,,Stála, ale asi jsem se do ní opravdu zamiloval.'' řekl Martin a Rebeca se v pohybu zastavila.
,,Opravdu?'' zeptal se nevěřícně kamarád číslo 3.
,,Ano, je prostě dokonalá.'' řekl zasněně Martin a Rebeca se tu rozplývala. Rychle jsem koupila lístky a zatáhla ji do sálu. Myslím, že by Martin nebyl rád, kdyby ji viděl a věděl, že ho odposlouchává.
Celý film byla Rebeca mimo, jen málokdy vnímala, co se dělo na plátně. Ani popcornu se nedotkla, jen pořád nad něčím přemýšlela. Já vnímala film a byla to opravdu legrace.
Z pohledu Rebecy
On mě miluje? Opravdu mě miluje? Nedokázala jsem se soustředit na film a musela jsem pořád přemýšlet nad Martinem. Bylo hnusné, že se o mě vsadili, ale pokud se do mě zamiloval, tak mi to nevadí.
Z mého přemýšlení mě probrala El, která do mě šťouchala se slovy, že film už skončil a měli bychom jít spát. Pomalu jsem se zvedla a jako omámená jsem šla s El domů. Párkrát se mi zamotaly nohy a jednou jsem dokonce spadla. To už na mě El začala křičet, ať se proberu nebo se zabiju. Po cestě jsme si koupili 2 velké pizzy a došli domů.
U nás doma jsme si museli udělat úkoly na zítra do školy a u toho jsme jedli pizzu. Měli jsme úkol z matematiky a ta mi vůbec nejde. El se mi hodinu snažila vysvětlit, o co tam jde, ale potom to vzdala a radši mi to dala opsat. Jen doufám, že na to nebude test.
Po úkolech jsme se vysprchovali a lehli si k počítači. Půl hodiny jsme vybírali nějaký film a nakonec jsme se shodli, že si pustíme Ďábel nosí Pradu. Obě jsme byli unavené ještě ze včerejška, takže jsme usnuli ani ne v polovině filmu.
