ,,Ať ho zmlátí on."

Ušklíbl se a mě se v očích opět objevila hrůza.

Pohled Matyáše (koho taky jinýho že.)

B

yl jsem svědkem jedné z dalších Nielových obětí. Černovlásého kluka. Jeden z té party se ho už chystal praštit když v tom ho Niel zastavil.

N: ,,Počkat!"

Následně se mi hlasitě rozbušilo srdce.

N: ,,Ať ho zmlátí on."

Ukázal na mě a jeden z party mě tam poposrtknul.

N: ,,Teď máš výjimečnou šanci ukázat, že k nám doopravdy patříš."

Na tváři mu hrál úšklebek a přímo se usmíval nadšením z toho co bude následovat. Ale copak bych mohl? Teď to bylo tak složité! Nechtěl jsem přeci ubližovat nevinným! Nechtěl jsme být přeci jedním z nich! Ale chtěl jsem být šikanován právě jako tento ubožák? Proč to jen bylo, tak těžké?! Když udělám jedno někomu ublížím. Když udělám druhý také někomu ublížím. To tu nemohla být snad ani jedna jediná možnost bez použití nějakého násilí?

Černovlasému klukovi jsem se podíval do modrých očí. Zračila se v nich bezmoc, strach a obavy. Možná tam chvíli probleskla i naděje? Ale pokud ano, tak na opravu malinkou chviličku. Pevně jsem zavřel oči a ruku dál v pěst. Promiň mi to. S těmito slovy v duchu jsem se napřáhl a pěstí udeřil do obličeje.

Tak máme tu konec další kapitoly! Snad se líbila a alespoň trochu potěšila!

Budu ráda, když zanecháte flw, nějaký pěny komentář nebo jen ⭐ moc to potěší!

Uvidíme se u další kapči

🍋Ahojky citrónky 🍋