Tohle je pro kluka, co věřil na pegase, chtěl mě vzít do ráje slunečnic a hlavně ve mě nepřestal věřit.
Tohle je pro tebe, Petře.
_
❗Nic z příběhu se nikdy nestalo, je celý vymyšlený ❗
obsahuje vulgarismy
POKUD SE TI PŘÍBĚH NELÍBÍ nečti ho, nepotř...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na hodinách už se pomalu schylovalo ke třetí hodině a já čekala, že každou chvíli zazvoní ten otravný zvuk zvonku.
Za pár minut se tak taky stalo, byt jsem naštěstí celý uklidila. Byl to docela nadlidský úkol, jelikož ten byt je opravdu velký, ani nevím proč, prostě mám ráda velké byty a domy.
Otevřela jsem dveře a stáli tam čtyři lidoopi, co si říkají Rychlí kluci. A úplně ve předu byl ještě můj bratr Sebastián, usmíval se, ale já ne.
„Ahoj sest-" nestihl to doříct, protože jsem mu vlepila pořádnou facku, on se chytl rukou na místo, kde jsem mu vlepila. Měl tam červený optisk a ještě aby ne - měla jsem docela velkou ránu.
Kluci za ním se začali smát, mně to nepřipadalo moc vtipné.
„Víš doufám za co to je?" řekla jsem nepříjemným tónem, mnul si čelist a pak se na mě podíval.
„Jo, asi mi to patřilo, i když, kdybych byl na tvém místě, tak bych si dal ještě větší"
„Takže chceš ještě?" nadzvedla jsem obočí a kluci se začali zase smát, přidal se k nim i bratr.
„Ne raději ne, pak si promluvíme. Teď ti představím kluky" kývla jsem a ostatní už konečně po celém představení vešli dovnitř.
„Tohle je Marek neboli jak ho znáš Indigo" vřele se na mě usmál a podal si se mnou ruku, chvíli jsem na něj tak civěla a třásla si s ním rukou až mi pak došlo, že bych měla říct svoje jméno.
„Aneta"
„Krásné jméno" usmál se a stoupl si někam jinam, aby mi můj bratr mohl přestavit ostatní.
Představil mi Willyho aka Kojo, Calina a nakonec zbýval ten poslední. Stein.
„Petr" zatřásl si se mnou rukou a nahodil rošťácký ušklebek, většina holek by si myslela, že je to sexy, nebo roztomilý ale mně je to celkem buřt.
Prokroutila jsem očima a vydala jsem se do obýváku, kde se ti lidoopy usadili, pořád nedokážu vstřebat, že mám v baráku Rychlí kluky.
„Sis, na slovíčko prosím" pokynul Sebastian hlavou ke koupelně.
„Coje?" řekla jsem nepříjemně, mám na to právo, přece jenom mě nechal v tom dětským domově.
„Hele, v první řadě se ti omlouvám a vím, že na tohle omluva neexistuje. Když rodiče umřeli tak jsem to skoro nedal, začal jsem brát drogy, chlastal každý večer a hulil trávu. Nedokázal bych se o tebe postarat. A kdyby ses ptala, tak jsem se z toho už dostal, kluci mi s tím pomohli. Byl jsem na odvykačce, takže už jsem v poho, kluci mi s tím pomohli a teď jsme vlastně kámoši. Takže ještě jednou, omlouvám se, Anet" dokončil svůj dlouhý monolog a já tam stála s otevřenou hubou, div mi do ní nevletěla moucha.
Nezmohla jsem se na slova, tak jsem ho prostě pevně obejmula. On vypadal chvíli dost překvapeně, ještě aby ne, když jsem ho před chvíli chtěla zmlátit....
Ale nakonec mi objetí opětoval, chyběl mi a jsem nakonec ráda, že ho zase vidím. Možná to s nima nebude tak strašné...
✺
tak a máme tu konečně rychlí kluky! doufám, že se vám líbí jméno hlavní postavy, poněvadž je to mé jméno a tahle postava bude mnou i hodně inspirovaná. akorát si teda myslím, že stein je hot jak plot atd. ale nebojte, tahle postava se ještě určitě změní ;)
