Another part of life [Jungkook]

19. he regrets it

Chytla jsem ho za ruku a dala pryč ,,Jungkooku jsi opilý." řekla jsem, nechtěla jsem, aby toho na druhý den litoval, nebo aby moje poprvé bylo v opilosti. 

Zvedl ke mně hlavu a nechápavě mě pozoroval ,,Nevíš o co přicházíš." řekl a stále mě chtivě sledoval.

,,J-já-" přerušil mě prstem, který mi položil na rty a nahnul se k mému uchu.

,,Koukej, co se mnou děláš." pošeptal a vzal mi ruku, kterou položil na svůj rozkrok. Jejda... nemusím vám to popisovat, že ne? 

Pousmál se nad mým výrazem a začal mě znovu líbat, uvažovala jsem, jestli se zapojit, nechtěla jsem to, teď rozhodně ne. Odtáhla jsem od něj úplně pryč.

,,Promiň." špitla jsem a odešla z pokoje.

---

Seděla jsem venku na lavičce asi už hodinu. 

,,Co tu děláš?" ozval se za mnou někdo.

,,Nemůžu usnout." oznámila jsem Jinovi, který si vedle mě sedl ,,Já taky." pousmál se ,,Jsem strašně rád, že nám věříš." řekl.

,,Jste pro mě vším, řekla jsem si, že bych neměla mít před vámi tajemství." řekla jsem a jeho úsměv se ztratil.

,,Tajemství?" zopakoval.

,,Přátelé nemají před sebou tajemství a vůbec ti nejlepší už v žádném případě." řekla jsem a věnovala mu úsměv, který mi neoplatil.

,,Seo-jin víš-" 

,,Seo-jin!" zakřičel za námi někdo, když jsem se otočila byl to Jungkook ,,Seo-jin já-" zasekl se, když uviděl Jina.

,,Hyung můžu si-" 

,,Jojo stejně už jdu." řekl Jin a odešel. 

,,Seo-jin promiň, j-já nechtěl jsem na tebe tlačit, j-já... omlouvám se." řekl sklesle. 

,,Ale Kookie nic se nestalo, v pohodě." řekla jsem pohladila ho ruce ,,Pojď si lehnout, jsem už unavená." řekla jsem a táhla ho za ruku.

♡

Ráno mě opět vzbudilo sluníčko.

,,Dobré ráno." řekl rozespalý hlas vedle mě ,,Dobré." řekla jsem s úsměvem.

,,Ten včerejšek-" 

,,Nebudeme se o tom bavit, vše v pohodě." přerušila jsem ho, nechtěla jsem, ať se zase omlouvá. 

Vstala jsem a šla dolů do kuchyně.

JUNGKOOK POV.

Odešla... chtěl jsem se jí zeptat na ten včerejšek. Když piju jsem trochu více sebevědomější a dělám co chci to, že se mi Seo-jin líbí už od první chvíle jsem věděl. 

Byla ta pusa pro ní chyba, které teď lituje? 

Vstal jsem tedy taky a šel na snídani.

♡

,,Máš vše sbalené?" zeptal jsem se Seo-jin a ta jen kývla. Je na mě naštvaná? 

,,Pojď, pomůžu ti." řekl jsem a pomohl jí s taškou.

SEO-JIN POV.

Nevěděla jsem, jak se mám chovat... asi normálně co? 

To ale nešlo, tu pusu přece nemůžu ignorovat, ale on se furt za to chce omlouvat, takže toho určitě lituje... jak jsem si myslela. 

Všechny tašky jsme dali do auta a nakonec všichni nasedli a jeli zpátky domů.