Love From The Library ✔️

~ Friends ~

Přišli jsme do baru blízko Marcelova domu a šli si sednout k baru. 

„Dobrý den co to- Rosaline jsi to ty ?"

Řekla žena u baru a já se na ni podivala.

„Camille?! Moc ráda tě vidím."

Řekla jsem s úsměvem na tváři.

„Tohle je Kol."

„My už se známe." (Cami)

Řekla a já se na něj udiveně podívala.

„Kol se baví s Davínou." (Cami)

Dodala a já pokrčila obočí

„Kole proč jsi mi to neřekl?"

Zeptala jsem se ho a on se na mě podíval.

„Promiň já-" (Kol)

„Ne dobrý můžeš se bavit s kým chceš a to stejný platí i pro mě."

Řekla jsem a dala se k odchodu.

Když jsem upíří rychlostí dorazila k sobě do pokoje začala jsem brečet. Nechápu proč mi to neřekl. Vím že brečet je asi trochu zbytečné, ale já na důvěru dám hodně.

„Jsi vpořádku?"

Zeptal se Elijah který celou dobu stál u okna.

„Jo promiň."

Řekla jsem a rychle si utřela slzy.

„Co, co vůbec děláš u mě v pokoji?"

Držela jsem se za čelo.

„Omlouvám se, chtěl jsem s tebou mluvit."

„Aha, no teď asi není dobrá chvíle."

„Co se stalo?"

„Nic."

„Poznám když lžeš."

Snažila jsem se ze všech sil nebrečet.

„Rosaline, víš že se mnou o tom mluvit můžeš."

Řekl a přistoupil blíž.

„Já- Proč by mi můj nejlepší kamarád zatajil takovou blbost?"

Řekla jsem a on mě obejmul. Nemohla jsem uvěřit tomu že mi odpustil. Obejmula jsem ho též.

„Díky Elijahu."

Řekla jsem a otřela si slzy z obličeje.

„Víš, chtěl jsem se ti omluvit za to, jak jsem se zachoval. Nechtěl jsem tě ranit nebo urazit."

„Ne to je vpořádku. Vím že to mohlo být matoucí, ale myslím že je to tak nejlepší."

„Nechceš si zavspomínat na staré časy?"

„Co?"

Řekla jsem a on ukázal na knihu na mém stolku.

„Ty chceš společně číst?"

Zeptala jsem se udiveně a on jen otevřel dveře a já šla do knihovny.

„Spousta knih."

Řekla jsem s úžasem nad obrovskou knihovnou.

„Sbírali jsme je s Niklausem hodně dlouho."

Řekl a vybíral si knihu, já se k němu připojila.

„Tahle vypadá dobře."

Řekla jsem a ukázala mu knihu.

„To je bratrova oblíbená."

Řekl a vybíral dál.

Nechtěla jsem moc načínat tu knihu jen kvůli tomu, že ji má rád Klaus, ale nakonec jsem tak učinila. Už když jsem začínala u první kapitoly mě začala bavit a tak jsem se pohodlně usadila a dala se do četby.
——
„Jak ti jde čtení."

Ozval se Elijah asi po půl hodině.

Úplně jsem zapomněla že tady je.

„Jo dobře. Na to že je Klausova oblíbená je dost chytlavá."

Řekla jsem a ani si nevšimla Klause stojícího u dveří.