Konečně neděle. Pomyslela jsem si. Mám tenhle den ráda. Sice na vás padne pocit, že jdete zítra opět do školy, ale já mám neděli spojenou s odpočinkem a nic neděláním. Ne-děle -> nedělat, vidíte? Je to i v názvu toho dne. Prostě perfektní den na odpočinek a odreagování.
Obyčejně neděli trávím s čajem a knížkou v ruce zavrtaná celý den v posteli. Ale dneska bylo venku opravdu nádherně, tak přece nebudu celý den schovaná ve své "noře". Hodně lidí v NY chodí běhat. Docela mě zajímá, co na tom ty lidi vidí.Proto jsem vstala, nasnídala se, převlékla do sportovního a pohodlného oblečení a vyrazila ven.
Když děláte nějaký sport, u kterého běháte, soustředíte se pouze na hru. Soustředíte se na to, kde se nachází míč, vaši spoluhráči a soupeři. Soustředíte se, aby jste neporušili pravidla a třeba nezůstali po zbytek zápasu sedět na lavičce. Při běhu se soustředíte na sebe. Na vaše svaly, jak se napínají a povolují, na hudbu, hrající ve vašich uších, na svoji mysl a tělo. Jistě, že vnímáte i prostředí, kde běžíte, ale nic vás nestresuje a cítíte se...volní.
Běhala jsem asi dvě hodiny. Byla jsem totálně hotová. Všechno mě bolelo, cítila jsem každičký svůj sval. 3...2....1...Už jsem mrtvá? Řeknete si: ,,Nepřeháněj!'' Ale já nejsem zvyklá běhat a i jen dvě hoďky v pohybu v kuse je pro mě dost. Doběhla jsem proto domů a šla do sprchy. Mamka nebyla doma. Co může dělat v neděli?
Vyslékla jsem se a vlezla si do studené sprchy. Z kachliček šel chlad a do nohou mě studil spodek sprchy. Pustila jsem na sebe horkou vodu. Vnímala jsem každou horkou vodní kapičku, jak putuje po mém těle a stéká z něho pryč.''You are who you are in the shower without makeup and clothes.'' Chvíli jsem na sebe nechala jen stékat vodu, no chvíli asi čtvrt hodiny. A pak jsem se umyla, vylezla a zabalila do ručníku. Převlékla jsem se do tepláků a pohodlného trička a šla si něco uvařit.
Dlouho jsem přemýšlela co, ale nakonec jsem v mrazáku našla krevety, tak jsem si je udělala. Špagety s krevetami. Mňam. Sedla jsem si na gauč a pustila televizi. Zrovna dávali Sex ve městě. Miluji, ten seriál a film taky. Vždycky se u něj nasměji. Zrovna, když Samanta někoho -ehm- přišla mamka. Měli by jste vidět její obličej, když přišla do obýváku. Zděšený obličej se měnil v pobavený a očima kmitala ze mě na obrazovku a potom na prázdný talíř.
,,Co jsi vařila?'' zeptala se mě s výrazem, jako bych to neuměla.
,,Špagety s krevetami.'' řekla jsem jí a dál se věnovala televizi.
Mamka zvedla sluchátko od telefonu a vytáčela nějaké číslo.
,,Dobrej, tady Helen, sýrovou jako vždycky, děkuji.'' objednala si pizzu. Ona už nevaří?
Za 10 minut tu byl poslíček s pizzou. Zaplatila a šla si ji sníst do pokoje. Má snad něco proti Sexu ve městě?
