19. kapitola

38 5 0
                                    

Xiuminův pohled

,,Chene! J-já ti to vysvětlím!" vykřikl jsem, když jsem od sebe odtrhl Jiwoo. Chen ale jen zahodil mou mikinu a utekl pryč. Zvedl jsem ze země svou mikinu a chtěl za ním běžet, ale zastavila mě Jiwoo.

,,Minseokie, co se děje? To nemáš radost, že jsem tady?" zeptala se, když mě zezadu objala. Naštvaně jsem se vytrhl z jejího sevření.

,,Ne! Nejsem! Už několikrát jsem ti říkal, že tě nechci! Tak proč za mnou furt chodíš?!" vykřikl jsem. Bylo mi naprosto jedno, že na nás koukají kluci z fotbalu. Jiwoo se jen usmála a chytila mě za ruku.

,,Seokie, mě tvůj taťka říkal, jak to máš s vyjadřováním citů, že to prostě neumíš a že proto na mě vždycky takhle vystartuješ. A já na tebe s tím nebudu tlačit." Nechápavě jsem na ni koukal. Co jí to táta zase nakecal?!

,,Nechápu o čem to mluvíš. Žádný problém s tím nemám. Prostě s tebou nechci být. Už jsem si někoho našel, tak mě omluv. Musím mu to jít nějak vysvětlit." vyhrkl jsem a rozeběhl se za Chenem.

,,Mu?! Jak jako mu?! Minseoku! Okamžitě mi to vysvětli!" vykřikla na mě Jiwoo, ale mě to bylo naprosto jedno. Bylo mi jasné, že Chena nedoženu, ale vím, kde bydlí. Nechtěl jsem o něj přijít, když nám to trvalo tak dlouho, kvůli ní. Naštěstí nějaká paní vcházela do baráku, kde Chen s Baekem bydlí. Vyběhl jsem tři patra a zastavil se u Chenových dveří. Opřel jsem se o futra a začal zvonit. 

,,Chene! Otevři! To jsem-já! Chci ti to-vysvětlit!" vykřikl jsem mezitím, co jsem se snažil popadnout dech. Nikdo se neozýval. Zkusil jsem znovu zvonit, ale nemělo to žádný účinek.

,,Prosím, Chene! Otevři mi! Vysvětlím to!" vykřikl jsem a zabouchal na dveře. 

,,Vypadni! Nech mě bejt!" zakřičel Chen z bytu. Znovu jsem zabouchal na dveře.

,,Nenechám! Otevři mi, prosím! Není to tak, jak to vypadá!" Nevěděl jsem, co mám dělat. 

,,Chtěl jsi mě jen využít! Ty jsi takovej hajzl! Vypadni! Už tě nechci nikdy vidět!" Nevěřícně jsem koukal na dveře. Proč to tak moc bolí?

,,Ne! Nechtěl! Chci být s tebou! Já s ní nic nemám!" vyhrkl jsem. 

,,A proto ti říkala lásko, viď? Už mě nech, prosím, bejt a vypadni." Skrz dveře jsem slyšel, jak se Chen rozvzlykal. Chtěl jsem ho zase začít přemlouvat, ale někdo mě odtáhl od dveří.

,,Vypadni! A nech Chena na pokoji! Jak jsi mu to mohl udělat?!" zavrčel na mě Baek a stoupl si ke dveřím. Nechápavě jsem ho pozoroval.

,,Ale já s ní opravdu nic nemám!" vyhrkl jsem. Baek mi věnoval velmi vážný a naštvaný pohled.

,,Vypadni. A nech ho být." Sklopil jsem svou hlavu k zemi. Sebral jsem si věci a pomalým krokem jsem se vydal pryč. Setřel jsem si jednu slzu, která mi tekla po tváři. Jak mu to mám sakra vysvětlit?! Zkusím jít za Suhem. Toho určitě něco napadne. Rychlou chůzí jsem se snažil co nejrychleji dostat k Suhovi. Byl jsem tam asi tak za patnáct minut. Zazvonil jsem a čekal, až mi otevře. 

,,Ahoj! Tak co? Jak jste oslavili vítězství?" vyhrkl Suho, když otevřel. Z tváře mu ale zmizel, jakmile si všiml mého výrazu. 

,,Co se děje?" zeptal se, když jsem vešel do jeho domu. Nikdy jsem si nezvykl, že má tak obrovský dům pro sebe. Sundal jsem si boty a i s věcma došel do obýváku. Zde jsem odhodil tašku s věcma a s mikinou v rukách si sedl na gauč.

