Love From The Library ✔️

~Niklaus~

Kol už odešel a já šla zavolat Damonovi jako každý den, jestli něco nezjistil o Stefanovi.
___
„Čau Damone, tak našlo se něco?"

„S Rickem po něm pátráme, ale zatím víme jen že zabil už dost lidí a pomáhá Klausovi s tím jeho rituálem. (Damon)

„Myslíš že se vrátí?"

„No nevím, minule když takhle utekl trvalo 50 let než se zase vrátil a zapnul lidskost, ale to mu pomohla ta jeho kamarádka Lexi." (Damon)

„Můžu jí zkusit zavolat. Zjistím číslo."

„Ok zavolej až na něco
přijdeš." (Damon)

„Jojo, čau."
___

Zase nic. Musím zjistit číslo na Lexi. Byli jsme hodně dobré kamarádky když se Stefan ztratil. Marcel ji možná bude znát.

Šla jsem dolů za Marcelem, ale potkala jsem tam Klause. Otočila jsem se na patě, ale on si mně všimnul.

„Ale kam by jsi chodila lásko?" (Klaus)

„Neříkej mi lásko."

„Co se stalo že jsi tak nepříjemná ?" (Klaus)

„Ty ses stal."

Protočila jsem oči a šla do kuchyně pro pytlík s krví, ale on bohužel šel zamnou.

„A jak se má náš malý upírek?" (Klaus)

„Hele Klausi, ať už máš v plánu cokoli tak mě z toho vynech. Já o ty tvoje plány nemám zájem a už vůbec se s tebou nechci sbližovat a vykecávat. Takže jestli jsi přišel za Marcelem tak si povídej laskavě s ním a mě z toho vašeho boje o město prosimtě vynechte. Vím že jsi se o mě předtím zajímal jen kvůli mému bratrovi, tak si nehraj na přítele."

Řekla jsem mu a šla do obývacího pokoje.

„Omlouvám se za svoje chování tedy, ale neřekl bych že jsem se zajímal jen kvůli Stefanovi." (Klaus)

„A proč by jsi to jinak dělal? Aby jsi zjistil jak mi píchnout správně jed do krku?"

Odsekla jsem a vzala si knihu.

„Zajímal jsem se o tebe."

Řekl a podíval se mi do očí. Šel ke mě blíž a blíž a já couvala dokud jsem nenarazila do zdi.

„Copak ty jsi o mě nikdy zájem nejevila? Ani jsi o tom nepřemýšlela ?"

Šeptal mi do ucha a já se klepala jako štěně. Nevěděla jsem co mám dělat.

„Nech mě napokoji."

Řekla jsem potichu ale on se jen usmál a opřel se o zeď. Najednou ale odletěl přes celou místnost a já se sesunula k zemi a přitáhla si kolena k sobě. Byl to Kol.

„Nech ji být Niku!"

Zakřičel a Klaus se zvedl ze země a šel k němu.

„Co si myslíš že děláš?"

Řekl Kol.

„Co si myslíš že děláš ty ?!!"

Zařval Klaus a do toho přišel Marcel a viděl ty dva se hádat.

„Co se to tu sakra děje Klausi?"

Řekl a všiml si mě.

„Co se stalo?"

Zeptal se a podíval se znovu na ty dva.

„Klaus se neudržel a musel otravovat."

Řekl Kol a podíval se na mě.

„Klausi?!"

Zakřičel Marcel a on zmizel.

„Lily jsi vpořádku ?!"

Řekl kol a přiběhl s Marcelem ke mě.

„J-jo jsem vpohodě."

Řekla jsem a zvedla se ze země.

„Co ti udělal?!"

Ptal se Marcel.

„Najednou se zajímáš ?"

Odsekla jsem a šla s Kolem ke mě do pokoje.