6. Neobvyklá procházka.

1.1K 66 46
                                    

Maty: ,,No tak dobře no."

Povedal po chvíli pozeranie na Dominika Maty.

Maty: ,,Můžete se zatím projít."

Dominik: ,,Ok."

Potom už všetci odišli do tej cukrárne a ja tam zostala sama s Dominikom.

______________________________________

Hele rozhodla jsem se že od teď budu psát to když někdo bude mluvit jen zkratky jmen jako to dělají všichni takže K- Klárka D- Domino V- Vitaa S- Sam atd. Tak snad chápete, ale osobně si myslím, že to je lepší jak pro mě tak i pro vás ❤️ a nezapomeňte napsat váš názor do komentů💖

D: (to vypadá jako smutný smajlík D: no přiznám se už jsem tam chtěla napsat Dominik xd) ,,Tak se teda asi půjdem projít ne?"

Navrhol a ja len prikývla.

Pohled Domina

Vydali jsme se teda na procházku po parku a já si užíval každé vteřiny strávené sám s ní. Dlouho jsme se jen procházeli a nic neříkali, každý přemýšlel o svých věcech. ,,Co jí mám říct? Už zase jsem hrozně nervózní. Udělal jsem chybu, že jsem si myslel, že být s ní o samotě bude super. No ale minule to super bylo ne?" Nakonec jsem tyto myšlenky zahnal a zeptal se jí na něco úplně jiného.

D: ,,Jseš ráda, že jste se přestěhovali?"

K: ,, No popravde som sa sťahovať nechcela ani trochu. "

Potom jsme zase chvilku jen mlčeli a procházeli se.

K: ,, Ale nakoniec to nie je zas toľko zlé. "

Řekla a trochu se usmála.

D: ,,Nakonec to nebude tak hrozné. Zvykneš si."

,,A budeme si blíž." Dodal jsem už jen v duchu.

K: ,,Máš pravdu na všetko si zvyknem."

Pohled Klárky

Zase sme boli ticho. Nakoniec sme bez slova došli k lavičke, ktorá bola schovaná pod tieňom vysokého javora. Samozrejme sme si na ňu sadli
(Protože co jinýho by asi logicky dělali s lavičkou že xd). No a potom sa ma Dominik spýtal.

D: ,,Klárko?"

K: ,,Áno? "

D: ,,Máš..... máš mě ráda?"

Jeho otázka ma trochu zaskočila, ale úplne v kľude som na ňu odpovedala.

K: ,,Samozřejmě, že ne (ne dělám si jen prdel řekla, že ano 😁 já vím dokonalí nápad na prank xd)

Pak jsme se na sebe zase začali dívat. Dívali jsme se na sebe opravdu dlouho a najednou jsme se k sobě začali přibližovat. Já si neuvědomovala co se právě děje. Byla jsem tak trochu úplně někde jinde. Jakoby nepřítomná. Najednou někde zakřičela vrána. (Kos, vrabec, sova já nwm to je na vás kdo s těch ptáků zakřičel prostě nějakej random z těch ptáků xd) Ja si uvedomila čo sa deje. Naše hlavy bolí tak blízko, ale ja Dominika Nakoniec ľan Rýchlo objala. ,,Ja neviem ... koho mám teda naozaj rada?" Dominika to trochu překvapilo a posmutněl, ale taky mě obejmul.

Vitrisa or Dejrisa?Kde žijí příběhy. Začni objevovat