💜11💙 Kapitola jedenáctá 💙11💜

481 33 6
                                    

Obrázek nahoře namaloval/a:
IG=kexfanpage

(Dee sesbíral skleničky a s tácem je zanesl k baru, kde s poděkováním rovnou zaplatil a schoval peněženku zpět do batohu, který je vevnitř opravdu suchý, protože je voděodolný.

,,Jdeme!" řekl Damien, když přišel k partě a se smíchem se vydali k dalšímu tobogánu.)

°•○●□■♤♡◇♧◇♡♤■□●○•°

Pohled Deeho/Damiena

,,Tak na ten nejdu," řekla Andy a já se jenom podivil.

,,Proč? Vždyť vypadá jenom jako had," řekl Marek a naklonil hlavu na stranu.

,,A-ale já ne-nesnáším hady," vykoktala ze sebe Andy a dlaňema si zakryla tvář.

,,Andy, vždyť není ani živej!" řekl Dominik a zase se začal jako idi*t smát.

,,Drž h*bu Cuky," podíval jsem se na něj zabijáckým pohledem, ,,to zvládneš Andy," dodal jsem, když jsem chytil Andy za rameno.

,,Já t-to zkusím," řekla a konečně si odendala ruce od tváře a usmála se na mě.

,,Takhle mluví velká holka!" řekl jsem a dal ruce nad hlavu na náznak radosti, díky čemuž se všichni rozesmáli.

,,Tak na co čekáme?! Jdeme!" křikl jsem a zase opatrně se rozešel ke kamenným schodům, které vedou nahoru. Když jsem tam došel, tak jsem se zhrozil. Udělali to tady tak, aby to vypadalo jako v džungli. Všude po zemi a po zábradlí zde jsou rostliny a plastoví hadi s pavoukama a dalšíma zvířatama a hmyzem. Vstup do tobogánu byl barevně osvícený a připomínal tvar ocasu hada. Architektovi se opravdu povedl, vypadá hodně realisticky. Nacházel se asi dvacet metrů ode mne. Proč je sakra tak daleko?! Hned za mnou šla Andy, které hned, když to spatřila, zmizel úsměv z tváře a okamžitě se na mě natiskla a schovala si hlavu do mé hrudi.

,,Tam nejdu!" křikla a já jsem jí obejmul.

,,Klid, jsou to jenom plastové figurky," řekl jsem na uklidnění, ale moc to nezabralo.

,,Andy, ty to zvládneš," řekl Honza, který šel hnedka za ní. Ještě chvíli se nechtěla otočit, ale nakonec se otočila.

,,Kurnik Andy, seber se. Je ti dvacet pět let a ty tady vyvádíš jako hysterka," řekla si a narovnala se, ,,jdeme!" dodala a rozešla se k tobogánu a my hnedka za ní.

,,To je ta Andy, kterou znám už dva dny!" křikl jsem a Andy se kupodivu zasmála.

,,Kdo jede první?" zeptal jsem se.

,,Já jedu," řekl Dejv a během pár vteřin už si to mířil s křikem dolů. Podíval jsem se na Andy, která si málem hryzala nechty strachem. Jde to na ní dost poznat, že se bojí. Takhle postupně sjeli všichni, dokud jsem zde nezůstal jenom já a Andy. Posadil jsem se do tobogánu a natáhnul ruku k Andy.

,,Jedeš se mnou?" zeptal jsem se jí a jen se na mě nechápavě podívala.

,,J-já to zvládnu s-sama," řekla koktavě.

,,Vždyť vidím jak se třepeš. Jedeš se mnou," řekl jsem a Andy se na mě chvíli dívala, ale nakonec ruku přijala a posadila se mi mezi nohy. No co, jinak to nejde. Pevně jsem jí nohama i rukama obejmul a pomalu se odrážel dovnitř.

,,Damiene," řekla a zavřela oči.

,,Neboj se, jsem tu s tebou," řekl jsem a dal jí pusu do jejích mokrých vlasů na uklidnění. Pustil jsem nás a začali jsme rychle sjíždět dolů. Andy jenom křičela a já konec konců taky. Ale i přes to jsem neměl v plánu Andy pustit. To by jsem jí spíše umačkal. Dojeli jsme dolů a pleskli sebou do bazénu. Tady už jsem Andy pustil, aby se neutopila a vyplavali jsme nad hladinu. Kluci už stáli na břehu a čekali na nás. Připlavali jsme tedy k nim a vylezli ven.

Kexíci na Táboře [KexCrew ship]Kde žijí příběhy. Začni objevovat