8.

1.1K 49 0
                                    

Z pohledu Rebecy

Dnes mě Martin vyzvedl přímo ve škole hned po obědě a šli jsme na procházku do parku. Ujistila jsem se, jestli přijde na moji oslavu a on mi potvrdil, že ano, že když dostal 4 pozvánky, tak si to nemůže nechat ujít.

Chodili jsme po parku, smáli se, líbali se a na večeři jsme šli do malé restaurace. Bylo to tam hezké a útulné a jelikož byla opravdu malá dost jsme se na sebe tulili. Neříkám, že se mi to nelíbilo. Dala jsem si salát a Martin steak s hranolkami. Když jsem svůj salát dojedla, ještě mě dokrmil hranolkami, prý že málo jím.

Potom jsme šli k řece. Seděli jsme na lavičce a koukali, jak kolem nás protéká řeka. Bylo to opravdu kouzelné a nad řekou začal vycházet měsíc. Kdy se ochladilo, půjčil mi Martin mikinu. Když už bylo dost pozdě a my si toho řekli hodně, tak mě opět doprovodil domů.

,,Dobrou noc princezno'' řekl mi a jemně mě políbil na rty, poté odešel domů.

Vpadla jsem do domu a šla rychle do svého pokoje. Ještě jsem se podívala z okna na odcházející siluetu Martina. Až když mi zmizel z dohledu, sem si uvědomila, že mám na sobě pořád jeho mikinu. Šla jsem se vysprchovat, převlékla jsem se do pyžama a v objetí s mikinou, která stále voněla po Martinovi, jsem usnula.

Z pohledu Elisabeth

Ráno mě naštěstí probudil otravný zvuk mého budíku. Vstala jsem s úsměvem z postele, dneska jsem se asi dobře vyspala. Oblékla jsem se do běžeckého a šla si zaběhat. Obvykle bývá park prázdný bez jediného člověka, ale dnes přeci jen na lavičce někdo seděl.

Kluk se světle hnědými vlasy a vypracovanou postavou. Myslím, že se jmenuje Daniel. Chodí k nám na školu, popravdě ani nevím na jaký obor. Každopádně jaký blázen je o půl 6 v parku? Počkat, já. Ale já běhám, on si čte nějakou knihu. Proběhla jsem kolem a běžela zase domů. Vypadalo to, jakoby si mě ani nevšiml. Vůbec nezvedl pohled od knihy a vypadalo to, že hltá každé slovo.

Doběhla jsem domů v 6 a šla se vysprchovat. Ranní sprcha je to nejlepší, co můžete udělat. Poté jsem si opět oblékla spodní prádlo a bledě modrou košili, jako každé ráno a šla jsem si udělat snídani. Dneska jsem zvolila pouze zelený čaj se sušenkami. V pokoji jsem si sedla na postel a koukala do šatny, co že si to dnes obléknu.

It's life.Kde žijí příběhy. Začni objevovat