Sen - pohled Hope
Stála jsem někde v lese. Kousek ode mě byli nějací lidé, co seděli kolem ohně a zpívali nějaké staré písničky. Uslyšela jsem za sebou kroky. Rychle jsem se otočila a spatřila ji.
Měla krátké hnědé vlasy. Měla na sobě hnědý, pletený svetr, černé tílko a modré rifle.
,,Mami?!" Řekla jsem.
,,Hope" řekla zmateně a přiběhla ke mě. ,,Co tady děláš? Vrať se zátky!"
,,Kde to jsem?" Zeptala jsem se.
,,Jsi ve světě mrtvých. Vrať se zpátky domů." Řekla.
,,Pojď se mnou mami." Řekla jsem.
,,Ne Hope. Jdi za tátou a svými přáteli. Buď šťastná a neviň se za to že jsem tady."
,,Mami, moc mě to mrzí. Omlouvám se." Řekla sem a začala plakat.
,, Ne, neomlouvej se. Vrať se zpátky za tátou a přáteli. Buď šťastná se svou láskou a vzpomínej na mě s úsměvem ne se slzami. Slib mi že se už nebudeš trápit" Řekla.
,,Slibuju"
Začala jsem se soustředit, ale ještě před tím jsem mamku naposledy objala. Ještě jsem stihla říct: ,,Sbohem mami"
Pohled Hope
Zhluboka jsem se nadechla a prudce se posadila. Byla jsem v komnatě nejvyšší potřeby a vedle mě byli Draco a Severus.
,,Jsi v pohodě?" Zeptal se Severus.
,,Jo jsem. Co se stalo?"
,,Z ničeho nic jsi omdlela. Vážně je ti dobře?" Zeptal se
Draco. Měl o mě starost.,,Vážně je mi dobře. Kde jsme to přestali?" Zeptala jsem se a doufala že už to nebudou rozmazávat. Ale to jsem se spletla.
,,Měla bys jít na ošetřovnu za madam Pomfreyovou." Řekl Severus. ,,Draco půjde s tebou."
,,Fajn" řekla jsem otráveně.
Šla jsem rychle napřed. Šla jsem směrem pryč z hradu, opačným směrem než je ošetřovna. Draco mě hned na chodbě dohnal.
,,Hope! Kam jdeš měla bys jít za madam Pomfreyovou." Volal na mě Draco.
,,Draco, nepotřebuju jít na ošetřovnu. Nic mi není, jsem v pohodě." Snažila jsem se ho uklidnit.
,,Neprobouzela jsi se strašně dlouho. Mámo tebe starost."
,,Draco, nic mi není. Když jsem omdlela, probudila jsem se v nějakém světě mrtvých. Musí to být nějaké kouzlo tety Frey. Mluvila jsem tam se svojí mámou a slíbila ji, že se už nebudu trápit." Řekla jsem mu stručně a usmála se, tak jak už dlouho ne. Bylo vidět, jak se mu ulevilo.
,,Dobře" řekl a políbil mě.
Celý týden všichni, co se zapsali do Brumbalovi armady včetně Draca, hledali vhodné místo. Nevilla napadla Komnata Nejvyšší potřeby, a tak Harry učí tam.
Nikdo Dracovi nevěří. Ron mu vyhrožoval že jestli něco řekne, tak že to s ním nedopadne dobře.
Byla jsem se svými přáteli ve Velké Síni a vyprávěla jsem jim o mém "snu".
,,Takže jsi byla v nějakým světě mrtvých." Divil se Ron. ,,A mluvila se se svojí mámou...... Hope, co nám to tady povídáš."
,,No úplně přímo jsem tam nebyla. Bylo to v mé hlavě." Odpověděla jsem mu.
,,Coze" nepřestával se divit Ron.
,,Nediv se tak Rone. Někdo propojil Hope mysl s myslí její matky. Takové kouzlo zvládne jen opravdu mocný kouzelník. Četla jsem o tom." Řekla Hremiona.
,,Já to stejně nechápu." Řekl Ron.
,,Já taky ne." Přidal se Harry.
,,To nevadí, teprve de to budeme učit a myslím, že třeba Hope bude dost mocná na to, aby dokazala prpojit tvojí mysl Harry s tvými rodiči." Připojila se Ginny.
,,No já nevím. Asi jo." Řekla jsem.
Pak už jsme si jen povídali a smali se, tak, jak už dlouho ne, dokud už nebylo pozdě a našli jsme všichni spát.
ČTEŠ
UNWANTED LOVE
FanfictionHope Mikaelson je jednou z nejkomplikovanějších bytostí. Vlkodlak, čarodějka a upír, tribrid. Je dcerou dvou velmi mocných hybridů. Co se stane, když Hope Mikaesonová nastoupí do Školy Čar a Kouzel v Brdavicích? Do jaké koleje ji Moudrý klobouk zař...