Pár dní...

7.

Vše začala vybalovat a skládat na kuchyňskou linku. Batohy k sobě, lahve to samé a i plechovky. Teď už všeho bylo dostatek pro každého. Možná jim dokonce zbyde i na cestu. Zbraň položila vedle na linku. Hrdě sledovala kupy, co zvládla nashromáždit.

Nikdy by do sebe neřekla, že se vydá tak neohroženě do takového prostředí.

V tom došel do kuchyně i Pánvička.

,,Dobré ráno. '' Pověděl.

,,Dobré. ''

,,Teeda. Kde jsi tohle vše našla? To snad ani nemohlo být v jednom domě. '' Zasmál se.

Na to Grace uhnula pohledem jinam, jelikož měl pravdu. Bylo jasné, že pochvalu by za ten výkon od ostatních rozhodně nedostala.

,,Počkej. Nechceš mi snad říct.....'' Ukázal prstem nejdřív na kupy a pak zpět na ní.

Ihned na to si všiml té zbraně a okamžitě mu to došlo.

,,Grace to nemyslíš vážně. Mohlo se ti tam něco stát. Někde tam mohl být další nakažený a zabít tě. Víš jak je to venku nebezpečné? ''

,,Já vím. Ale já vám chtěla udělat radost. Dát vám nějakou snídani na posilnění, a aby bylo něco na cestu. ''

,,Ale na to ses měla vykašlat. ''

,,Promiň mi to. Jen jsem pro vás chtěla něco udělat. '' Udělala na něj psí oči, protože ví, že u něj jí to vždy projde.

,,No dobře no. Ale slib mi, že to už nikdy nezopakuješ. '' Pohrozil.

Nemohl se na Grace zlobit. Na to ji měl moc rád. Navíc, kdo by mohl na někoho s takovým pohledem.

,,Pomůžeš mi něco připravit pro ostatní? '' Zazubila se.

,,Samo sebou. Jako v Place, za starých dobrých časů. ''

,,Jako v Place. ''

Nejprve dala Grace tu zbraň jinam, aby to nedošlo nikomu dalšímu. Stačí, že na to přišel Pánvička. Newt by určitě zešílel, kdyby se dozvěděl, že jeho dívka vyšla sama ven prohledávat baráky.

Společně se pak pustili do přípravy jídla. Snažili se připravit takové porce, aby se každý najedl, ale i aby zbylo něco na později. Teď nemají žádnou jistotu, že na nějaké jídlo v nejbližší době narazí.

Elektřina v domě nefungovala, takže neměli možnost cokoliv z toho ohřát. Naštěstí v kohoutku tekla voda, která se ukázala i jako pitná.

Aspoň, že ta voda se dá pít. Když už si nic neohřejeme. Nevím, kde bychom to hledali. Nějaký místo s pitnou vodou. Tady v poušti.

Později co už měli vše nachystané a šli se usadit, začali postupně scházet ostatní Placeři.

,,No tedaaa. Tady se někdo činil. '' Přišel Jeff.

,,Konečně nějaký jídlo. Přímo umírám hlady. '' Následoval ho Minho.

Všichni si usedli znovu do křesel a gaučů a pustili se hladoví do jídla. Jediný kdo zde chyběl, byl Newt.

Měla bych ho jít vzbudit. Aby se najedl, musí se posilnit.

,,Měla bych zajít pro Newta. Určitě ještě spí. '' Zvedla se Grace a vydala se směr jejich pokoj.

Všichni se na Grace na chvilku podívali, poté se však opět věnovali svým talířům s jídlem.

Vyšla jedno patro a opatrně otevírala dveře do pokoje. Měla pravdu. Newt ještě tvrdě pospával. Pomalu si k němu lehla a chvíli ho jen sledovala. Povolená nevinná tvář. Celý mimo tento svět. Kéž by v takovém nemuseli být.

,,Vstávej lásko. '' Pohladila ho po tváři.

