Sentimental [h.s] |Larry|

0.023

Rozesmátý Harry kráčel školní chodbou. Nic, tedy zhola nic, nemohlo zničit jeho štěstí. Louis mu předtím, než se odebral na hodinu francouzštiny věnoval přesně čtrnáct motýlích polibků, s tím že dalších čtrnácti se dočká po škole. Tudíž jich dostane dvacet osm. Louiho nejoblíbenější číslo. Číslo jeho fotbalového dresu a číslo se kterým vyhrál v soutěži baseballový míček. Možná to znělo hloupě ale Harrymu to přišlo nanejvýš roztomilé. Nejspíš musel vypadat jako zblázněná zamilovaná teenagerka, protože se culil jako blázen. Měl namířeno do učebny chemie, kde musel přečkat dalších nekonečných čtyřicet pět minut. Hrůza. Ale ani to nedokázalo pokazit jeho dobrou náladu. Tu by nedokázal zničit ani děsivý učitel matematiky, o jehož lidskosti by se dalo polemizovat hodiny. Nepřeháněl. Opravdu ne. ,,Harry!" Nechvalně známý pisklavý hlas se mu zaryl do uší. Dívka v kostkované červeno- černé košili se k němu rychlým krokem blížila. Chlapec překvapeně nakrčil obočí. Jelikož měl plnou hlavu svého dokonalého nejlepšího kamaráda, téměř zapomněl na včerejší podivné setkání, právě tady s Taylor. ,,Ahojky" Pousmál se. Jindy by se spíše otočil a dělal, že jí nevidí, ale dneska ne. Měl dobrou náladu a nechtěl si jí zkazit. ,,Jsem ráda, že jsem tě zastihla" Dohopsala až k němu a usmála se. Jestli to bylo upřímné nebo ne, Harry nepoznal. ,,Vážně?" Odhalil své dokonalé ďolíčky, které Louis naprosto zbožňoval ,,Chtěla jsem se zeptat, jestli by jsi si nechtěl přisednout dneska na obědě?" Vrhla na něj prosebný pohled ,,Klidně, Louis by určitě.." ,,Ehm, já myslela jenom tebe" Přerušila ho, Harry nechápavě nakrčil obočí ,,Chtěla bych tě představit kamarádům, bez Louise" Jméno chlapce, kterému patřilo Harryho srdce vyplivla jako by to bylo sprosté slovíčko. Chlapec na ní zmateně hleděl ,,Já... Vždycky obědvám s Louisem" Mírně se zamračil ale stále se usmíval ,,Udělej jednou výjimku, mám kamarádku Olivii, která by tě prý ráda poznala" Mrkla na něj a nervózně se pousmála ,,Nevím jestli by mu to nevadilo" Zamyšleně si promnul bradu ,,Myslím si, že ne, najdeš si nové přátele" Přešlápla na místě a ještě pevněji sevřela učebnice, které držela v náruči ,,Tak... Asi jo" Povzdechl si Harry a kývl na souhlas ,,Super! Olivie bude nadšená" Radostně tleskla blonďatá dívka ,,Super" Usmál se Harry ,,Tak na obědě Hazzy!" Mávla na něj a nechala ho zmateného stát na vylidněné školní chodbě. Chlapec pouze pobaveně zakroutil hlavou a pokračoval ve své cestě, do učebny chemie.
—————————
,,Hej, Harry!" Chlapec se zmateně rozhlížel po přeplněné jídelně s cílem najít blonďatou hlavu své kamarádky. Byla to vůbec kamarádka? Netušil ,,Tady jsme" Mávla na něj hledaná dívka a se zářivým úsměvem mu pokynula aby se k nim posadil ,,Ahojky!" Pozdravil je všechny se širokým úsměvem Harry. U stolu sedělo šest lidí. Liam, toho již znal. Nialla, blonďatého chlapce irského původu znal až moc dobře. Byl to jeho starý kamarád z dob, kdy ještě chodil do školky. Dále tam seděla další blonďatá dívka, která po něm neustále vrhala zamilované pohledy. Byla roztomilá. Tedy...Celkem. Ne tak roztomilá jako Louis. Eleanor seděla hned vedle ní, ta mu však pozornost  nevěnovala. Ta patřila dalšímu účastníku tohoto oběda. Černovlasému školnímu playboyovi jménem Zayn. A nakonec Taylor, která mu nadšeně ukazovala kam si má sednout. Jediné volné místo se nacházelo vedle dívky se zamilovanými pohledy. Beze slova se posadil vedle ní a mile se na ní usmál ,,Lidi, tohle je Harry! Ale předpokládám, že ho všichni už znáte" Přestavila ho Taylor, všichni chlapce nadšeně pozdravili. Jejich nadšení mu však přišlo jakýmsi způsobem až moc strojené. Mírně se napřímil v zádech ale všechny znovu obdaroval ďolíčkovým úsměvem. ,,Já jsem Olivia, asi mě ještě neznáš" Neznámý hlas ho vyrušil z vybalování baby mrkvičky z plastového sáčku ,,Ehm.. Jo, já jsem Harry" Natočil se tak aby na údajnou Olivii dobře viděl. Musela to být ta dívka, o které mu říkala Taylor ,,Já vím kdo jsi, hlupáčku" Podivně se zasmála. Znělo to jako chrochtání. A Harry to ohodnotil jako rozkošné. Opravdu mu to přišlo svým způsobem kouzelné. Proto se na dívku zazubil a vytáhl první mrkvičku ,,Nikdy jsem tě tady neviděl" Zkoumavě na ní pohlédl ,,Přistěhovali jsme se teprve nedávno" Pousmála se ,,Odkud?" Zajímal se Harry ,,Z Chicaga" Povzdechla si Olivia, chlapec vykulil oči ,,Páni! To je úžasný!" Zářivě se usmál ,,Vážně?" Zamrkala Olivia ,,Vždycky jsem se tam chtěl podívat" Nabídl jí baby mrkvičku ,,Není tam nic moc zajímavého" Zasmála se dívka. Znovu se v jejím smíchu ozývaly zvuky podobné chrochtání. Roztomilé. ,,Myslíš?" Zamyslel se Harry ,,Jo" Ušklíbla se dívka a ukradla mu jednu mrkvičku. Celou dobu se Harry náramně bavil. Smál se, žertoval, vyprávěl a naslouchal. A ani jednou si nevzpomněl na modrookého chlapce, který čekal na jejich obvyklém místě. Trpělivě čekal na svých čtrnáct polibků. Nedočkal se. Zelenooký se bavil jinde. Bavil se bez něj s neznámou dívkou. Louis Tomlinson poprvé pocítil záchvěvy žárlivosti.

Mám chuť se jít zakopat někam hodně hluboko pod zem :)

Larry is real! <3