Kexíci na Táboře [KexCrew ship]

💜💙7️⃣ Kapitola sedmá 7️⃣💙💜

Obrázek nahoře namaloval/a:
IG=_jedine.kex.crew.fan_

(,,Ti pomůžu," řekl tlumeně Mára a pomohl Honzovi sundat mokré ručníky ze sádry.

,,Suchá jako velryba na suchu," řekl Honza a kluci, až na Máru, se zasmáli.

,,Možná by jste se měli jít převléct," řekl Bóťa a Morry jen kývl v souhlas.)

•●°○□■<{[♡]}>■□○°●•

Pohled MarweXe/Marka

,,Jdeš se mnou?" zeptal jsem se Honzy, který jen kývnul v souhlas. Vydali jsme se tedy k naší společné chatce.

,,V batohu jsou klíče," řekl jsem a Honza mi ho podal. Já je vyhrabal z úplného dna, odemkl, vešel dovnitř a vyzul si boty. To stejné udělal Honza a já zavřel.

,,Jen si vezmu věci a půjdu se převléct do sprch," řekl a já odsouhlasil.

,,Honzo poslouchej mě," řekl jsem a šáhl mu na rameno. Jen sebou cukl.

,,Hmm?" řekl, ale nenavázal oční kontakt.

,,Podívej se na mě," řekl jsem prosebně a on tak učinil. Nechal svůj kufr kufrem a podíval se na mě.

,,Já nechci, aby jsme se nebavili. Budeme dělat, že se nic takového nestalo. Můžu za to já. Byl to zkrat, tak prosím. Jakoby nic," řekl jsem a doufal, že to pochopí. Jeho oči najednou zesmutněly, ale já to nechal být.

,,Jasně Máro," řekl a usmál se. Falešně se usmál. Poznám to.

,,Děkuji," řekl jsem a vší silou ho obejmul.

,,Já se převleču tady," řekl jsem, když jsem se odtáhl.

,,Jasan, já jdu do sprch. Pak si tady přinesu věci na věšák."

,,Jaký věšák?"

,,Ve skříni je věšák, to sis ho ještě nevšimnul?" řekl se smíchem.

,,Ne," řekl jsem a taky se zasmál. Honza si vzal věci na převlečení a odešel pryč z chatky. A mě zavalil smutek. Co se to se mnou stalo? Vždyť je to kluk?! Proč se v jeho blízkosti cítím tak, jak se cítím? Proč byl smutný? Kdyby mi nezazvonil telefon, tak by jsem mu dal pusu?! Převlékl jsem se ze svého mokrého oblečení do čistého a hlavně suchého. Vzal si čisté boty a ze skříně jsem vytáhnul věšák, který jsem postavil před chatku a pověsil na něj úplně všechno to mokré oblečení a vedle položil i mokré tenisky, aby uschly. Byly to krásné bílé tenisky. Když už jsem nějákou chvíli stál opřený o zeď a utápěl se ve svých myšlenkách, tak přišel Jan.

,,Chceš to pověsit?" zeptal jsem se, ale Honza kývnul hlavou na náznak, že ne.

,,To snad ještě zvládnu," řekl s posměškem a pověsil si oblečení vedle mého na volné šňůry. Boty si dal taky vedle mých a pak si ještě z kufru vzal čisté triko, které si nějákým způsobem obmotal okolo krku a zavěsil si tam ruku.

,,Kolik je hodin?" zeptal se mě a já se podíval na hodinky.

,,Třičtvrťe na sedm. To už aby jsme šli," řekl jsem a zamknul za Honzou dveře do chatky. Klíč si strčil do kapsy a vedle Honzy se vydal ke klukům, kteří už seděli na lavičkách u táboráku s pár dalšíma lidma.

,,Držíme vám místo vedle Deeho," řekl Patrik a my se tam posadili.

,,Kde jsou ostatní lidi?" zeptal jsem se Damiena.