26. kapitola

37 4 0
                                    

S Chenem jsme čekali před školou na kluky. Chtěli jsme si to s nima vyřídit ještě dneska.

,,Jsi si jistý, že končí stejně jako my?" zeptal se Chen. Prohrábl jsem si vlasy.

,,No...Sehun jo, ale nevím, jestli Xiumin." odpověděl jsem. Chen pokýval hlavou a vytáhl si mobil.

,,Tak Xiumin má ještě jednu hodinu." řekl a mobil si zase schoval. Přešlápl jsem z nohy na nohu a podíval se na něj.

,,Půjdeš domů nebo tu počkáš než skončí?" zeptal jsem se. Chen vydechl vzduch z plic.

,,Asi tu počkám, ale půjdu dovnitř." odpověděl. Přikývl jsem a znovu se podíval ke vchodu. Sehun s kluky zrovna vycházel.

,,Tak hodně štěstí." řekl Chen, když se vydal zpátky do školy.

,,Tobě taky." zamumlal jsem a rozešel se k Sehunovi. Kai s Kyungsooem si mě všimli, řekli něco Sehunovi a odešli pryč.

,,Ahoj." pozdravil jsem ho. Sehun jen zamručel a šel pryč. Povzdechl jsem si a šel za ním.

,,Můžeš mi říct, proč jsi naštvaný?" zeptal jsem se, když jsem šel vedle něho.

,,Špatně jsem se vyspal." odsekl. Uchechtl jsem se a obejmul jeho ruku. 

,,Nekecej." řekl jsem se zasmáním. Sehun naštvaně vytrhl ruku z mého sevření.

,,Moc dobře víš, proč jsem naštvaný. Nechápu, jak se tomu můžeš smát." vyhrkl Sehun zamračeně. Obejmul jsem ho kolem krku, stoupl si na špičky a krátce ho políbil.

,,Já zase nechápu, jak můžeš být naštvaný kvůli nějakým drbům, o kterých víš, že nejsou pravdivý." zamumlal jsem mu do rtů. Sehun polibek prohloubil a obmotal mi ruce kolem pasu.

,,Proč jste jim neřekli, že to není pravda? A proč jsi nepřišel o velké přestávce a na obědě ke mně?" zeptal se, když se ode mě odtáhl. Stoupl jsem si zase na celá chodidla.

,,Protože jsme se to dozvěděli až na obědě, že si to o nás myslí. O velké přestávce jsem nepřišel, protože jsme s Chenem ve třídě zjistili, že se píše test, tak jsme se na něj o velké přestávce učili. A ten oběd. No...to jsme nevěděli, kam si sednout. Jestli k tobě nebo k Xiuminovi nebo si každý sedne jinam. Nakonec jsme si spolu sedli k našemu starému stolu. A koukali jsme na vás, jak se na nás mračíte a vůbec jsme nevěděli proč. Dokud nepřišla naše spolužačka a nepoblahopřála nám k našemu vztahu." odpověděl jsem. Sehun vyvalil oči.

,,Ona vám blahopřála k vašemu vztahu?" zeptal se nechápavě. Se smíchem jsem přikývl. Sehun jen zakroutil hlavou. 

,,Tak to je hrozný. Konečně se dáme dohromady a ostatní si myslí, že jsi začal chodit se svým nejlepším kámošem. A jak vůbec přišel Chen k těm svým cucflekům?" zeptal se zvědavě Sehun a rozešel se k sobě domů. S úsměvem jsem ho následoval.

,,Udělal mu je Xiumin. Jeden mu udělal před tím fotbalovým zápasem a ten druhý včera." odpověděl jsem. Sehun překvapeně zamrkal.

,,Oni se dali dohromady?" zeptal se. 

,,No jo. Chen mu to bude muset vysvětlit, protože byl stejně uraženej jako ty." odpověděl jsem. Sehun se zase zamračil a podíval se před sebe. Usmál jsem se a políbil ho na tvář.

,,Mě to nevadí. Aspoň jsem viděl, jak na mě žárlíš." řekl jsem a chytil ho za ruku. 

,,Já nežárlím." odsekl. Skousl jsem si ret, abych už nic neřekl a nechal ho si to myslet. Po chvilce jsme došli k němu domů. Pomazlil jsem se s Vivim a šel za Sehunem k němu do pokoje.

,,Tak...co budeme dělat?" zeptal se Sehun, když si sedl na počítačovou židli. Pokrčil jsem rameny a rozplácl se na jeho posteli. Zavřel jsem oči, zatímco jsem se protahoval. Najednou si na mě Sehun lehl. Překvapeně jsem se zasmál a obejmul ho kolem krku. Sehun spojil naše rty. Polibek jsem mu okamžitě oplatil.

,,Možná jsem žárlil. Ale jen trošičku." zamumlal mi Sehun do rtů. Usmál jsem se a zapletl mu prsty do vlasů. Sehun vjel rukama pod mé tričko. Spokojeně jsem zavrněl, když mi přejel jazykem přes spodní ret, a otevřel ústa. Zahákl jsem ruce za jeho tričko a chtěl mu ho stáhnout, ale zastavil mě Vivi. Začal nám olizovat obličeje, zatímco vrtěl ocáskem. Se smíchem jsme se od sebe se Sehunem odtáhli.

,,Vivi!" vyhrkl Sehun a začal si s ním hrát. S úsměvem jsem si sedl a pozoroval je. 

,,Vivi si připadal asi odstrčený." zažvatlal jsem a dal mu pusu na čumák. Sehun se zamračil a přitáhl si mě k sobě. Náruživě mě políbil. Své ruce jsem přemístil na jeho tváře a polibek prohloubil. Sehun si mě k sobě přitáhl, čímž mě donutil si na něj obkročmo sednout. Jeho ruce se přemístili na moje pozadí. S mlasknutím jsem se odtáhl od jeho rtů. Sklonil jsem se k jeho krku. Sehun ale pochopil, co chci udělat, a svalil mě na postel. 

,,Na to zapoměň." zašeptal mi do ucha, které poté skousl. Svými rty se přesunul na mou čelist, kterou začal opečovávat polibky. 

,,Proč?" zeptal jsem se než mě Sehun políbil na rty. Rukama jsem mu různě jezdil po zádech. Sehunovy ruce vjely pod mé tričko.

,,Protože." zamumlal do mých rtů. Museli jsme se ale zase od sebe odtáhnout, protože Vivi do nás začal šťouchat čumákem. 

,,Prostě...Vivi má na tohle svůj názor." řekl jsem, když jsme se spolu podívali na Viviho. Sehun si povzdechl a lehl si vedle mě. Vivi si spokojeně lehl na Sehuna. Zasmál jsem se, otočil se na bok a pohladil Viviho po zádech.

,,Prej nejlepší antikoncepce jsou děti. To ještě asi nepoznali Viviho." vyhrkl Sehun se zasmáním. Se smíchem jsem si položil hlavu na jeho rameno.

,,No jo. Asi by jsi jim měl o něm říct." řekl jsem, zatímco jsem se na Viviho díval. Skousl jsem si ret, když jsem přemýšlel nad tím, na co Sehun narážel. Víc jsem se k němu přitulil, když mě začal hladit po zádech.

,,Takhle bych vydržel celou věčnost." zavrněl jsem a lehce ho políbil na krk. 

,,To já taky." zamumlal Sehun a políbil mě do vlasů.

ŠanceKde žijí příběhy. Začni objevovat