Ráno jsem se probudila v ledové vodě mé vany. Já usnula ve vaně?! Asi ano. Naštěstí mám vanu nějak rozbitou, takže vody tam zbylo opravdu málo, ale byla příšerně ledová. Vylezla jsem, utřela a šla se rovnou obléct. Neměla jsem chuť ani na běhání. Pořád přemýšlím nad tím stěhováním.
Oblékla jsem si džínové kraťásky, bílé tílko a tentokrát výjimečně bílé converse a šla si udělat snídani. Neměla jsem hlad, tak jsem si vzala pouze jablko a na svačinu do školy jsem si udělala ovocný salát. Vše jsem naházela d bílého batohu a jela na kole do školy.
,,Ahoj, El'' Rebeca se zarazila, když mě uviděla.
,,Co se stalo?'' rychle se zeptala a šla ke mně.
,,Včera přijela mamka a řekla mi novinku.'' řekla jsem a pokusila se o úsměv.
,,Jakou novinku?'' Rebeca vypadala stejně jako já včera. Zhluboka jsem se nadechla a řekla nahlas tu větu, kterou jsem nechtěla slyšet ani já.
,,Budeme se stěhovat do New Yorku.'' vypadalo, že se Rebece ulevilo.
,,Já se lekla, že někdo umřel. New York je přeci náš sen.'' Rebeca z toho měla radost.
,, Tvůj sen'' opravila jsem ji.
,,Včera jsme tam byli s rodiči, je to tam překrásné '' řekla zasněně.
,,Ale nebudu tam mít tebe a ostatní a mámu skoro neznám.'' řekla jsem sklesle.
,,Neboj, však ty si najdeš nové kamarády a pořád existuje skype a autobusy, vlaky, letadla a tak dále.'' povzbudivě se usmála a šla do třídy.
,,Máš pravdu'' řekla jsem a následovala ji. Zvládnu to. Řekla jsem si v duchu a se zvoněním jsem si sedla na své místo.