Kapitola 9

133 10 0
                                    

strana 43 

Druhá šance 

Deku má slova nezopakoval....jde tak rychle se odmilovat???z mého přemýšlení mě probralo bouchnutí dveřmi....odešel. Neměl jsem sílu jít za ním...Sedl jsem si na postel a přemýšlel co jsem udělal.Proč to vždy poseru?

Myšlenkami jsem se vrátil do včerejška .

Storytime:

šel jsem za učitelem po mé zkoušce kterou jsem zvládl na jedničku. Došel jsem ke kabinetu na který jsem zatukal. "Dále,,  ozval se Aizawa. Vešel jsem a posadil se. "chtěl jste semnou mluvit???,, zívnul jsem. "jojo....jak je na tom Midoriya?,, sedl si naproti mě. 

"jo...je v pořádku dá se říct....už se blíží termín tak ho občas něco pobolívá ...ale jinak je v pořádku..proč se ptáte?,, zvedl  jsem obočí.

"jen tak....jinak..všechny zkoušky máte oba splněné takže máte dostatečný zápočet a oba vás pustím do dalšího  ročníku...dobrá práce,, poplácal mě po zádech. usmál jsem se

ještě chvíli jsme si povídali a pak jsem se vydal směr Inko. byl jsem na mobilu a měl sluchátka v uších. Koupil jsem si letenku na 4 ráno abych do 8 byl u Izuka. Mega moc se na něj těším. Tyhle dva týdny byli asi to nejhorší co jsem kdy zažil. Moc se mi stýskalo...chtěl jsem ho už obejmout a pohladit jeho bříško kde roste Izuku mladší. Musel jsem se určitě usmívat jako blbeček. 

byl jsem asi v půlce cesty když mi někdo poklepal na rameno. lekl jsem se a hned tomu někomu jednu natáhnul. "Auu...Bakubro,,  chytil se za tvář  a já pocítil lítost. "sorry,, vyndal jsem sluchátka. "to..je jedno...nechceš do baru?,,zamračil jsem se. Je pravda že takhle jentak někde jsem dlouho nebyl. 

"tak jo,, pokrčil jsem rameny a šel s ním na chlastačku.Mohl bych vás  tu nudit tím jak jsme pili ale to přeskočíme . 

Už bylo něco kolem osmé večer a odebrali jsme se k němu úplně zlití jak hovna.Tedy...aspon já. Oslavoval jsem přeci že budu mít syna. "tyyyyyyyyyyvoleeeeeeeeeeeeeeeee.....ten svět je taaaaak barevnýýýýýýýýýýýýýýýýý,,  padl jsem do jeho postele a smál se jak debílek. "jo to máš pravdu.....Bakubro....cítíš to taky jako já????tu vášeň mezi námi????chci tě,, sedl si na mě. 

"Kiri.....,,vydechl jsem. Nic neřekl a přisál se mi na rty.Chvíli jsem jen zaráženě ležel ale pak začal spolupracovat. přetočil jsem nás a oblečení lítalo po pokoji. Ahh tohle mi tak moc chybělo.....chybělo mi někoho pořádně Ojet....přestal jsem racionálně myslet a poddal se své nadrženosti...

konec storytime 

V ten moment jsem prostě...nevěděl co dělám....ovládlo mě to prase uvnitř mě.Už nikdy nebudu pít!dal jsem si hlavu do dlaní a promnul si obličej. Nakonec jsem si lehl a objal polštář na kterým Midoriya spal......voněl tak krásně po něm. 

Do očí se mi nahrnuly slzy. vše jsem pokazil....ublížil jsem mu....slíbil jsem mu že to neudělám. každý zločin jednou praskne.co jsem si sakra myslel? Jak to mám napravit?Kam vůbec šel....vždyt....může se mu něco stát.

doprdele kreténé jeden...přestan se tu litovat a jdi najít lásku svého života....nemysli si že ti odpustí snadno ale prostě zabojuj!Nebo tu zůstaneš ležet jako hromádka neštěstí a necháš si ho utéct na věky???jdi si pro něj!hned!jdi ho hledat!až ho najdeš...připlaz se na kolenou k němu a pros!

Promluvil na mě vnitřní hlas který mi snad poprvé radil dobře  a já se rozhodl ho jít hledat. vyběhl jsem z domu .První jsem  zamířil na pláž kde bohužel nebyl a pak jsem se vydal do zabydlené oblasti.

Mysli...kam by mohl jít???Bingo!!!hned jsem se rozeběhl ke domu našeho kamaráda. Za tu dobu co jsme tu nám dělají druhou rodinu...on..jeho přítel a jeho maminka...když jsem vždy odjel tak tady pro Izuka byli...ted by ho nenechali na holičkách. 

doběhl jsem k domu a zazvonil.slyšel jsem kroky které se blížili a mé srdce se rozbušilo. 