Bez reakce. Musela tedy zkusit podruhé, zda bude mít větší štěstí. Tentokrát jemně zatřásla za jeho rameno. To už se však ukázalo jako úspěšný pokus.

,,No dobré ráno šípková Růženko. '' Pousmála se nad jeho rozespalým pohledem.

,,Dobré. ''

,,Pojď, všichni už jsou dole a čekají. Máš tam připravené jídlo. ''

,, Jídlo? ''

,,Jo. Tak pojď. '' Začala se zvedat.

V tom si ji přitáhl za ruku zpátky k sobě do postele. Jak to Grace nečekala tak na něj celou vahou spadla. Pevně si Grace přitiskl k sobě.

,,Tak ať si ještě chvíli počkají. '' Políbil ji.

Grace polibek prohloubila.

Chvíli se spolu líbali a mazlili, než se Grace zvedla, že by měli jít.

,,Tak už pojď. '' Dala mu ještě pusu a zvedla se z postele.

Společně došli za ostatními dolů. Newt se také najedl.

Když byli všichni po jídle, čekalo je vymyslet, co teď vlastně budou dělat.

,,Taak. Nějaké návrhy? '' Začal Minho.

Na to byl každý zticha. Nikdo sám neměl nejmenší tušení, co by teď měli udělat. Zůstat zde však nemůžou. Dřív nebo později by si je ZLOSIN našel i tady. Někam musí jít.

,,Co to útočiště v horách? '' Navrhla Grace do tiché místnosti.

,,Nemáme jistotu, že tam vůbec někdo je. '' Začala Teresa.

,,To sice nemáme, ale řekni mi, co teď máme jisté? '' Opáčila zpět Grace.

Na to Teresa neměla co říct.

,,Grace má pravdu. Je to aspoň nějaká naděje. '' Přidal se Pánvička.

,,Navíc, kam jinam bychom šli. Zpátky rozhodně nejdu. '' Přitakal Newt.

,,I když to nemáme jisté, nevypadá to, že bychom měli nějak na výběr. Má tedy někdo jiný návrh nebo jdeme do hor? '' Zeptal se Minho všech.

Nikdo neřekl dobrého půl slova. Což znamenalo souhlas pro první a i jediný návrh, který padl.

,,Takže jde se do hor. Všichni se připravte, za chvíli vyrážíme. '' Zavelel.

Každý si vzal nějaký batoh nebo tašku, do kterého mu bylo přiděleno nějaké jídlo a pití. Nechtěli, aby někdo táhl vše sám, takže to spravedlivě rozdělili.

Thomas s Minhem a Pánvičkou pak společně odstranili barikády ze dveří, které tam včera připravili, aby mohli projít ven.

,,Frase, to je vedro. ''

,,To slunce hrozně pálí. ''

,,To jo. To nemůžeme vydržet. ''

,,Auuuu.''

Začali všichni do jednoho nadávat. Venku bylo nehorázně vedro, jak vylezlo sluníčko. Nejen že bylo vedro, ale Slunce strašně moc pálilo. Grace si připadala, jak kdyby ji Slunce přímo propalovalo kůži skrz na skrz. A to tam byli pouhých pár vteřin.

,,Musíme se něčím zakrýt. Takhle se nikam nedostaneme. '' Přišel Thomas s nápadem.

,,Thomas má pravdu. Všichni zpátky do domu. Najdeme nějaká prostěradla nebo povlečení, které přes sebe hodíme. '' Rozkázal Minho.

Jak nakázal, tak se i dělo. Vrátili se zpět do domu. Vzali všechny prostěradla, která našli. Jenže jich nebylo dostatečný počet, který potřebovali. Takže se museli vydat prozkoumat i vedlejší dva domy.

Opatrně je prohledali, dokonce našli ještě nějaké plechovky a lahve, které naplnili. Když každý měl svůj kus prostěradla, skupinka se vydala, směr hory.