Maybe I love him..? /L.S./

•twenty•

•H•

Ani jeden nevěděl co dělá, ale naše tváře a hlavně naše rty se k sobě začali nevědomky přibližovat..

,,Neměli bychom už radši jít?" probral nás oba Louis a s rudnoucíma tvářema odvrátil hlavu.

,,Radši už jo." souhlasil jsem s ním a koukl na čas na mobilu. Zvedl jsem se a pomohl na nohy i brunetkovi.

'Harolde, ty pako, kdybys tu mezeru mezi náma probořil hned a nečuměl jak puk, tak právě teď bys ho líbal..' nadával jsem si v hlavě, když jsme oné kouzelné místo opouštěli. Pomalu jsme se blížili k penzionu a mě došlo, že máme menší problém. Bylo už celkem pozdě a před vchodem stál načuřenej táta. Výborně, přesně tohle jsem nechtěl. Nechtěl jsem, aby byl Louis v maléru jen kvůli tomu, že jsem nás zavedl někam, kam bychom neměli bez dovolení vůbec chodit. Ale nelituju toho ani v nejmenším.

,,Hoši, jak my tohle vysvětlíte?" začal hned táta a Louis sklopil zrak.

,,Omlouváme se, já-" začal něco říkat Louis ale já ho rychle přerušil.

,,Je to moje chyba. Omylem jsem držel mapu obráceně, takže jsme šli na druhou stranu a trochu zabloudili v lese." vzal jsem všechnu vinu na sebe, jelikož to taky moje vina byla.

,,Můj syn a drží mapu obráceně." zaúpěl táta a já nad tím protočil oči.

Ne tati, tvůj syn před pár minutama málem políbil kluka, který stojí vedle něho.

,,No dobře. Hlavně že jste se v pořádku vrátili a teď mazejte na pokoj." řekl už docela milým tónem, já jsem se na něj zakřenil a s Louim jsme zapadly do útrob penzionu.

,,Tos nemusel, Harry, ale děkuju." promluvil ke mě, když jsme stoupali po schodech.

,,Ale jdi. Byla to moje vina, ne tvoje." mávl jsem nad tím rukou.

,,Harry?"

,,Ano?"

,,O co že nebudeš první v pokoji." zajiskřili mu oči a rozeběhnul se po schodech a já za ním.

Když už jsme byli na schodech a Louis se natahoval po klice, chytl jsem ho kolem pasu a zvedl do výšky.

,,Vypadá to že prohráváš, prcku." řekl jsem tomu vzpouzejícímu modroočkovi v mojí náruči.

,,Harolde pusť mě, fixluješ." snažil se vymanit z mého sevření, ale marně. 

Nakonec jsem ho položil na zem tak aby byl čelem ke mě. Svýma roztomile malýma rukama mi byl zapřený o hruď a já měl ty svoje spojené na jeho zádech a koukali jsme si do očí.

,,Lou?"

,,Ano?"

,,Prohráls!" oznámil jsem mu vesele a natáhl se po klice od pokoje vedle mě. Louis mi ale skočil na záda, takže jsme rozesmátí a já s Louisem na zádech vpadly do pokoje.

Hned se na nás udiveně koukali tři páry očí, které patřily našim kamarádům, kteří byli na zemi a hráli karty.

,,No sláva. Já už myslel, že po vás budem muset vyhlásit celostátní pátrání." spráskl ruce Zayn a vyhodil kartu.

,,Pojďte hrát, ve třech je to nuda." řekl nám Niall a já Louise položil na zem. On si sedl vedle Liama a já po Niallovým levým boku, abych mohl sedět vedle brunetka.

,,Kde jste sakra byli?" zeptal se po chvíli ticha Liam a koukl na Louise.

,,Jsme trochu zabloudili no." odpověděl mu Louis a zase roztomile zrudl. Já se nad ním musel pousmát a zase litoval toho, že jsem to dnes neudělal.