Pár dní...

6.

,,Grace, pojď se mnou. Nechci, abys u toho byla. '' Došel Newt k Thomasovi a Grace.

Děkovně kývl na Thomase a vzal si svou přítelkyni za ruku. Vedl ji do jiné místnosti, aby si mohli sednout. Teresa se k nim přidala, sama to nechtěla vidět a ráda by si sedla.

Dovedl obě dívky, do místnosti dole, která dřív zřejmě dřív sloužila jako obývací pokoj. Byli zde dva velké gauče a tři křesla. Mezi nimi byl dřevěný, polo rozbitý stolek. Teresa si vzala jedno křeslo a Newt se s Grace posadil na jeden z gaučů.

Zavřela oči a hlavu položila na jeho rameno. Nejradši by utekla někam do jiné reality. Z tohohle se pro ně stávala větší a větší noční můra.

V tichu vyčkávali na ostatní, než se vrátí. Mezitím se snažili vzpamatovat z toho všeho, co se doteď událo.

Mohlo uběhnout dobrých dvacet až třicet minut, než se začali kluci vracet. Společně šli uložit pryč Winstona a i toho druhého. Nemohli je tu jen tak nechat. Navíc chtěli nějak důstojněji Winstona pohřbít. Rozhodli se mu vykopat místo vedle domu.

Také zabarikádovali jediný volný vchod do domu, neradi by v noci měli nějakou další nezvanou návštěvu.

Všichni si beze slova zabrali nějaké místečko na sednutí. Vše sesunuli tak, aby seděli v kruhu a každý na všechny dobře viděl. Hlavně aby si také mohl každý někam pohodlně sednout. Konečně se mohli trochu uvolnit, když už mohou sedět na celkem pohodlných křeslech a gaučích.

Nikdo nevěděl, čím by měl začít. Nikdo z nich nechtěl být ten, co začne téma.

,,Grace? '' Nakonec Minho prolomil naprosté ticho v pokoji.

,,Hm. ''

,,Myslíš.....řekla bys nám co se stalo? Myslím, jak tě od nás odvedli. '' Byl dost opatrný. Nechtěl na ni nijak tlačit, ale zároveň věděl, že jim to Grace říct musí.

,,Jo. Tohle. No odvedli mě zas za nějakými doktory, prý díky testům. Jenže, připoutali mě tam jak nějakého magora a dali do žil tmavou tekutinu, díky které jsem něco viděla. Byly to střípky z minulosti. Vše však bylo strašně rozmazané a tlumené. Po probuzení mě on osvobodil, pomohl mi za vámi. Po cestě to vše zapadlo do sebe. Že jsme stále byli pod ZLOSINem. To ''osvobození'' byla jen další část testu. Nikdo z těch co tam leželi, nebyl mrtvý, jen to na nás hráli. A my jim to celé sežrali i s navijákem. Nedopadli bysme dobře, kdybychom tam zůstali. Dělají tam nějaké experimenty na nakažených. Zkouší vakcínu na různé fáze onemocnění. Tu samou vakcínu, se kterou přijela tenkrát Teresa a my ji dali Albymu. '' Vše jim nějako vysvětlila. Sama nevěděla kde a s čím by vůbec měla začít. Doufala, že na něco nezapomněla a řekla vše.

Newt ji celou dobu držel za ruku. Věděl, že Grace není teď zrovna nejlépe.

,,Co teď budeme dělat? '' Optal se Pánvička.

,,Já je zaslechl, jak se baví o nějakém útočišti. Někde v horách. Prý tam zachraňují děti, jako jsme my. Zachraňují je ze ZLOSINu. Tam můžou v klidu a svobodně začít znovu. '' Promluvil mladý klučina.

,,Jak se vlastně jmenuješ? '' Otočil se na něj Thomas.

,,Aris. Slyšel jsem, jak se baví o vaší skupině, prý vás chtěli vzít ten večer. Proto jsem se vplížil za Grace, abych vám pomohl ven. Také jsem slyšel, že Grace má co dočinění s Evou. '' Jen co dořekl poslední větu, se všichni nechápavě otočili na Grace.

,,Co jsi to řekl? '' Vyvalila na něj oči.

,,Prý jsi nějak důležitá. Hlavně pro ni. Tebe a Thomase zná nějak víc než ostatní. Víc jsem bohužel neslyšel. '' Vysvětlil.