0.05

820 66 52
                                    

Harry, Louis 13 let

Harry už téměř před měsícem oslavil své třinácté narozeniny. Louis se blížil svým čtrnáctým. Oba byli dospělejší. Ne jako ti chlapci, s maskami superhrdinů. Výškový rozdíl mezi teenagery se výrazně změnil. Zatímco Louis býval v jejich dvojici ten vyšší, nyní byl ten menší. Harry vyrostl. Jeho kamarád občas silně pochyboval jestli před ním opravdu stojí malý chlapec, kterého potkal na hřišti. Byl krásný. I když si to modrooký hoch přiznat nechtěl, musel. Harryho kudrlinky nabyli na objemu, byli delší a ještě roztomilejší než kdy předtím. Občas měl opravdu ale opravdu silné nutkání do nich zajet prsty. Přišel si podivně ,,Posloucháš mě Lou?" Drkl do něj Harry se smíchem ,,Promiň, co jsi říkal?" Oklepal se Louis ,,Libby pozval na rande Liam z vedlejší třídy" Vyhrkl zelenooký ,,Super" zamručel modrooký ,,Nemáš za ní radost?" překvapeně se na něj Harry zadíval ,,Ale jo" Neměl náladu na Libby a její vztahy, měl své starosti. Například s tím že že sám nikoho ven ještě nepozval. ,,Aleee..Louiss máá špatnouu náladuuu" Protáhl jeho kamarád, který si právě rozbaloval oběd ,,Bože, přestaň!" Protočil očima Lou ,,Oslovení Bože se mi docela líbí" Zakousl se Harry do celozrnného sendviče ,,Měl by si přestat číst románky Harry, docela ti to škodí" Ukradl mu baby mrkvičku z umělohmotné krabičky. Harry v poslední době nacházel až velkou zálibu ve čtení zamilovaných, nereálných románcích. ,,A ty mi přestaň krást oběd" ušklíbl se. Louis hleděl na Harryho rozesmátou tvář. Ďolíčky ve tvářích byli vskutku rozkošné. Nenáviděl tyhle myšlenky které se mu v poslední dobou honily hlavou. Harry má krásné oči, Harry se zvonivě směje, hezky voní, jeho vlasy jsou doslova Boží. Chtěl zastavit tohle všechno. Chtěl se tohoto divného pocitu zbavit ,,Nemám rád zamyšleného Louise" Zamručel ten, kterého Louis nemohl vyhnat ze svých myšlenkových pochodů ,,Já zase nemám rád otravného Harryho, což je téměř pořád, zvláště když může otravovat životy jiných lidí" Odsekl. Netušil co se s ním děje, proč řekl něco takového ,,Idiote" Ucedil Harry zatímco si sbíral své věci, jeho kamarád tiše seděl na lavičce ve školní jídelně a přemýšlel nad tím co právě řekl.

Harry s batohem v ruce mířil přímo na chlapecké záchodky, nechápal co provedl. Je opravdu otravný a vtíravý? Spěšně se zavřel v kabince a posadil se na záchodové prkénko. Vážně se vtírá lidem do života, otravuje je? Niall vždycky tvrdil že je s ním zábava, říkala to i Libby a ostatní. Ale co je pravda? Povzdechl si a vytáhl z batohu zbytek svého oběda společně s deníkem Bridget Jonesové. Věřil že čtení je jediná věc která ho dostane ze špatné nálady. Mohl si číst tak čtvrt hodiny než se otevřely dveře záchodků ,,Vím že jsi tady Harry" Zamručel Louis. Zelenooký chlapec tiše naslouchal kam směřují kroky jeho kamaráda. Opravdu velmi rychle zvedl nohy aby si jich nevšiml. Neměl náladu se s ním bavit, zaručeně by mu zas otravoval život. Když se zpod dvířek kabinky vynořila Louisova hlava, vyjekl ,,Mám tě, vylez prosím" protočil modrýma očima ,,Fajn" Odfouknul si Harry jednu ze spousty kudrlinek z čela ,,Mrzí mě to, ok?" Nazvedl obočí Louis ,,Ok" Odvětil druhý chlapec ,,Kvůli tobě jsem se dobrovolně plazil po zemi klučičích záchodků" Zakřenil se znechuceně Louis ,,Fajn, fajn odpuštěno" Bouchl ho do ramene Harry ,,Je se mnou vážně taková otrava?" Musel se zeptat ,,Samozřejmě že ne" Objal ho kolem ramen jeho modrooký kamarád ,,To jsem jen tak plácnul" Ujistil ho ještě ,,Jen tak mimochodem, nezbyla ti ještě nějaká baby mrkvička?" Našpulil rty Louis.