,,Tak co je?" zeptal se Suho nechápavě, když si sedl vedle mě. 

,,Líbali jsme se s Chenem." zamumlal jsem. Suho se zasmál a zatřásl se mnou.

,,To je ale skvělý! Proč se tváříš, jak kdyby ti přejeli kočku?" zeptal se Suho. Povzdechl jsem si a přitáhl si nohy k tělu.

,,Přišla za mnou Jiwoo. Dala mi pusu a řekla lásko." řekl jsem a podíval se na Suha. Ten jen mávl rukou a přehodil si nohu přes nohu. 

,,No a co. Aby něco s tebou ta její slova udělala, tak by si musela změnit pohlaví." odfrkl si Suho.

,,Udělala to před Chenem." řekl jsem, zatímco jsem se na něj díval. Suho vydechl vzduch z plic a zkřížil si ruce na hrudi.

,,Tak to je docela problém. Co udělal Chen?" zeptal se. Oblékl jsem si na sebe mikinu, kterou Chen hodil na zem.

,,Utekl pryč. A já nevím co mám dělat." zamumla jsem a víc se zachumlal do mikiny.

,,No tak tady u mě nic nevyřešíš. Běž za ním." vyhrkl Suho, když se na mě otočil. Frustrovaně jsem si prohrábl vlasy.

,,Myslíš si, že jsem to nezkoušel?! Byl jsem tam, mlátil jsem na dveře, ale on mě nepustil dovnitř a pak mě vyhnal Baek!" vyhrkl jsem, když jsem se na něj naštvaně podíval. Suho zvedl ruce v obranném gestu.

,,Klid. Neřekl jsi mi to." řekl tiše. Já si jen schoval obličej do dlaní a snažil se uklidnit. Cítil jsem, jak mi slzy začaly stékat po tvářích. Přerývaně jsem se nadechl.

,,Ty...ty brečíš?" zeptal se Suho zmateně, protože mě nikdy takhle neviděl. Sundal jsem si ruce z obličeje a podíval se na něj.

,,Ano, Suho, brečím. Až přestanu, tak ti dám vědět." Snažil jsem se to říct v klidu, ale na konci se mi zlomil hlas. Suho se ke mně přisunul a obejmul mě okolo ramen.

,,Neboj se. Určitě...si to nechá vysvětlit. Zkoušel jsi mu zavolat nebo napsat?" zeptal se tiše. Zakroutil jsem záporně hlavou.

,,Tak to zkus. Kde máš mobil?" Vytáhl jsem ho z kapsy a napsal Chenovi zprávu, že mu to chci všechno vysvětlit.

,,A...jak to, že Jiwoo nepochopila, že s ní nechceš nic mít?" zeptal se Suho. Povzdechl jsem si a setřel si slzy.

,,Prý jí táta řekl, že neumím vyjádřit citi a to je důvod, proč se k ní takhle chovám. Ale já jí řekl, že už jsem si někoho našel a že mu to musím vysvětlit a ona na mě začala řvát, jak jako jemu a...pak jsem běžel za Chenem." vysvětlil jsem, zatímco jsem se objímal rukama. 

,,Já se z toho tvýho táty zblázním. To jako vážně tak moc chce, aby sis vzal Jiwoo?" zeptal se nechápavě. Souhlasně jsem přikývl.

,,Chce, protože její rodina je bohatá a ona mě chce." odpověděl jsem. Najednou mi začal zvonit mobil. S nadějí, že to je Chen, jsem se pro něj rychle natáhl.

,,Ano?" vyhrkl jsem, aniž bych se podíval, kdo mi to volá.

,,Minseoku?! Můžeš mi vysvětlit, co to má znamenat?! Před chvílí přišla Jiwoo, že jsi jí zase odkopl a že jdeš za nějakým klukem!" zařval na mě táta do mobilu. Povzdechl jsem si.

,,Já ji prostě nechci. Já-"

,,Mě to nezajímá! Prostě jsem ti řekl, že si ji vezmeš, tak si ji vezmeš! Počkej, až přijdeš domů!" vykřikl a zavězil to. Zahodil jsem mobil na druhou stranu gauče a opřel se o Suha. 

,,Tak to bylo vostrý." řekl Suho do ticha, které nastalo. Vytáhnul jsem mikinu tak, že mi nebyla vidět hlava a začal vdechovat Chenovu vůni. Cítil jsem, jak mě začala pomaličku uklidňovat. 

ŠanceKde žijí příběhy. Začni objevovat