Mumifikace

Část 25

Sokol se zaduněním přistál a jemně se skrčil, aby mohli slézt. Pak se narovnal, zaskřehotal na pozdrav a nechal je samotné.
Vysadil je na nějakém kamenném chodníčku, který rovně směřoval do veliké, nádherné budovy.
Budova nebyla určitě zcela egyptské architektury, vybudována byla z béžových mramorových sloupů a na pohled vypadala chladně. Sarah, ale tušila, že ačkoliv se zdála zcela normální, uvnitř není normálního vůbec nic.
Zcela unesený Chafulumsa se otáčel kolem své osy a kulil oči.
„Nikdy jsem netušil, že se mé sny vyplní," vydechl a otočil se na Sarah.
„Sny se plní, ale ne vždy tak, jak bychom chtěli," přiznala Sarah a pohled smutně opětovala.
„Jsme tu, ale ne kvůli zrovna veselé události."
Posunkem naznačila, že by se neměli zdržovat a raději jít.
Pomalu vyšlapali schody, nadechli se a vešli dovnitř.
Nečekalo je tam nic zvláštního, jen světlá chodba, která jakoby neměla konce. Ka se na ni otočil a ona jen pokrčila rameny. Myslela, že ocitnou přímo v sále, ale jak zjistila, božské budovy uvnitř ukrývají mnohá tajemství, která většinou nejsou pro obyčejné smrtelníky.
„Nejspíš nějaký test," zamumlala si potichu.
Bohové nemůžou přeci nechat vstoupit do svého útočiště dva cizí lidi, aniž by doopravdy věděli, co jsou zač!
Udělala krok vpřed a něco zašumělo. Rychle se stáhla zpět v domnění, že ze země vyjedou další ostny a oni budou opět v nebezpečí. Naštěstí se tak nestalo. Oni to však netušili, ale spustili něco mnohem, mnohem horšího.
Chodba jasně zazářila a na chvíli je oslepila. Sarah přivřela oči a jakoby měla pocit, že chodbou se něco prohání. Když světlo pohaslo, odhalilo své tajemství. Podél obou stran chodby se nyní táhly obrazy.
Ale ne tak ledajaké obrazy, hýbaly se jako v Harry Potterovi! Rozešla se k prvnímu obrazu a zadívala se, co na něm je. Byla to...ona a Ka?
„Chafulumso?" zeptala se drobet nejistě a Ka se jí hned zjevil za zády. „Hele!"
Ka pokýval hlavou, jakoby se nechumelilo.
„Božské zjevení," zašeptal a hned co po něm Sarah vrhla nechápavý pohled, vysvětlil.
„Říká se, že smrt čeká na každého, kdo se pokusí dobýt chrám bohů a neprojde zkouškou."
„No tak to máme v kapse!" prohlásila sebejistě Sarah a chodbou si to rázovala dále.
„Počkej!" zakřičel Ka a tím jí zastavil.
„Obrazy ukazují naše největší touhy, musíme je odmítnout a nepoddat se jim.
„V klidu! Nemůže to být tak těžké!" uklidňovala jeho i sebe Sarah, ale po další větě málem omdlela.
„Ještě nikdo to nedokázal..."
Pak zmizel ke své zkoušce.
Sarah byla v koncích, přešla teprve dva obrazy, první dva stupně z deseti a už málem brečela.
Obrazy ukazovali její největší touhy a ona věděla, že dokud nepřijde úplně ty poslední, nepodlehne.
„8,7,6,5,4,3,2..." odpočítávala a zastavila se u předposledního obrazu.
„Tati," zašeptala a z očí se jí začaly valit slzy.
„Ne!" zakřičela a obraz v rychlosti zmizel. Zbýval poslední - Chafulumsův.
„Sarah," šeptal obraz. „Miluju tě!"
Tohle je moc! Hraje si to se mnou!
„Ne, nemiluješ," šeptla a Ka na obrazu se podivil.
„Ale jistě že ano!"
Sarah zakroutila hlavou.
„Ne, lživá láska mi vadí. Je mi z tebe na nic," sykla a obrazový Ka jen zakroutil hlavou a zmizel.
„Uff," ulevila si Sarah a prošla dveřmi na konci chodby. Stačí jen počkat na Chafulumsu.
Čekala dlouho, už si myslela, že zkouškou neprošel, když se náhle zjevil vedle ní.
V očích měl hořké slzy pravdy a obličej zkroucený do bolestné grimasy.
„Viděl jsem mámu, měla mě ráda," zašeptal a na tom jí vrazil hlavu do ramena a jeho tělo se začalo otřásat neovladatelnými vzlyky.
„Ššš," konejšila ho Sarah.
Stáli tam dlouho, Ka to ze sebe potřeboval dostat, ale když se jeho pláč konečně utišil, podíval se jí do očí a s jistotou řekl:
„To už je jedno. Není má rodina, to jsi ty!"
Sarah se usmála a chytila ho za ruku.
„Jdeme," prohlásila a vydali se vstříc bohům.
Ti už netrpělivě čekali. Jakmile se před nimi otevřely dveře, bohové, kteří mohli být vysocí snad dvě tři patra, se otočili a prohlíželi si je od hlavy k patě. Většina z nich vyzbrojena až po uši se tvářila, jako by chtěli zabíjet. Všichni se rázem zmenšili.
Sarah se otočila na Anupa. Byl krásný jako vždy. 
Ten se na ni konejšivě usmál a pak zmizel. Stejně jako ostatní bohové - zůstal pouze jediný, sedící na vysokém trůnu.
Sarah a Ka se za ten den znovu uctivě poklonili. Tentokráte však nejvyššímu z nejvyšších.
„Vstaňte," pokynul jim Re s úsměvem a Sarah si ho mohla konečně pořádně prohlédnout.
Byl to bůh, jak se patří. Hlava hladce oholená, a zuby které na ně cenil zářivě bíle.
Přes sebe přehozené bíle roucho a na nohách sandály.
„Vítejte a přistupte blíže."
Pomalu se došourali k trůnu a vzhlédli vysoko k bohu Slunce. Ten sestoupil z trůnu a položil dlaně na Chafulumsovi rameny.
„Chlapče, ty víš co dělat," řekl a také zmizel.
Ka se tvářil zkroušeně. Sarah si sundala z krku všechny amulety, vystoupala na trůn a tam je zanechala. Vrátil se ke Ka a kývla na něj, je to na tobě.
Ka udělal to samé, ale k ní se nevrátil. Amulety si vyskládal na trůn pěkně vedle sebe a na jeden z nich položil ruce.
„Zničit," pronesl a *bum*, amulet Hóra byl pryč. Sarah se udělalo špatně.
Co to s ní je?
Ka pokračoval a pokaždé, když tímto způsobem zničil jeden amulet, Sarah se udělalo ještě více mdlo.

