Maybe I love him..? /L.S./

•seventeen•

•L•
,,Dovolte mi to prosím pochopit." ozval se znovu Liam ze svojí postele.
,,Vážně jste se vy dva z ničeho nic rozhodli, že prostě necháte těch vašich výlevů, zapomenete na to a budete prostě.. kamarádi?"
,,No.. jo. " pokrčil jsem rameny a dál koukal do knížky. Na chvíli jsme se koukl na Harryho, který se na mě usmíval. Což mi nedalo a musel jsem se usmát taky.

Po tom, co jsem dal naší společnou fotku na svůj instagram, tak sotva to kluci zaregistrovali, byli jsme s Harrym doslova podrobeni jejich křížovému výslechu. Ale chápu je. Pro mě je to taky nezvyk, i když jsem si tuhle chvíli přál. Abychom už se přestali hádat a byli aspoň kamarádi.
Jenže ta fotka spustila doslova lavinu. Já a Harry jsme byli známý tím, že jsem rivalové. Každý nás tak bral, takže po tom, co jsem přidal poprvé společnou fotku mě a Harryho, všichni se mohli zbláznit. Ten kluk začal být pro mě opravdu důležitý.. hodně důležitý.

Polední klid se začal chýlit ke konci a my měli opět  naplánovaný trénink v kimonu.
Už všichni převlečení a s flaškami s vodou jsme se odebrali do takový tý haly, abychom počkali na Jona.

,,Dneska si vezmeme tatami v tý společenský místnosti, abychom nemuseli být na slunci. Ještě si musím něco zařídit, takže tam na mě počkejte." objevil se před náma Jon a stejně rychle zmizel. My jsme nad tím jen pokrčili rameny a vešli na tatami. Pití jsme si odložili vedle žíněnek a čekali na Jona.

,,Lou, jseš v pohodě?" ujišťoval se Liam. Dnešek pro mě nebyl lehký. I když jsou to stále tři roky, tak to pořád bolí. Byla to moje mladší sestra, měl jsem ji rád a tohle byla pro všechny rána.
,,V rámci možností jo. Netrap se, Li. Je mi fajn." usmál jsem se na svého nejlepšího kamaráda. Tenkrát mě opravdu hodně podržel. Do teď byl jediný, kdo o tom věděl. Teď k němu přibyl i Harry a já doufal, že mu můžu věřit.

Do místnosti přišel Jon a vedl s sebou... To snad ne... Vedl s sebou Emmu.
,,Kluci, na dnešní trénink jsem si půjčil od Thomase Emmu. Za chvíli ji budete mít v tréninkové skupině, tak by bylo fajn, aby si s váma pro dnešek zacvičila." usmál se na nás Jon.
To je hezký. Proč nemohla jít ke Stylesovi staršímu? Ten bude za chvíli její trenér. Otráveně jsem šel za ostatníma na nástup a mohlo se začít trénovat.

Po rozcvičce nás Jon rozdělil do dvojic. Hádejte, s kým jsem?

Hlavou se mi honili myšlenky.  Tenhle den byl pro mě těžký, těšil jsem se na pokoj.
,,Jone, on je úplně mimo." přerušil tok mých myšlenek kvičivý hlas Emmy.
,,Všiml jsem si. Louisi, děje se něco?" přešel ke mě Jon a já okamžitě zakýval hlavou v záporném gestu. Spojil jsem svůj pohled s Liamovým a následně s Harryho, který byl s Liamem ve dvojici. Oba dva se na mě soucitně podívali.
,,Tak jedeme, Tomlinsone a pořád někam nečum. " sykla po mně Emma. Ještě dvacet minut. To přežiju.

,,Tak, a teď si dáme v těch dvojicích jedno randori a začínejte rovnou na zemi a ne v postoji. Máme málo času." ohlásil Jon a nastavil si stopky. My jsme si s Emmou klekli naproti sobě jako ostatní a čekali až nám Jon dá pokyn, že se můžeme prát .
,,Hajime!" (tj. v překladu to znamená "začněte" a když rozhodčí zakřičí toto slovo, muze se začít se zápasem, pozn. autorky) zakřičel Jon a my se uklonili a mohli jsme se začít prát.
Okamžitě jsem Emmu chytil za límec a za rukáv s plánem ji chytit do držení.

,,Tak poslouchej Tomlinsone." chytila mě a kopla mě kolenem do břicha. Kdyby tohle udělala na závodech, rozhodčí by ji dal trestný bod , protože toto se nesmí. Problém byl v tom, že náš rozhodčí byl Jon a právě koukal do mobilu, takže si ničeho nevšiml.
Díky tomu kopanci jsem svoje ruce z Emminého kimona pustil, čehož ona využila a chytla mě do držení.
,,Já vím o co ti jde." zasyčela a začala mě judisticky škrtit.
,,Jde ti o Harryho, vidím to. Jenže on je můj, ty buzno . " její stisk zesiloval a mě se začali dělat před očima mžitky. 3x jsem volnou rukou udeřil do tatami, což značí že se vzdávám a ona by mě měla hned pustit. Jenže ona mi tu ruku jen chytla a dal pokračovala v tom mě přizabít.