Jungkook P.O.V.
Nevím jestli mám být štastný nebo ne. No rozhodně nejsem happy. Jsem nervozní. Ale nevím proč však přesně tohle jsem chtěl ne? Jít ke svýmu crushovi do kabinetu a tam ho svést, tak proč se ted cítím, tak jak se cítím?
Co když má přítelkyni?
Co když není gay?
Co kdyby byl gay ale já bych se mu nelíbil?
Co když-
Můj proud myšlenek přerušilo zvonění na přestávku, což znamená že musím zvednout svojí královskou prdel a dojít za ním.
Ještě si ale skočim na záchod se nějak zkulturnit.
Došel jsem na školní záchody, kde překvapivě nikdo nebyl. Většinou tady starší žáci kouří, nebo někoho mlátí, protože sem dozor moc nechodí. Ještě jednou jsem všechno prohlédl, zda tu nikdo není, a když jsem zjistil že ne, vytáhl jsem z kapsy nějakou vonafku a přestříkal si snad celé tělo.
Bože připadám si jak nějaká holka která chce zbalit svého crushe. To si to teda dopracoval Jungkooku.
Ale počkat! Když si tak vzpomínám tak ta učitelka mi řekla že jsem vymaštěnej! To si nemůže dovolit, myslím. No co, já jí taky neříkám že je to stará rašple i když je to pravda. Mám takový pocit že kdybych jí to řekl nechala by mě rupnout.
Ještě jsem se zkontroloval v zrcadle, přičemž jsem usoudil že lepší už to nebude, a vyšel směr peklu.
Taehyung POV.
Ředitel mi dal ještě nějakou práci navíc. Mám doučovat několik žáků, o kterých jsem třeba vůbec neslyšel ale budiž. Když mi to zaplatí jako přesčas, tak v pořádku.
Jedna z učitelek říkala že by za mnou měl přijít student, který je až nadaně blbej. No tak to chci vidět co za éro to bude.
Když tak koukám na ty hodiny, vypadá to že má zpoždění. Takže nejenom že je vymaštěnej jak papír od salámu, ale chlapeček taky neumí hodiny.
Zrovna když jsem si dal nohy na svůj pracovní stůl, a vzal si do ruky podklady pro hodinu, někdo zaklepal.
Došlo mi že to bude ten opozdilec, kterého mám doučovat.
No za pět minut mu začíná hodina. Hm no co tak zmešká.
„ Dále...!" zakřičel jsem a dal nohy ze stolu. Snažil jsem se rychle nějak upravit až to nevypadá že se tu jen válím a nic nedělám.
I když přesně to dělám...
„ Dobrý den.." poklonil se mi a vešel dál. Zavřel za sebou dveře a rozhlédl se po mém království.
„Sedni si" pokynul jsem mu rukou a složil si ruce na stole. Snad to bude vypadat víc autorativně, protože mám pocit že není o moc starší než já.... Jako každý na téhle škole.
Poslušně si sednul na židli a složil ruce do klína.
Připadá to jenom mě nebo se až moc přesmradil nějakou vonafkou?.
Zdravím Vás!
Jak se líbila kapitola?
ČTEŠ
𝐌𝐲 𝐥𝐢𝐭𝐭𝐥𝐞 𝐛𝐨𝐲𝐟𝐫𝐢𝐞𝐧𝐝- 𝐘𝐨𝐨𝐧𝐦𝐢𝐧
Teen FictionSedmnáctiletý chlapec jménem Park Jimin " trpí " poruchou zvanou Little space. Min Yoongi, přísný avšak velmi mladý učitel, který nastupuje na Seoulskou střední kam čirou náhodou chodí Jimin. Jak se projeví Jiminova " nemoc"? a jak se s tím "vypo...