Šance

24. kapitola

Baekhyunův pohled

Unaveně jsem vyšel ze školy. Učitelka mě sice poslala domů dřív než končilo vyučování, ale strašně mě unavilo to vyptávání se co jak bylo a do toho jsem se dneska skoro vůbec nevyspal. Ale aspoň už budu mít od Chanyeola pokoj. Teda...doufám. Prohrábl jsem si vlasy a vytáhl klíče od baráku. Pomalou chůzí jsem vyšel do třetího patra a odemkl náš byt. Sundal jsem si boty a šel do obýváku. Překvapeně jsem zamrkal, když jsem uviděl Chena přituleného k Xiuminovi, jak se spolu dívají na nějaký film.

,,Ahoj, tak co? Jak to dopadlo?" zeptal se Chen, když si mě všiml. Promnul jsem si oči a sedl si na gauč.

,,No...Chanyeol má snad napomenutí a budou si na něj dávat pozor. Učitelka chce ještě mluvit s Xiuminem. A co vy? Koukám, že jste v pohodě." řekl jsem. Chen s úsměvem přikývl.

,,Xiumin mi to vysvětlil a ukázal zprávy, kde je fakt vidět, že spolu nejsou." odpověděl Chen šťastně. Usmál jsem se a došel si udělat pití. 

,,Děje se něco, Baeku?" zeptal se starostlivě Chen a normálně si sedl. Zakroutil jsem záporně hlavou. 

,,Ne, jen jsem unavený." odpověděl jsem, když jsem pokládal na stůl sklenici. Smutně jsem se usmál, když jsem poznal dopis, který zničil můj vtah se Sehunem. 

,,Četl sis ho?" zeptal jsem se, zatímco jsem neodtrhl oči od dopisu. Chen s Xiuminem se na sebe podívali. Xiumin přikývl. Nechápavě jsem je sledoval.

,,Víš...my jsme přišli na takovou...věc. Xiumin na to přišel náhodou. On...poznal to písmo." řekl Chen. Mluvil pomalu možná abych vše zvládl pobrat. Cítil jsem, jak se mi rozbušilo srdce. Posunul jsem se k nim blíž.

,,A kdo to teda napsal?" zeptal jsem se. Xiumin ke mě posunul polorozpadlý sešit.

,,Tohle je Chanyeolův sešit a...je to napsaný stejně, takže-" 

,,To napsal on. Já...já musím za Sehunem." vyhrkl jsem a zvedl se. Vzal jsem si sešit a ten dopis, obul se a vyběhl z bytu. Slyšel jsem ještě za sebou, jak na mě Chen s Xiuminem něco křičeli, ale bylo mi to naprosto jedno. Únava ze mě najednou opadla. Chanyeol je takový idiot! Kvůli němu jsem přišel o vztah se Sehunem. Ale já to Sehunovi vysvětlím a dokážu mu, že jsem ten dopis nepsal já. 

Zastavil jsem se u Sehunova domu, opřel se o plot a snažil se vydýchat. Po asi minutě jsem se narovnal a vešel na zahradu. Došel jsem k domu a zazvonil. Uslyšel jsem štěkání Viviho. Prohrábl jsem si nervózně vlasy. Dveře se otevřely a v nich stál Sehun. Zamračil se a chtěl zase zavřít, ale do dveří se vecpal Vivi a začal po mně skákat. 

,,Vivi, domů." vyhrkl Sehun, když se podíval na svého psa. 

,,Sehune, já ti to chci vysvětlit. Ten dopis jsem já nepsal. Nech mě ti to vysvětlit." řekl jsem, když jsem si vzal Viviho do náruče. Sehun se otočil zády ke mně a odešel do obýváku. S Vivim v náruči jsem vešel do domu, sundal si boty a šel za Sehunem. 

,,Viviho jsi už donesl domů, tak ho polož a běž pryč." vyhrkl Sehun, když se na mě otočil. Povzdechl jsem si a opatrně Viviho položil.

,,Chci ti to všechno vysvětlit. Můžu ti dokázat, že jsem ten dopis nep-" Sehun do mě srtčil takovou silou, že jsem musel o pár kroků couvnout. 

,,Přestaň ze mě dělat debila! Moc dobře jsem tě viděl na obědě s Chanyeolem, jak na tebe šahal a jak tě chtěl políbit! Proto jsi mi napsal ten dopis! Já už to prostě nechci řešit! Už mě nech bejt a vypad-" Nehodlal jsem Sehuna už poslouchat. Zvlášť, když to byly takový blbosti. Chytil jsem ho rukama za krk, přitáhl si ho k sobě a políbil ho. Sehun se úplně zasekl. S mlasknutím jsem se od něj odtáhl a olízl si rty. Chtěl jsem začít vše Sehunovi vysvětlovat, ale on si mě přitáhl za pas zpátky a spojil naše rty. Překvapeně jsem vydechl, ale polibek jsem prohloubil. Obmotal jsem mu ruce kolem krku. Sehun mě vzal rukama pod stehny a vyzvedl na mě na stůl, který stál za mnou.

