Another part of life [Jungkook]

3. you sit in my place

Domů jsem se vrátila docela pozdě. Našla jsem Seo-hae, jak usnula na gauči. 

Pomohla jsem jí teda do postele a šla si lehnout taky. 

♡ 

Ráno jsme se obě nachystaly a vyšly jsme. Školu jsme neměly zas tak daleko, takže jsme šly pěšky. 

,,V pohodě?" zeptala se mě Seo-hae ,,Jo, ty?" zeptala jsem se a ona nejistě kývla.

,,Co když se tam nebude chtít se mnou nikdo bavit?" řekla a sklopila zrak k zemi.

,,Proč by nechtěli? Však jsi úžasná holka." řekla jsem klidně a pohladila po hlavě. 

Seo-hae na staré střední i na zakládce šikanovali, a tak byla taková zamlklá. Vždy si někdo musel najít jí a ne ona je. Tak třeba já, já si jí našla a jsem za to strašně ráda. 

Vytrhla mě z myšlenek, když mi oznámila, že už jsme před školou. 

,,Připravená?" zeptala jsem se jí, ona kývla a obě jsme prošly branou od školy.

♡ 

Byla přestávka a všichni odešli někam pryč a já zůstala sama s učitelkou ve třídě. Zatím se mi tu líbilo. Byl tu i příjemný kolektiv. 

Položila jsem si teda hlavu na lavici a chvíli odpočívala. Po pár minutách někdo přišel, ale já hlavu nezvedala. 

,,Dobrý den, omlouvám se, ale byl jsem něco vyřizovat." řekl klučičí hlas.

,,V pořádku, běž si sednout na své místo, za chvíli začne hodina." odpověděla mu učitelka a já slyšela, jak se vydal mým směrem. 

,,Sedíš mi na místě." ozvalo se vedle mě.

,,Máš smůlu, teď tu sedím já." řekla jsem neochotně.

,,Ty jsi tu nová co?" zeptal se a já konečně zvedla hlavu a hned se zarazila.

,,Jungkooku?" vydala jsem ze sebe a on na mě koukal stejně zaraženě, jak já na něj. 

,,Potkal jsem tě docela brzo." uchechtl se.

,,Je tu hodně volného místa." řekla jsem a rozhodila ruce kolem sebe. Probodl mě pohledem a sedl si za mě... super. 

Pak zazvonilo na hodinu a všichni se nahrnuli do třídy. ,,Koukejte je tu Jungkook." ,,Hele není tamto Jungkook?" šuškali si všichni mezi sebou, jen co vstoupili do třídy. Co s ním všichni mají? 

Celou hodinu se za ním holky otáčely a šlo vidět, jak ho svlíkají pohledem... bože to je hnus. Bylo mi ho trochu líto, protože mě by vytáčelo, kdyby se na mě furt někdo koukal, nebo se za mnou otáčel.

Když skončila už i poslední hodina, šla jsem čekat před bránu Seo-hae. 

,,Na koho čekáš?" zeptal se mě Jungkook ,,Na sestru." odpověděla jsem a on kývl. Nedalo mi to a zeptala se ho.

,,Proč tě každá holka ve třídě zná a svlíká pohledem?" řekla jsem a on se zasmál.

,,Svlíká, jo?" zeptal se pobaveně ,,Každá, jo?" nadzvedl obočí.

,,Dobře, tak každá ne." řekla jsem a probodla ho pohledem.

,,Protože jsem k sežrání." řekl a píchl mě do tvářičky a odešel.

,,Hej!" vyhrkla jsem, ale on pokračoval dál. ,,Aish drzoun." pošeptala jsem si pro sebe a hned na mě skočila Seo-hae. 

,,S kým jsi to mluvila?!" vyjekla, já se jen snažila dostat z jejího sevření.

,,S jedním spolužákem." odpověděla jsem jí a ona hned nadzvedla obočí ,,A je pěkný?" zeptala se s úšklebkem ,,Seo-hae nech toho." 

,,Takže jo!" vyhrkla s úsměvem.

,,Huh úplný koště to není." dodala jsem a ona se rozesmála. 

,,Co ty?" zeptala jsem se jí a rozešly se domů ,,Dobrý, lidi jsou tam v pohodě naštěstí." řekla s poloúsměvem. 

,,Dneska zavolám do školy, abych nám domluvila obědy, jo?" řekla jsem ,,Dobře, zajdeme teď někam?" zeptala se ,,Můžeme."