Stála tam moje sestřenka namyšlená Emma. Emma Silver, ani jsem nevěděla, že žije v New Yorku.
Celou jsem si ji prohlížela. Za těch 5 let se dost změnila. Její zrzavé vlasy do půli zad nahrazovaly dlouhé blond vlasy až po zadek. Byla štíthlejší, než předtím a její krátké bílé tričko pod prsa, odhalovalo vystouplá žebra. Šortky odhalovali její dlouhé tenké nohy. Měla červeně nalakované nehty a rty taky celé rudé. Vypadala... No jako barbie děvka. Ale vzhled není všechno. Teda pokud se nechová povrchně, stejně, jako co si ji pamatuji.
Ovšem její herecký výkon byl perfektní. No co se divím, vždycky chtěla být herečkou. A kde jinde prorazit, než v New Yorku? Když odehrála záběr, tak se s mamkou objala.
,,Tak děkuji všem co přišli. Můžete jít domů. Už máme herečku." Řekl režisér a vydal se za mojí mámou a Emmou, které si radostně povídali a smáli se.
To si z nás ostatních dělá srandu?! Vždyť nám nedal ani šanci! Vydala jsem se za ním, ale jakmile jsem se nadechla, že něco řeknu, tak přede mě dal režisér ruku na náznak, že mám být potichu.
To jako vážně?!
Znovu jsem se nadechla, že něco řeknu, tentokrát mě stopla matka.
,,El běž se domů převléct do něčeho slavnostnějšího, půjdeme to oslavit." Řekla se zamračeným výrazem a potom se usmála na Emmu a dala se s ní dál do řeči o tom, kde by to chtěla oslavit.
Vydala jsem se domů. Tentokrát jsem jela metrem. Pak mi zbývalo ještě dojít kousek k našemu bytu. Po cestě jsem si koupila čínské nudle a doma u výběru oblečení je snědla. Vždyť ani nevím, kam jdeme, tak jak mám vědět, jak se obléct? Z přemýšlení mě vytrhla smska.
*V 6 budeme čekat v baru Wolf kousek od našeho bytu. H*
H jako Helen. No dobře takže nějaké oblečení do baru. Prohledala jsem celou skříň, až jsem konečně něco našla. Džínové kraťásky s černým tílkem s potrhanou látkou na zádech. K tomu černé boty na podpatku a stříbrné doplňky a koženou bundu. Do kapes jsem si vzala peníze, mobil, klíče a vydala se směr bar Wolf.