,,Nechtěl jsi mi náhodou všechno vysvětlit?" zeptal se Sehun, když rozpojil náš polibek. Zasmál jsem se a opět se přisál na jeho rty.

,,Za chvilku." zamumlal jsem mu do rtů. Sehun nesouhlasně zamručel a svými rty se přesunul k mému krku. Naklonil jsem hlavu, aby měl lepší přistup.

,,Chci to vědět." zašeptal mi do kůže na krku, kterou lehce skousl. Usmál jsem se a zapletl mu prsty do vlasů.

,,Nikdy jsem se s tebou nechtěl rozejít. Já...tě miluju." řekl jsem. Sehun se přesunul zpátky k mým rtům. Náruživě jsem ho políbil. Slastně jsem vzdychl, když mi Sehun zmáčkl stehno. Okamžitě toho využil a svým jazykem vnikl do mých úst. Přitáhl jsem si ho k sobě. Snažil jsem se souboj vyhrát, ale nepodařilo se mi to. 

,,Kdo to napsal?" zeptal se udýchaně Sehun, když rozpojil náš polibek. Párkrát jsem se musel nadechnout než jsem zvládl odpovědět.

,,Chanyeol." Sehun vydechl vzduch z plic. Položil mi dlaně na tváře a přitáhl si mě do dalšího polibku. Tento polibek byl ale jemný a procítěný. Jemně jsme se líbali, dokud se Sehun motýlími polibku nepřesunul k mému uchu, které také políbil.

,,Zopakuj to, prosím." zašeptal, zatímco pokračoval v poklání polibků na mé ucho a čelist. Obmotal jsem mu ruce kolem pasu.

,,A co mám zopakovat?" zeptal jsem se.

,,Ty moc dobře víš co." Chvilku jsem nad tím musel přemýšlet než mi to došlo. Zasmál jsem se a přitáhl si Sehuna k sobě tak, že se mi musel koukat do očí.

,,To myslíš to, že tě miluju?" zeptal jsem se a skousl si ret. Sehun uhnul pohledem. Krátce jsem ho políbil.

,,Miluju tě." zamumlal jsem a otřel se nosem o ten jeho. Sehun se usmál a schoval si obličej do mého krku. 

,,Já tebe taky." zašeptal skoro neslyšně. Usmál jsem se a začal ho hladit po zádech.

,,Měl jsem o tebe strašněj strach. Tvý spolužačky mi řekly, že jsi přišel do třídy opilý a že tě kluci odvedli domů." řekl jsem smutně a políbil ho do vlasů. Sehun si povzdechl a odtáhl se ode mě. 

,,Já...jsem to prostě nezvládal. Celej víkend jsem tu pil a...takhle to dopadlo. Poslední dobou jsem...jen ležel na posteli a čekal, až přijdou kluci. Já...vyčítám si tu facku. Neměl jsem právo ti ji dávat. Moc mě to mrzí. Odpustíš mi to?" řekl sklesle, když se mi zadíval do očí. Usmál jsem se a chytil ho za ruce.

,,Už dávno jsem ti odpustil. Byl jsi naštvaný." Sehun se usmál a políbil mě.

,,Jsi skvělý." zamumlal do polibku. Polibek jsem prohloubil. Najednou se ale domem rozezněl zvonek. Sehun se ode mě odtáhl.

,,Kruci já zapomněl sníst to jídlo." vyhrkl a běžel do kuchyně. Nechápavě jsem ho sledoval, jak schovává nějaký talíř s jídlem na vysokou skříň.

,,Co se děje?" zeptal jsem se se smíchem, když běžel otevřít dveře.

,,Doufám, že jsi snědl to jídlo včera k večeři." Slyšel jsem Kyungsooův hlas. Pro sebe jsem se zasmál, ale hned jsem se uklidnil.

,,Samozřejmě." řekl Sehun.

,,Ty tu někoho máš?" zeptal se Kai, když vcházeli do obýváku. Usmál jsem se na ně a zamával jim, když si mě všimli.

,,Nechtěl by jsi nám něco vysvětlit? Třeba to, proč sedí Baek na stole s napuchlými rty, rozcuchanými vlasy a...to je cucflek?" zeptal se Kyungsoo. S červenými tvářemi jsem si dal ruku na krk. Sehun se nechápavě podíval na Kyungsooa.

,,Ale vždyť ještě nebyly vidět...jseš fakt hroznej, víš o tom?!" vyhrkl Sehun a plácl Kyungsooa po rameni. Nechápavě jsem se zasmál a sundal ruku ze svého krku. Sehun ke mně došel a sundal mě ze stolu.

,,Kyungsoo si z nás dělal jen prču. Nic tam nemáš...zatím. Ale...mohl...by jsi mi ukázat, jak jsi zjistil, že to napsal Chanyeol?" zeptal se Sehun. Kluci se na nás nechápavě podívali.

,,Jasně." odpověděl jsem a sedl si na gauč. Vedle mě si hned sedl Sehun a z druhé strany Vivi.