„Je to život co?" vybafla na vyjukanou kočičí bohyni Sarah a vůbec se nebála, že by se mýlila. Byla na sebe pyšná, v hádankách zrovna nevynikala.
Hned přidala i vysvětlení: „Život vídáš všude kolem sebe a přece je vzácný, že?"
Bastet ještě víc zbledla.
„Je snadné jej někomu vzít, ale darovat nedokážeš ani ty, mocná Bastet. Jeho sestra je Smrt. Je laskavá, protože dopřává SKORO každému klid a odpočinek, ale lidé se jí bojí. I když život je často krutý, i přesto nechceme zemřít. Nemám pravdu?"
„Někdo by ale umřít chtěl," dodal potichu Ka s významným pohledem a kývnutím, kterým vyjadřoval svůj obdiv.
Bastet přikývla ještě překvapená dívenčiným rozumem.
„Nu, tedy dobrá," kývla znovu vyloženě smutná z jejich úspěchu. „Dlužím vám odpověď a já své sliby plním. Jaká je vaše otázka? Volte pečlivě a přemýšlejte, jestli je to, na co jste se chtěli zeptat, správná otázka."
„Nebylo toho myšlení už dost?" namítl Chafulumsa rozhořčeně a zmlkl hned, když ho bohyně zpražila přísným pohledem. Znala ho.
Sarah se tedy zamyslela, ona i Ka vděli, na co se zeptat, ale teď znejistěla. Snažila se je bohyně jen rozptýlit? Bohové málokdy rádi prozrazovali nějaká tajemství, ne? Už se to chystala říct, ale Ka už mluvil.
„Chci se zepta-" Sarah mu rychle dala pohlavek a pokračovala. Ona uhádla hádanku, ona má právo se tázat.
„Chci se zeptat, jak zjistit, co je Chafulumsa zač?"
Bastet znovu kývla.
„Dobře řečeno, jděte do sedmnáctého nomu. Tam na vás bude čekat Anubis," řekla a poté s jemným smíchem dodala:
„Možná vás zabije! Je to přece bůh mrtvých."
A zmizela.
Omlouvám se za tak krátkou kapitolu, ale bylo to nutné...Chtěla jsem trochu dramatičtější závěr :D
ČTEŠ
Mumifikace
FantasiaCo se stane, když vás mumifikují a zavřou do nejtemnější kobky v nitru pyramidy v domnění, že jste mrtev a víc neprocitnete? Co když je to všechno pouhý omyl a vy nějakým záhadným kouzlem ožijete, avšak nemůžete se dostat ven a nikdo o vás neví? A...