Dveře se otevřeli a já uviděl svého kudrnatého kamaráda kterému obvykle hrál na obličeji úsměv ale dnes tomu nebylo. Jeho silná paže se rozpřáhla a udeřila mě. nepříjemná tupá bolest na mé tváři mě donutila si na to místo sáhnout.Jo přesně tohle jsem si zasloužil.

"ublížil jsi mu,, odstoupil od dveří a pustil mě dál. prošel jsem. "tuto ránu jsem si zasloužil,, přiznal jsem a on kývl."kde je....musím to...nějak urovnat,, koukl jsem se na něj. Koukali jsme si do očí.v jeho očích byl vztek ale taky lítost a pochopení. 

"spí....udělám ti kafe.....strašně moc plakal....hlídá ho  Louis,,  řekl a šel do kuchyně a já za něj. Aspon mám čas na vymyšlený své řeči. "myslíš že mi odpustí?,, zeptal jsem se potichu. koukl na mě a povzdechl si. 

"i když ho to hodně zasáhlo a míchá se v něm hodně emocí tak tě stále miluje...je mu to vidět v očích....jsi jeho životní láska a ted je ublížený a ztratil si jeho důvěru. Jestli ti odpustí??? to si myslím že jo...jeho láska k tobě mu nedovolí být dlouho naštvaný na tebe...horší to bude s jeho důvěrou....budeš si jí muset znovu vybudovat...bude potřebovat čas ...ale jednou se to srovná....když to znovu neposereš,, 

sedl jsem si z toho na zadek. Ulevilo se mi že mám ještě  šanci.Jsem si vědom toho že mi nějakou dobu nebude věřit..ale já udělám vše pro to aby mi zase věřit začal."už mu to nikdy neudělám,,  řekl jsem s vážností v hlase. To bych se radši zabil na místě.

z obýváku se ozval lehký pláč  ."jdi za ním,,  řekl Harry a já šel. Viděl jsem jak Louis si přivinul Midoriyu do objetí a hladí ho po zádech. opatrně jsem k nim došel a Louis když mě viděl hodil na mě zabijácky pohled ale nechal nás o samotě. 

sedl jsem si k němu na gauč a on se ode mně odtáhl co nejdál. 

nádech a výdech...jdeme na to. 

"Izuku..já....nebudu ti říkat že jsem nebyl při smyslech atd.....mrzí mě to ,Když jsem šel po zkoušce k Inko tak mě zastavil..Kirishima pozval mě do baru a já bohužel šel..a pak když  jsem byl opilej se to stalo...ale já vím že to mě neomlouvá...strašně mě to mrzí a udělal jsem něco  co jsem ti slíbil že ti nikdy neudělám. Chápu že mě ted asi nenávidíš....a že mi nevěříš ani slovo....ale....Deku...jsi muž mého života.Miluju tě.....a jestli už mě nebudeš chtít nikdy vidět tak  já ti ze života odejdu....ale věř...že tě vždy budu milovat a budu se nenávidět do svého konce,, koukal jsem mu do očí  a on se jen víc rozplakal. 

Na nic jsem nečekal a vtáhl si ho do objetí...Nějak se nebránil...jen mi plakal do hrudi a já ho hladil ve vlasech .

Deku pov

Když mi to řekl nemohl jsem si pomoct  a rozbrečel jsem se na plno.Není to tak že bych ho nenáviděl....jen..to prostě bolí....ta zrada...ale....furt ho miluju.Nechci aby mi odešel ze života.Co mám sakra dělat? Mám mu dát další šanci?Jeho objetí bylo tak příjemné.Teploučké....ochranářské. každý si zaslouží přeci druhou šanci.proto jsem se rozhodl mu jí dát. 

"n-nechci...a-a-abys...o-o-od-odchá-odcházel z- z- n-n-našeho  ž-života,, sevřel jsem jeho tričko.jen mě dál hladil po zádech. "děkuju,,  dal mi pusu do vlasů 

Kacchan pov

odpustil  mi! nebo nevím jestli odpustil...ale dal mi druhou šanci...dal jsem mu další pusu do vlásků a nehodlal ho pustit a už nikdy mu neublížím. přísáhám na mou duši!Tuhle šanci už ne zvorám.

Taaaaaaak je tady další kapitolaaa co myslíte ublíží mu ještě někdy????těšíte se na malého Izuku Timothyho Bakuga???Budu moc ráda za vote a komentář....happy velikonoce guys <3 jinak....chcete kratší či delší strany?

BEZ TEBEKde žijí příběhy. Začni objevovat