Šance

27. kapitola

Chenův pohled

Nervózně jsem pochodoval po chodbě před učebnou, kde měl Xiumin hodinu. Jak se mu mám omluvit? Vždyť za nic nemůžu a on to moc dobře ví. Mám se mu vůbec omlouvat? No...asi by to chtělo, i když nevím pořádně za co. Povzdechl jsem si a podíval se na mobil. Za chvilku by měl končit. Schoval jsem si mobil do kapsy a pokračoval dál v chůzi.

Po chvilce se otevřely dveře a všichni začali odcházet. Vydechl jsem vzduch z plic a došel ke dveřím.

,,Vážně nechceš pomoct?" Slyšel jsem, jak se zeptal Suho. Úlevně jsem se usmál, že jsem ho neprošvihl. Stoupl jsem si do dveří a rozhlédl se po třídě. Xiumin seděl na židli v prostřední lavici a postupně si vše dával do tašky. Suho stál vedle něj se založenýma rukama. Když si mě Suho všiml, tak se usmál a rozešel se ke dveřím.

,,Tak já už půjdu. Kdyžtak mu pomůžeš, že jo?" zeptal se mě Suho, když se u mě zastavil. Souhlasně jsem přikývl.

,,Tak ahoj. A koukejte si to vyříkat. Od té doby, co uslyšel ten drb, tak je na pěst." řekl Suho a odešel pryč. Xiumin se nechápavě podíval ke dveřím, když mu došlo, že to nemluvil na něj. Jakmile si mě všiml, tak odvrátil zrak a zase se začal věnovat své tašce. Došel jsem k němu a pomohl mu tam všechno dát a srovnat.

,,Zvládl bych to sám." odsekl, když jsem mu pomáhal dát tašku na záda.

,,Já vím, ale chci ti pomoct. A...taky si promluvit." řekl jsem. Xiumin chtěl odejít, ale zastavil jsem ho.

,,Proč jsi naštvaný?" zeptal jsem se. Xiumin si povzdechl a otočil se na mě.

,,Proč asi? Po škole se rozneslo, že spolu chodíte s Baekem a vy jste nic neřekli ani neudělali. Proč jste si spolu sedli sami? To jako aby jste jim potvrdili ten jejich drb? Nepřišel jsi mi dát pusu a ani jsi mě nepřišel pozdravit. Nic jsi mi ani nenapsal a...byl celou dobu s Baekem." vyhrkl Xiumin a pohrábl si vlasy. Němě jsem na něj koukal.

,,Ty...žárlíš?" zeptal jsem se tiše. Xiumin si povzdechl a odvrátil ode mě pohled.

,,Jo žárlím. A...sakra hodně žárlím, že to štve i mě, ale prostě si nemůžu pomoct. Vždycky když jsem tě viděl, tak jsi byl s Baekem. Vždyť vy spolu bydlíte, chodíte spolu do školy do stejný třídy, sedíte spolu na obědě. Ale...já dokonce žárlím, když se usměješ na někoho na chodbě. Suho si ze mě dneska dělal srandu, že jsem magor jak moc žárlím. Ale...proč jsi za mnou nepřišel?" zeptal se nakonec. Sklopil jsem smutně hlavu. V tom má Xiumin pravdu. Měl jsem za ním aspoň na chvilku jít. Pár kroky jsem k němu došel a objal ho kolem krku.

,,Promiň. Já...ani nevím, proč jsem za tebou nešel. Možná jak jsem viděl, že se na mě mračíš. Ale k tomu obědu...my nevěděli, kam si sednout. Jestli k tobě nebo Sehunovi, tak...jsme si sedli sami." zamumlal jsem, zatímco jsem se mu díval do očí. Xiumin přikývl a objal mě kolem pasu.

,,A ta holka?" zeptal se vážně. Nechápavě jsem zamrkal.

,,Která?" zeptal jsem se, když jsem nevěděl, co myslí. Xiumin si olízl rty a podíval se z okna.

,,Ta holka, co k vám přišla na obědě. Co vám chtěla?" zeptal se. Usmál jsem se a prohrábl mu prstama vlasy.

,,Ty fakt žárlíš na každýho." řekl jsem se zasmáním. Xiumin se na mě naštvaně podíval. Bylo mi jasný, že mu to musím okamžitě vyklopit.

,,Blahopřála nám k tomu, že jsme spolu začali chodit. A taky díky tomu jsme zjistili, že se o nás nějakej drb roznesl. Ale neboj se, byl jsem tak mimo, že jsem jí na to nic neřekl." řekl jsem, zatímco jsem se mu díval do očí.

