Svítilo slunce, chlapec se smaragdovýma očima hleděl k obloze. Prohlížel si všechny ty nadýchané obláčky, které se vznášely tam nahoře. Tolikrát si přál aby měl možnost vzlétnout až tam. Tam kde je všechno v pořádku. Bylo mu teprve pět let ale i za tak krátkou dobu toho prožil tolik. ,,Dávej pozor, prcku!" náhle se za ním ozvalo, s leknutím uskočil až se zapotácel a upadl. Dopadl na tvrdou zem a setkal se s pohledem vyššího kluka na kole před ním. Bylo léto a ten kdo způsobil jeho pád na sobě měl jen otrhané černé kraťase, z kterých mu vykukovala kostnatá, odřená kolena a obyčejné pruhované tričko. Nevypadal zas o tolik starší, vykuleně na něj hleděl dokud se nezamračil ,,Neumíš dávat pozor?!" nepříjemně, na nebohého chlapce který seděl na zemi spustil ,,Promiň" špitl vystrašeně, štiplavá bolest ho donutila se podívat na jeho dlaň ze které vytékal slabý potůček krve. Zděšeně vyjekl, začal třepat s poraněnou rukou a do očí se mu nahrnula panika. Krev byla věc kterou doslova nenáviděl, vyšší kluk seskočil z kola ,,Jsi v pohodě?" opatrně se zeptal, přece jenom ho reakce toho nešiky co mu stoupl do cesty mírně vyděsila ,,N-ne-nevím" vykoktal ten menší, se zavřenýma očima k němu natáhl poraněnou dlaň, chlapec který přijel na kole se uchechtl ,,Co děláš? Vždyť to je jenom škrábnutí" ušklíbl se ,,To teda není" ohradil se poraněný ,,To teda je, jak se jmenuješ?" sedl si na obrubník vedle jeho společníka ,,Harry" řekl ten který s otíral dlaň do kapesníku co našel v kapse ,,Dobře, já Louis, budu ti říkat prcku" představil se Louis, Harrymu se jeho nová přezdívka nelíbila ,,Proč?" zeptal se zachmuřeně ,,Protože prcek jsi" zasmál se Louis ,,To teda ne, bude mi šest" bránil se Harry ,,Mně už šest je" pyšně na sebe ukázal starší ,,A protože si prcek tak bych s tebou neměl ztrácet čas" zvedl se Louis ,,Můžeme být kamarádi" navrhl Harry, jeho jediným kamarádem byl Niall, kterého poznal ve školce, bylo by fajn mít dalšího ,,To teda nemohli" naskočil na kolo ,,Já už jsem velkej, ty jsi na mě moc prťavej" ušklíbl se Harryho jeho ,,skorokamarád,, Rychle se rozjel na kole pryč a nechal ,,prcka,, v oblaku prachu za sebou, ten jen poraženě vzdechl. Nikdy neměl hodně kamarádů, přál si mít velkou partu přátel s kterými by mohl chodit do parku, hrát si na piráty, fotbal, nebo stavit hrady z písku. Problém byl že na tohle měl jenom Nialla, který po většinu času nemohl nebo ho jeho maminka nepustila. Harry byl zoufalý, tak moc chtěl další přátelé. Ale co pětiletý chlapec zmůže? Téměř nic. Tedy téměř šestiletý. Když už přes patnáct minut seděl na stejném místě, rozhodl se že je čas jít domů.
Takžeee, ahoj! Rozhodla jsem se že ten původní příběh zase smažu ( Ehmm..to je asi už desátý příběh který mažu) No nic :) Doufám že tenhle tady nechám delší dobu a nevyhodím ho jako ty předchozí :D A taky že se Vám bude líbit a zasloužím si komentář či hvězdičku (jenom taková maličkost) Úvodní kapitolky budou trošičku kratší
Daniella :)
ČTEŠ
Sentimental [h.s] |Larry|
RomanceJsi neskutečný lhář Stylesi" Uchechtl se Louis. Jeho dech dopadal na rty druhého chlapce ,,Ale mně to nevadí" S těmito slovy překonal poslední milimetry mezi jejich rty a dotkl se svými jeho. Harry strnul. Louis uchopil jeho tvář do svých dlaní a př...