Část 9

350 44 0
                                    

Velice neradi vylezli z obřího letoviska, která pro ně znamenalo ochranu před horkem a sluncem, které stálo vysoko na obloze a spalovalo s pocitem vítězství celou zem. A smálo se tomu, byť by  je klidně usmažilo jako kuřata, tak si Sarah připadala.
„Vítej v mém světě, princezno!" prohlásil okouzleně Ka a nadechl se vzduchu své domoviny. 
„To není fér," namítala Sarah a zakládala si ruce, „u mě doma jsme moc času nestrávili. Ještě jsem ti nestihla všechno ukázat! Máme víc, než písek."
Jejich odvoz, starý vousatý nerudný muž ve svém oprýskaném voze, byl na smluveném místě a odvezl je do Gízy. Samozřejmě se to neobešlo bez komplikací a otravného horka, kdy auto nemělo ani střechu.
Peníze stihli před odletem rozměnit, takže nebyl žádný problém. Mohli si jen užívat cestu. Nalevo od nich byla poušť a napravo...poušť. Skvělý výhled.
Ka mlčel.
Sarah to chápala, snažila se vžít do jeho kůže a věděla, že by se chovala stejně. Bylo pro něj určitě velmi těžké vrátit se po tolika letech na místo, které teď vypadalo úplně jinak, bylo pro něj neznámé, přestože to byl jeho domov.
I když bylo brzo na obvyklé turistické nájezdy v létě na Egypt, v ulicích se jich přímo hemžilo. Všude byliyrozestaveny stánky obchodníků, kteří balamutili turisty směšnými výrobky a turisté je od nich hloupě, za pěkné prachy kupovali.
Sarah se hnusilo obchodování víc, než komukoliv na světě a měla pro to pádný důvod. Však peníze neměly skoro žádnou cenu, obyčejný papír, na který sama doma psala.
Procházela s Chafulumsou ulicemi a s odporem si prohlížela zboží, které bylo vyskládané na zemi, ve stáncích a prostě všude možně. Jak mohlo být lidstvo tak naivní?
Chafulumsa byl značně vyveden z míry. Valil oči všude kolem sebe, našlapoval jako kočka na nezmapovaném území, které bylo nasáknuto pachem psa. Viděli spoustu lidí, ze spousty zemí a cíl nebyl ani trochu jasný, když jediné, co viděli, bylo moře turistů táhnoucí se do nemyslitelné dálky. Museli se pracně prodrat jedním houfem, druhým houfem, třetím houfem. A každý byl o to otravnější a ukřičenější.
Jeden z mužů, z posledního davu, který se procházel po horoucím písku v sandálech, v nichž krásně svítily bělostné ponožky, na Sarah dokonce zakřičel:
„Was machst du dir dumme Schlampe?!"* když mu na ty sandály šlápla a ponožky už určitě bílé nebyly.
Byl to obtloustlý Němec staršího věku, který se dal považovat za toho nadšeného cestovatele, co hltá každé přednášky a dva měsíce před cestou si o zemi, kam jede, přečte tolik, že tam ani jet nemusí. A Sarah byla jen ráda, že německy neumí, protože tohle určitě nebyla zrovna věta typu: „Překrásný den spanilá dívko." Už podle jeho tónu a výrazu. Prostě nic hezkého. Asi si to zasloužila, sama by byla na jeho míst křičela a soptila vzteky.
Byla velmi ráda, že se lehce domluvila plynulou angličtinou, přičemž s sebou měla Chafulumsu, coby v podstatě chodící překladač od Googlu, který se lehce přizpůsobil jakémukoliv jazyku a při vyřknutí německé nádavky se pouze uculil.
Chafulumsa, jak zjistili, se podle všeho dokáže přizpůsobit jakémukoliv jazyku, který slyší, snad dar z nebes, kdyby se objevil jinde, než v jejich muzeu. Zkoušeli to už v letadle a přímo tady byla obrovská lehce arabštiny, kterou zvládl na jedničku. Sarah si připadala velmi hloupě, když jí Ka přeložil něco z jazyku cizínců v letadle, a jí došlo, že jí celou dobu nepřipadalo divné, že egyptský kluk mluví jejím jazykem. Alespoň něco, ačkoliv pořád mluvil jako ze středověku.
Před nimi se rýsovala mohutná postava Sfingy, neboli jak ji nazval Chafulumsa: „Sfinx".
To prý znamenalo v překladu z egyptského slova „sešepanch"-  „obraz žijícího," a nebo také „Abdul-Hol", což znamenalo „Otec hrůzy." Sarah to nekomentovala, jelikož Ka si vyloženě užíval, že je alespoň v jedné věci lepší než ona, jednoduše jí to dával sežrat přednáškou o každém kamenu, který potkali.
Sfinga je byl obrovitá socha v podobě lva s lidskou hlavou. Podle Ka, byla dříve dokonce i barevná, musela vypadat úžasně, ale podepsal se na ní čas. Egypťané měli vzato, že chránila posmrtný klid faraonů. Pro ně Velkých bohů. Bradka i nos jí už dávno upadly, a ne, nemohl za to Obelix, ale stejně vyhlížela jaksi vznešeně.
S Chafulumsou měli velký plán. Turisté byli jako otravné mouchy a oni potřebovali čas na prozkoumání všech míst, skrytých a neskrytých, právě bez nich. Třeba krádež nějakého posvátného obelisku? Možná rozbití pyramidy? Každopádně - zábava!
O půlnoci vše uskuteční. Proč o půlnoci? Je to zlejší, jak jinak. Půlnoc, kdy se probouzí netvoři a zlo světa, kdy je temnota nejsilnější.

Komenty a vote potěší ;)

*Co to děláš ty hloupá děvko?"

MumifikaceKde žijí příběhy. Začni objevovat