BAR

275 19 0
                                    

POHLED LUCY

Dorazili jsme do baru kde mimochodem bylo dost rušno. "Jdeme k baru." Oznámila Mia s úsměvem a šla společně se mnou k baru.  "Dvakrát mohito" Řekla Mia barmanovi a barman nám dvě mohita po chvilce dal.   "Koukej" Řekla jsem a kývla hlavou směrem klukovi který šel k nám. "Ahoj" Řekl ten kluk a Mia se široce usmála. "Tak já vás nechám o samotě " Řekla jsem,mrkla na Miu a odešla do davu.  Bavila jsem se a pak jsem zjistila že jsem neviděla už jednu hodinu Miu tak jsem šla tedy za ní. Šla jsem zpátky k baru. Došla jsem k baru ale Mia tam nikde nebyla. Začala jsem mít celkem obavy kde je tak jsem Mie zavolala. Nebrala to.  Rohodla jsem se že se kouknu všude . Musím Miu najít.   Hledala jsem všude a nikde nic , ale najednou jsem slyšela něco z pánských wc. "Nech mě" Slyšela jsem od pánských wc a byl to hlas Mii.  Doslova a do písmene jsem vyrazila dveře a když jsem viděla toho kluka jak chtěl Miu znásilnit popadl mě vztek.  Bez mého vědomí jsem vzala můj nůž do ruky a pevně ho uchopila.  Mia s pláčem se posunula dál,cítila jsem jak se Mia bojí. "Polož ten nůž!" Zakřičel na mě ten kluk. Nůž jsem ,ale měla stále v ruce.  Najednou jsem nevěděla co dělám jakoby bych to nebyla já. Nůž jsem hodila na toho kluka a trefila jsem se přímo do ramene. "Co jsi to provedla?" Zeptala se mě s pláčem Mia.  "Jsi psychopat!" Zakřičela Mia. Já jsem v tu chvíli ale neměla v sobě ani trochu citu . Vzala jsem si zpátky nůž,umyla ho a odešla. Nechala jsem tam Miu samotnou.  Byla jsem venku,byla tma a já jsem se rozhodla že půjdu zpátky za Dejanem.  

"Dejane?" Řekla jsem do telefonu naprosto bez citu. 

"Jo?" Řekl Dejan do telefonu. 

"Můžeš mi prosím otevřít?" Zeptala jsem se.

"Jojo" Řekl Dejan a dveře do paneláku se otevřeli.

"Dík" Poděkovala jsem do telefonu a típla to. 

Šla jsem po schodech a když jsem byla u dveří tak jsem zazvonila. 

"Ahoj" Pozdravil mě Dejan když mi otevřel dveře. 

"Ahoj" Řekla jsem jednoduše a šla jsem rovnou do Dejanového pokoje. 

"Kde jsi byla?" Zeptal se Dejan.

"U kamarádky" Odpověděla jsem. 

"Dneska půjdu spát k Peti." Oznámila jsem. 

"Jo a Dominik už tady není"  Řekl Dejan z ničeho nic.

"Díky bohu" Řekla jsem. 

"No ještě jsem slyšel od Dominika že ho prej za něco zabiješ." Řekl Dejan.

"Jo vyřídím si to zítra jsem nějaká utahaná" Řekla jsem a šla k Peti.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

GORIAN 2 (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat