Vitrisa or Dejrisa?

27. Jak to všechno tedy bylo? II.

Obrátil se na mě hnusák Niel. No jo to ono neposlechnout ho by bylo docela poněkud velmi bolestivé že. Tak jsem tedy uposlechl jeho velmi chytrou řadu a i když nerad jsem držel pysk. Byla to ovšem poměrně náročná věc držet pysk takto dlouho. Pro koho by to také takováto náročná věc nebyla náročná že? No tak teď to dopadlo tak že sem v duchu kecal sám se sebou. No nejspíše jsme už úplnej debil mno co nadelame že.

N: ,,Tak je hodnej."

Pronesl jeho nechutensky odporným hlasem.
______________________________________

M: ,,Co po mě chceš?"

No jo no tak jsem nakonec ten pysk udržet nedokázal... Ale to nevadí ne? Zeptat jsem se zkrátka musel.

N: ,,Ty se mě ještě pořád ptáš?"

Chvilku jsem na něj jen potupně zíral a přemýšlel co odpovědět.

M: ,,,No... Jo."

Odpověděl jsem tedy nakonec po té jakési delší pauzičce či co to vlastně bylo.

N: ,,Tak poslouchej. Dneska půjdeš s náma a budeš se učit, jak se mlátí lidi. Možná tě i nechám si to vyzkoušet. Takže další přestávku buď u skříněk."

Jen jsem přikývl a pak se zadíval na můj sešit položený na lavici. No co jinam jsem se dívat nemohl. Naštěstí to i zabralo a Niel dokráčel někam do pryč. On mě pravděpodobně bral, jako nějakýho jeho poskoka či co. A já ho poslouchal jako nějaký hodný pejsek. Divíte se mi? Kdybych neposlechl zmlátil by mě, tak jako ostatní. On a jeho parta do které patřilo ještě zhruba osm lidí. Avšak to nebylo všechno. Do té party patřila ještě jediná holka Myshel. Nielova holka. No a byla musím říct překrásná. Avšak s duší ďáblíka. Každý se snažil kvůli ní změnit a přidat se právě k Nielovi. Myshel byla v té době úplně jiná. Chovala se snad řekl bych i úplně stejně jako tady pan hnusák Niel. Byla krutá, zlá a prostě úplně stejná jako celá ta parta do které jsem měl v budoucnu patřit i já. Miloval jsem ji. Věděl jsem, že doopravdy musí být jiná. Proto jsem se s ní také začal tajně stýkat. Ze začátku to bylo spíše nějaké kecání a pomlouvání ostatních, ale teď mi přijde, že si uvědomila co je dobře a co špatně. Avšak před Nielem se snažíme chovat normálně.

Znovu zazvonil ten osvobozující zvuk na znamení toho, že začala přestávka. No pro mě to tedy nebylo žádné osvobození, ale spíše uvěznění. Nervózně jsem polk a pomalu vyšel na chodbu. Okamžitě jsem tam uviděl Niela s jeho partou, jak bije nějakého nevinného nováčka. Hned bych mu pomohl, ale copak to šlo? Kdybych to udělal ublížil bych, tak sobě a Myshel. Navíc ten kluk by to pak od Niela schytal nejspíše znovu. Ten pohled na to byl skoro až nesnesitelný, ale musel jsem to vydržet. Překvapilo mě jak moc se Myshel za tu dobu změnila. Pomalu jsem si toho ani nevšiml. Teď už Nielovi při rvačkách nepomáhala a jen to celé z povzdálí pozorovala s falešným úsměvem na tváři. Pomalu jsem přišel až k Nielovi.

N: ,,Ooo ahoj Matyáši. Přišel jsi se podívat na to jak tenhle nový šprt trpí?"

Mlčel jsem. Neměl jsem odvahu na to cokoliv odpovědět. Kluka, kterého právě mlátil jsem neznal. Měl na sobě brýle a blonďaté vlasy. Avšak i když jsem ho neznal neznamenalo to, že by mi ho nebylo líto. Niel mě začal opět ignorovat a blonďatého kluka udeřil pěstí do obličeje v místech kde měl právě brýle. Netušil jsem kolik tak mohou brýle stát, ale nejspíše hodně. Chudák kluk. Když měl Niel hotovo kluka hodil na zem a pomalu společně se svými kumpány v patách odcházel chodbou pryč. Já se za nima vydal hned taky. Nechtěl jsem mít přeci problémy..

V minulé kapitole jste si odhlasovali, že by jste chtěli raději kratší kapitoly a častěji, takže zde je taková kratší kapitola!

Budu ráda když mě podpoříte flwem ^^ uděláte mi tím obrovsjou radost 💕

To by bylo vše a

🍋Ahojky citrónky 🍋