,,To jako vážně? Na základě nějakýho drbu vám šla blahopřát? A jak na to kruci přišli? Kvůli tomu, že máte oba cucfleky. To spousta lidí na škole a neřeší se, že se spolu všichni dali dohromady." vyhrkl Xiumin a zakroutil nevěřícně hlavou. Přitáhl jsem si ho za tvář k sobě a políbil ho. Xiumin se okamžitě do polibku zapojil.

,,No konečně." zamumlal do mých rtů a polibek prohloubil. Xiumin si mě k sobě ještě víc přitáhl. Slastně jsem zamručel, když mi skousl spodní ret. Chtěl jsem otevřít ústa, ale najednou se otevřely dveře. S Xiuminem jsme se od sebe odtáhli a překvapeně zírali na uklízečku.

,,Okamžitě běžte pryč. Nemáte tu už co dělat. Volizovat se můžete kdekoli jinde. A o tom, že nemáte přezuvky, ani mluvit nebudu." vyhrkla uklízečka naštvaně. Rychle jsme kolem ní prošli a vyrazili ze školy. Před školou jsme se ale už neudrželi. Začali jsme se smát.

,,Tak to bylo dost trapný." řekl jsem, když jsem se aspoň trochu uklidnil. Xiumin si mě k sobě přitáhl a krátce mě políbil.

,,Proč? Stydíš se za mě?" zeptal se, když se ode mě odtáhl, a rozešel se pryč. Doběhl jsem k němu.

,,Samozřejmě, že ne. Jen...nás načapala, jak jsme se líbali." odpověděl jsem s červenými tvářemi. Xiumin jen pokrčil rameny.

,,Třeba to bude zítra nový drb. Že nás načapala uklízečka." řekl s úsměvem. Zasmál jsem se a podíval se před sebe.

,,Kam to jdeme?" zeptal jsem se. Podíval jsem se na něj, když mi neodpovídal.

,,Neboj se. Za chvilku to zjistíš." odpověděl s úsměvem. Překvapeně jsem zamrkal, ale nechal jsem to být.

Po pár minutách Xiumin zabočil na zahradu k jednomu domu. Přišel jsem k němu a pozoroval ho, jak odemyká dveře. Vešel do domu a za ruku mě vtáhl dovnitř. Zavřel dveře a přitiskl mě na ně. Překvapeně jsem vydechl, když se mi přisál na rty. Odtáhl jsem se trochu od dveří, abych si mohl sundat ze zad batoh. Oba jsme je za stálého líbání shodili na zem. Sundali jsme si boty. Xiumin rozpojil naše rty, chytil mě za ruku a vydal se ke schodišti. Vyběhli jsme schody a vlezli do pokoje na konci chodby. Zabouchl jsem za námi dveře.

Xiumin si mě k sobě přitáhl a vášnivě mě začal líbat. Společně jsme došli k posteli. Xiumin rozpojil naše rty a jednou rukou si sundal mikinu i s tričkem. Napodobil jsem ho a vše odhodil na zem. Navzájem jsme se prohlíželi. Xiumin se ke mně přiblížil a lehce do mě strčil. Sednul jsem si na postel a posunul se dozadu. Xiumin si nade mě klekl a donutil mě si lehnout. Své ruce jsem mu zapletl do vlasů a přitáhl si ho k sobě. Xiumin mě krátce políbil a poté se svými rty vydal přes mou čelist a krk k mému hrudníku. Zaklonil jsem hlavu a vzdychl, když mě kousl do jedné z bradavek. Svými rty se vydal mokrou cestičkou k mému podbříšku, kde vsál mou kůži a lehce do ní kousl. Pomalinku jsem začal vnímat, když mi Xiumin sundal pásek a rozepl kalhoty. Nadzvedl jsem se na lokty.

,,Počkej. Máš na ruce sádru." zamumlal jsem. Xiumin se odtáhl od mého pasu a vrátil se k mým rtům, které vášnivě políbil.

,,To není, miláčku, žádný problém." zašeptal Xiumin hrdelním hlasem. Nervózně jsem polkl. Xiumin na mě poznal, že jsem znervózněl.

,,Děje se něco?" zeptal se a pohladil mě po tváři. Musel se hodně držet. Cítil jsem jeho vzrušení.

,,J-já ještě s nikým...to...neto...nespal." zamumlal jsem a cítil, jak mi červenají tváře. Xiumin se usmál a políbil mě na rty.

,,Neboj se. Budu jemný." zašeptal mi do rtů. Pod náporem jeho těla jsem si zase lehl a tentokrát ho už nezastavoval, když mi sundal kalhoty i se spodním prádlem.