Až nezbýval žádný. Něco by se mělo stát, pomyslela si a pak jí to došlo.
Není těch amuletů nějak málo? Jeden jim chybí!
„Chafu-" začala, ale větu nedořekla. Ka se naštvaně otočil a změřil si jí zářivě zlatýma očima.
Zamávala mu před očima, ale on na ní jen dál nepokrytě zíral. Sarah zděšeně udělala krok dozadu, z Ka vycházela zlá a nebezpečná aura, jako tenkrát ráno u ní doma. A zíral na ni jako na žrádlo - hladově.
V ruce se mu zaleskl její meč, který u sebe v kapse schoval, jelikož ona žádnou neměla, a Sarah couvla.
„Co to dě-?" nestihla ani doříct větu a Ka vystartoval.
Rychlostí blesku jí ke krku strčil nůž a skřehotavě se zasmál. „Zničit," pronesl a Sarah se ihned zatemnilo pře očima.
Ka se na ní zadíval a lehce se usmál. Úsměv mu ale dlouho nevydržel, protože si uvědomil následky svého jednání. Zmrzl na místě a zadíval se na bezvládné tělo před ním. On jí zabil!
„Sarah!" zakřičel a vrhl se k ní. Rychle hmatal pulz, ale žádný neměla, byla mrtvá.
„Já nechtěl," vzlykal. Hlavu přiložil k jejím prsům a znovu se za ten den rozplakal.
Plakal dlouho..
Proč zrovna ona?!
Pak si na něco vzpomněl, přesněji řečeno na to, co mu ten den Hór řekl.
Možná si z něj utahoval, ale za zkoušku to stálo.
„Vrať se mi," zašeptal zdrceně a ruce jí přiložil k srdci.
Jen jednou tak učiníš a srdce si rozpoltíš.
Tohle za to stálo, pomyslel si, dám jí své srdce..
Sarah se probudila, cítila na sobě váhu něčího těla, a tak se po chvíli těžkého oddechování podívala, kdo nebo co to je.
Ka jí ležel na břiše, a také zběsile oddechoval.
„C-co se stalo?" zeptala se vykolejeně.
„Bylas mrtvá. A-a mě něco došlo, víš?" řekl a zadíval se na ní zarudlýma očima.
To, že umřela, ji až tak nezajímalo, ale to druhé...to už ano.
„Co ti došlo?"
Ka se zvedl a přiblížil se k ní. Očima skenovala jeho rty a doslova nad ním slintala.
„Miluju tě Sarah Cox," pronesl a přitiskl své rty na její. Nebránila mu, vždyť ona to taky chtěla!
Líbali se dlouho, až jim nakonec došel dech. Ka se odtrhl a zářivě se na ní usmál při těžkém lapání po vzduchu.
Zvedl jí a podíval se na prázdnou síň bohů.
„Jdeme domů!"
„Kam domů? Ty tu nezůstaneš?"
„Ne, bez tebe nikdy. Už tě nikdy neopustím," nadechl se a její ruku stiskl ještě pevněji.
Šli pryč a Sarah se zarazila:
„Co tvá matka?"
Ka se také zastavil a vážně se jí zadíval do očí.
„Milovala mě, a proto jsem tu. Šance na druhý život."
„Tak to bys ho měl využít, ty nesmrtelníku," zachichotala se.
„Ne, nesmrtelnost jsem odmítl, užiju si ho, ale pouze s tebou," zašeptal a pak už následoval jen další z mnoha polibků...

KONEC
A je to tu - dlouho očekávaný konec, který místo aby odpověděl na otázky, spíše vyvolává spousty dalších a ty se nám postupně hromadí.
Každý z vás mi může napsat jedinou otázku, která ho k tomuhle příběhu zajímá, a já vám přes zprávy odpovím. Ale jen jednu, ať nám to hezky zůstává zahaleno tajemstvím, jako Egypt, který se nám tímto trochu pootevřel a dovolil nám nahlédnout do své minulosti.
Jak to s nimi dopadlo, si můžeme jen domýšlet, protože některá tajemství zůstala zahalena i autorovi.
A teď pár slov na závěr:
Velmi Vám, svým čtenářům, děkuji. Za to, že alespoň pár lidí se s tímto příběhem seznámilo, komentovalo a votovalo.
Takže tahle kapča je pro vás a snad i vy ve svém životě zažijete něco vzrušujícího jako Sarah a Chafulumsa.

Pro info: Píšu novou story s názvem Na křídlech lásky...je to romance tak pro romantiky- prosím xD

Ma al salama