*crrrrrr* Ráno nás s Rebecou probudil zvuk jejího budíku. Už jsem se instinktivně napřáhla, že ho po svém vypnu, ale Rebeca naštěstí byla rychlejší.
,,Rozbíjej si svůj budík'' vyplázla na mě jazyk a šla do koupelny.
Vůbec se mi nechtělo z postele a tak jsme tam ležela další půl hodinu než se Rebeca připraví. Potom jsem se šla také vysprchovat a Rebeca mi udělala slavnostní snídani. Udělala tousty. Ale když si uvědomíte, že neumí vařit a vždycky si něco udělá, tak by si zasloužila potlesk. Já tousty miluji, a proto se je naučila dělat. Společně jsme posnídali a pak uklidili. Bylo teprve 8 hodin a tak jsme vyrazili do parku, kde jsem se měla se všemi sejít. Nemám ráda velká loučení, ale musela jsem to podstoupit.
Byli tam naše kamarádky, parta ze zpěvu, Dan i Martin. Se všemi jsem se objala a všichni mi řekli, že jim budu chybět. Vypadalo to, že mají tuhle větu naučenou. Když mě objímal Martin, viděla jsem, jak Rebeca žárlí. Pomyslela jsem si, ještěže už odjíždím, určitě by mi zase udělala scénu. Po loučení všichni až na Martina a Dana odešli. Martin chytil Rebecu, ještě jednou se se mnou rozloučili a potom odešli.
Vydala jsem se k Rebece domů pro kufr, abych čekala na letišti na můj let. Dan šel mlčky se mnou.
