Maybe I love him..? /L.S./

•forty-eight•

•L•

,,Začíná to být lepší, Louisi." pochválila mě Elizabeth, moje psycholožka.

,,Děkuju." usmál jsem se a sklopil pohled. Stále jsem takovej nesvůj z toho, že svoje problémy vykládám úplně cizímu člověku, ale pomáhá mi to. Navíc ta věc s Willem už se začala řešit, tudíž teď je toho na mě víc a občas na mě přijde panickej strach z toho, že  mi tohle udělá znovu a nebo udělá něco horšího Harrymu nebo klukům.

Liam, Niall a Zayn už to taky vědí, vědí proč chodím na tyhle sezení a mám v nic taky podporu za což jsem rád. Teď vídám Willa celkem často, jelikož to táta tohle předal dál, oni z toho usoudili myslím těžký ublížení na zdraví, výslechy na policii, kde ho potkávám mi taky nepřidávají. Harry byl na jednom taky kvůli tomu, že byl svědek.

Jediný, co bylo na Willovi divný, tak je to, že má zafixovanej nos, jako kdyby ho měl zlomenej. Jinak po mně ale házel jeho velice přívětivé pohledy, já tak moc chci, aby se tohle nemuselo řešit, abych ho nemusel potkávat.

Co se Elizabeth týče, je to dcera jedný kamarádky od mamky, celkem mladá, fajn a ví co dělá, jelikož ty sezení s ní mi pomáhají.

,,Takže zase příští týden v pátek?" usmála se na mě, když mě vyprovázela ke dveřím její "ordinace".

Já jsem přikývl a usmál se.

,,Dobře. Budu se těšit, ahoj." 

,,Ahoj." rozloučil jsem se s ní a vydal se ven. S Elizabeth si tykáme, jelikož říkala, že bude lepší, když ji budu brát jako kamarádku a ne jako cvokaře, což musím uznat je opravdu lepší, ale pořád to není Liam, Niall nebo Harry. Vycházel jsem z budovy a očekával, že tam bude mamka, ale čekalo mě tam příjemný překvapení v podobě Harryho. 

Tak rychle, jak mi to ta žebra dovolovala jsem se k němu rozešel a vpadl mu do náruče. Pořádně jsem ho objal a on mě taky.

,,Jak ses měl, lásko?" zeptal se mě a políbil mě do vlasů. Já jsem nad tím oslovením opět roztál.

,,Fajn, prý už je to lepší." odpověděl jsem mu a opět si položil svou hlavu na jeho hruď.

,,Jsem na tebe pyšnej." řekl hrdě a vtiskl mi pusu, do které jsem se usmál.

,,Co tady vlastně děláš?" zeptal jsem se ho, když jsme se rozešli.

,,Niall mi dopoledne volal, že jde on, Liam, Zayn a Gigi někdy k večeru do kina a zeptal se mě, jestli půjdeme taky. Řekl jsem mu že jo, tudíž jsem to dohodl s tvojí mamkou, že tě vyzvednu." vysvětlil mi a usmál se.

,,Tys to všechno zařídil?" koukl jsem na něj překvapeně a on hrdě přikývl.

,,Víš , že jsi skvělej?" přitáhl jsem si ho do polibku.

,,Vím, ale zní to líp, když mi to řekneš ty." řekl mi, když jsme se od sebe odtáhli a znovu se rozešli.

,,Harolde, jak ti mám, sakra, složit třeba kompliment, když ty to zazdíš tím, že 'to víš'." koukl jsem na svého přítele, ze kterého občas nemůžu, ale nemění to nic na tom, že je to moje zatraceně velká opora.

,,Tak se nezlob. Mě to prostě přijde vtipný." zasmál se a vzal mě kolem ramen.

,,Ty a tvůj smysl pro humor. To známe." uchechtl jsem se.

,,Nemůžeš říct, že moje vtipy nejsou vtipný." začal se bránit Harry.

,,Můžu." zakřenil jsem se na něj.