Harry a Louis se po každé hádce dokázali udobřit až nezvykle rychle. Nikdy jim to netrvalo déle než pár hodin (pokud tedy nepočítáme jejich hádku když byli menší, kdy spolu nemluvili dva dny) Jestli to bylo dobře nebo ne nevěděl nikdo z kamarádu. Každá jejich větší hádka se usadila do nejdéle pěti hodin. Nebyl pro ně nijak zvlášť velký problém usmířit se. Nevadilo jim to.

O měsíc později

Harry se líně rozvaloval na své posteli, bylo deštivé nedělní odpoledne a on se nudil. Louis byl už hodinu nedostupný a pokaždé když mu Harry volal, nikdo se neozval. Zajímalo by ho co tak důležitého dělá. Možná se mu něco stalo! Nebo ho přepadl jejich učitel matematiky (to by bylo značně horší než pád na kole) Z představ na to jak učitel matematiky běží s pravítkem v ruce za nebohým Louisem ho vyrušilo zaklepání na dveře ,,Ano?" posadil se. S překvapením zjistil že ve dveřích stojí zadýchaný Louis, který nevypadal zrovna jako někdo kdo by právě prožil přepadení učitelem toho ďábelského předmětu ,,Co je?" napřímil se ,,Já...Olivia....!" Zakoktal udýchaný chlapec ,,Co ty a Olivia?" Nechápavě se zamračil Harry ,,Dneska....dneska večer...budeme se líbat" Vyhrkl rychle, zelenooký chlapec musel chvíli přemýšlet než mu došlo co právě Louis řekl ,,Vážně?" Informace kterou mu jeho modrooký kamarád sdělil se mu z neznámého důvodu ani maličko nelíbila ,,Trošku nadšení Harolde!" Zavýskal Louis. Harry nebyl ani maličko nadšený. ,,Neříkej mi Harolde" Ohradil se ,,Promiň, ale k věci. Potřebuju laskavost" Zablýsklo se mu v očích nadšení ,,Jakoupak laskavost?" Zajímal se Harry ,,Polib mě" Louis tyto dvě sova řekl tak jako by o nic nešlo, jenže šlo a šlo o hodně. ,,Ne, to neudělám" Znechuceně nakrčil nos zelenoočko ,,Jsi můj kámoš, nebudu se s tebou pusinkovat" Naznačil zvracení ,,A navíc jsi kluk" dodal stále znechuceně ,,Prossím, Hazzo! Jen jednu krátkou pusu, musím se to naučit!" Zaprosil znovu Louis ,,Jen jednu, krátkou" svolil bezradný Harry. Nikdy nedokázal Louise odmítnout. ,,Fajn" Křivě se usmál modrooký chlapec. Vyskočil na postel a posadil se do tureckého sedu. Harry jen seděl a koukal na jeho kamaráda, který se ho právě chystal políbit! Louis se rychle nahnul a přiložil své rty na Harryho. Zmatený kudrnatý chlapec přivřel oči, Louisovi rty byli až překvapivě měkké a hladké. Nerad si to přiznával ale líbilo se mu to. Jeho kamarád se kterým právě trénoval polibek pro jakousi Olivii uchopil Harryho obličej do dlaní. Oba dva si nemohli připustit že se jim to líbí. Polibek ukončil Harry ,,Fajn" vydechl ,,Myslíš že to bylo dobrý?" Vrhl na něj pohled chlapec který ho políbil ,,Já... Jo... Asi jo" Pokrčil rameny ,,Díky, jsi vážně kámoš, už ale musím jít" Zvedl se s úsměvem na těch rtech Louis ,,Jo, ahoj a užij si to s Olivií" Mávl na něj Harry. Nevěděl jestli má být znechucený že ho právě políbil jeho nejlepší kamarád kluk a nebo šťastný. Líbilo se mu to, a bylo to divné. Nechtěl aby se mu to líbilo. Proto se rozhodl pro možnost číslo jedna, bylo to nechutné. Stejně jako předtím se svalil do své velké postele. Zpod polštáře vytáhl velkého plyšového dinosaura Larryho, kterého si přitiskl k hrudi ,,Tak zmatený.." Zamumlal do Larryho měkoučké srsti ,,Tak zmatený.."

😌✌️

Larry is real!

Sentimental [h.s] |Larry|Kde žijí příběhy. Začni objevovat