Vzbudila jsem se a zrovna jsme přijížděli k našemu penzionu.
„Už jsme tu ?"
Zamumlala jsem.
„Jo jsme tady a teď jdi za tvým bratrem nám domluvit ložnici."
Řekl sarkasticky a já vystoupila a šla k vchodovým dveřím.
„Rosaline ! No konečně jsi tady."
Řekl Damon když mi otevřel a obejmul mě.
„Najdou se tu dva volné pokoje? Přivedla jsem s sebou hosty."
Damon se podíval k autu a protočil oči.
„Kdo to je?"
Řekl a oni mezitím došli k nám.
„Nazdárek Damone, pamatuješ si doufám svého dobrého přítele Kola Mikaelsona."
Zahlásil Kol a já s Marcelem jsme se zasmáli.
„Kde jsi ztratil svoje tělo a tesáky?"
Zeptal se Damon a já věděla kam míří.
„Damone je čaroděj tak ať tě ani nenapadne ho napadat."
Varovala jsem bratra a on uhnul a pustil náš dovnitř.
„Já jsem se nepředstavil, jsem Marcel Gerard."
Řekl Marcel Damonovi a podal mu ruku.
„Ty vypadáš rozumně."
Řekl Damon a podal mu ruku taky.
„Damone jsou volné pokoje někde blízko mého ?"
Zeptala jsem se když Damon naléval Marcelovi Bourbon.
„Ty dva na konci chodby."
Řekl a zase si začal povídat s Marcelem. Já jsem mávla na Kola, který si prohlížel knihy a šli jsme nahoru.
„Chceš svůj vlastní pokoj nebo chceš mít pokoj se mnou ?"
Zeptala jsem se když jsme došli k pokojům.
„Klidně budu s tebou."
Řekl a usmál se.
Vešli jsme ke mně do pokoje a dali jsme si oblečení a věci do skříní. Kol šel potom do koupelny a já jsem povlékla peřiny a polštáře, protože můj úžasný bratříček to samozřejmě neudělal.
Když Kol přišel z koupelny já jsem už měla ustláno a dívala jsem se z okna.
„Nad čím premýšlíš ?"
Zeptal se.
„Nad vším... Nad Klausem, Elijahem, Stefanem..."
„ Je noc, pojď spát. Ráno moudřejší večera."
Řekl a já se usmála.
„Koukneme na film ?"
Zeptala jsem se a ani nečekala na odpověď.
Zapnula jsem televizi a pustila film. Kol si lehl vedle mě a koukali jsme se spolu.
—ráno—
Vzbudila jsem se a spala jsem na Kolově hrudi. Vstala jsem potichu z postele a šla si dát rychlou sprchu. Když jsem vylezla ze sprchy, vyčistila jsem si zuby a udělala vlasy a make-up.
Oblékla jsem si černé džíny a mikinu, myslím že není ani moje. Vylezla jsem z koupelny a šla na snídani.„No dobrý ráno, kde máš kluka?"
Řekl sarkasticky Damon a drze se ušklíbl.
„Damone, radši mi řekni kde je Stefan."
„Je ve škole s Elenou." Damon
„S Elenou ?! Víš že by měla být radši tady."
„To byl Stefanův nápad že ji bude hlídat ve škole, aby jsme byli nenápadný." Damon
„Od kdy ty přijímáš cizí nápady?"
„No Elena taky chtěla radši do školy, asi měla test nebo tak." Damon
Snažil se vymluvit Damon, ale mně bylo hned jasný, že něco cítí k Eleně.
„No nic, co je na snídani ?"
Zeptala jsem se a koukla do prázdné lednice.
„Vidím že jsem vám chyběla."
„Umíš dobře vařit, ale nemáš z čeho tak si zajdi do Grillu." Damon
„Kde je Marcel?"
„U sebe asi, včera jsme plánovali něco na hybrida." Damon
„Jasný, tak mu potom řekni ať přijde do Grillu."
Řekla jsem a šla pro Kola.
Damon mi přišel jiný. Lepší. Kdyby byl s Elenou tak by byl možná konečně sám sebou. Je pro něj jako souzená.
„Kole, jdeme na snídani."
Řekla jsem a vzala Kolovi peřinu.
„Ale notaak." Kol
„Dělej ! Je 9 a my jdeme na snídani dřív, než skončí."
Hnala jsem ho z postele a hodila po něm čisté oblečení.
„No dobře, ale počkej musím si vyčistit zuby." Kol
Řekl a vlítl do koupelny a já s ním.
„Hele a tak jsem přemýšlela, jestli nevíš něco víc o tě kletbě. Kde by se měla konat nebo tak."
„Hele, to ti řeknu až si vyčistím zuby."
Mumlal Kol a já jsem malém vybuchla smíchy.
„Tak dělej!"
Zavolal jsem na něj z pokoje a sedla si na postel.
„Čekáš?"
Zeptal se.
„Jo a pohni."
Řekla jsem a zasmála jsem se.
Je s ním fakt sranda a je na mě hodnej.
ČTEŠ
Love From The Library ✔️
VampirosPříběh o dívce jménem Rosaline Salvatore, která potkala svoji velkou lásku v knihovně. Ale je tu jeden zádrhel. Je to 150 let zpátky kdy v knihovně ve městě New Orleans potkala muže do kterého se zamilavala aniž by znala jeho jméno. Potká ho ještě n...