Vyskočila jsem z postele a začala se prohrabovat ve skříni. Šedé tričko, přes to rozepnutá modro-černá košile, černé potrhané džíny a černé boty na podpatku - to je můj outfit. Já vím, bez nápadu, ale ty boty mi hezky prodlužují nohy a vypadá to dobře.
Vzala jsem si mobil a bankovky do kapsy a vydala se ranní tmavou ulicí. Cesta nebyla dlouhá a ani jsem se neztratila. Z dálky mě už volal červeně svítící nápis Wolf.
Jakmile jsem vstoupila do tmavého baru, ve kterém to pořád žilo, i když už bylo vlastně ráno. V baru byly různé typy lidí. Ti, co už to přetáhli a usínali na svých místech, užvaněné kamarádky, co přišli lovit borce, stále energičtí tanečníci, zlomená srdce utápějící smutek v alkoholu, chlapi, co si sem přišli "užít" s děvkami, drogový dealeři, pak ti, co ty dealery živí a nakonec okouzlující barmani se sexy postavou a dokonalým úsměvem.
Zamířila jsem rovnou k baru. Čím blíže jsem byla, tím více jsem byla nervózní. Že by z toho barmana? Blbost. Když už jsem ale byla u baru, nikde jsem hnědovlasého barmana neviděla, všude samý blonďáci. Docela se mi ulevilo, ale možná jsem byla i trošku zklamaná? Blbost. Sedla jsem si za bar, jako zbytek holek v minisukních, které flirtovaly s barmany. Dala jsem si panáka vodky a šla tancovat.
Po hodině a pár panácích mě to už přestalo bavit a chystala jsem se odejít, v tom mě objali něčí pevné ruce. Když jsem se otočila, abych tomu neznámému pěkně vynadala, co si to dovoluje, uvízla jsem pohledem v nádherných modrých hlubokých očích hnědovlasého kluka.
"Tak přece jsi přišla. Ahoj" usmál se a objal mě kolem pasu a přitiskl si mě více na jeho vypracovanou hruď.
"Nudila jsem se." pokrčila jsem rameny a úsměv mu oplatila. Obmotala jsem svoje ruce kolem jeho krku a bez dalších řečí jsme se smyslně pohybovali do rytmu hudby. Tancovali jsme nejméně hodinu, ale Tyler pak musel jít na bar. A já se musela jít připravit do své nové práce.
Hned u vchodu na mě čekala Joe se zástěrou v ruce. Dala mi zástěru a potom mě zasypala příliš mnoho informacemi na to, abych je zvládla po těch všech panácích vstřebat. ''Kouzelnou vílu'' jsem celý den neviděla. A co celý den v práci dělám? Jen roznáším objednávky a dělám kafe a po práci s Joe uklidíme celou restauraci.
''Nechceš zajít do kina? Dávají Avangers 2 a nemám s kým jít. Samotnou už mě to tam nebaví.'' řekla se smíchem Joe.
Souhlasila jsem, však proč taky ne? Jen nevím, jak zareaguje moje hlava na hlasitost filmu v kině.
