POHLED LUCY
Odcházela jsem od Petulinýho pokoje a šla zpátky za Dejanem . "Můžeme jet " Řekla jsem a Dejan na to pouze kývl.
POHLED PETI
Lucy právě ted odešla i když jsem jí řekla at zůstane ale chápu to. Musí se přece někdy vrátit domů. Ani nevím jak ale prostě mě napadlo že půjdu za Martinem...nemohla jsem si prostě pomoc. Zvedla jsem se tedy z postele a šla za Martinem. První jsem zaklepala a pak vešla.
"Martine?" Řekla jsem opatrně.
"Udělala jsem něco špatně?" Zeptala jsem se a koukala na Martina co jen sedí u počítače a dělá jako bych tam nebyla.
"Martine mluv se mnou prosím" Řekla jsem zoufale.
"Takže je konec..nebo..?" Zeptala jsem se a zase jsem cítila jak mi jedna neposlušná slza sjela po tváři. Čekala jsem na odpověd ale nic neřekl.
"Zamilovala jsem se do tebe a ty mě nechceš. " Řekla jsem a nadechla se.
"Jsi dost dobrý pro mě ale jako já bych nebyla dost dobrá na to, abys byl se mnou rád" Řekla jsem.
"Asi nám není souzeno být spolu" Řekl jednoduše Martin a já jsem se cítila jako by se mi podlomila kolena .
"Dobře" Řekla jsem potichu a odešla zpátky do svého pokoje.
"Lucy?" Řekla jsem do telefonu a ano zavolala jsem Lucy.
"Co se stalo? Proč pláčeš zlato?" Zeptala se Lucy.
"Chci tě tady ,potřebuji tě." Řekla jsem mezi vzlyky.
"Co řekl? Nebo co udělal?" Zeptala se hned Lucy.
"Rozešli jsme se" Řekla jsem a propadla jsem do hrozného pláče.
"Dejane až půjdeš domů běž se zkontroluj Petu." Slyšela jsem jak řekl Lucy Dejanovi.
"Co jsem udělala špatně?" Zeptala jsem se.
"Ty? Nic" Odpověděla Lucy.
"Víš co? Něco ti přes Dejana pošlu" Řekla Lucy.
"Dobře" Řekla jsem.
"Dobře zlato. Miluju tě zlato moje největší měj se." Řekla Lucy.
"Papa" Řekla jsem a típla to.POHLED LUCY
PO tom hovoru s Petou mě napadlo ,že Petě pošlu něco přes Dejana.
Po nějaké té době jsem byla doma. "Co jí mám dát jak jsi jí říkala?" Zeptal se Dejan. "Uvidíš" Řekla jsem.
POHLED DEJANA
Už jsem byl před vchodem a nesl opatrně v ruce to co mi dala Lucy at dám Pete. Když jsem vešel do bytu tak jsem hned šel do pokoje za Petou. "Tohle ti posílá Lucy" Řekl jsem s úsměvem a podal jí Lucyho kocoura s jménem André. "Awwwooo" Řekla Peta vzala si Andrého k sobě. "No dobrý Dejane můžeš jít . Já tady s Andrém chci mít soukromý. " Řekla Peta s úsměvem.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
ČTEŠ
GORIAN 2 (DOKONČENO)
FanfictionAhoj tento příběh je pokračování knihy "GORIAN" Užijte si čtení POZOR objevují se v této knize scénky 15+ a vulgarismy