Kočičí válečníci: Příběh Nočního spára a Větroplašky

☆12☆

Byl klidný den a vypadalo to jako by se nic nestalo. Dubocas i Žlutodrápka byli pohřbeni a zraněné kočky se scházeli u Černoflíčky, proto se Větroplaška rozhodla, že jí teď obtěžovat nebude. A kromě toho byla naštvaná na Nočního spára. Já jsem taky dobrá válečnice! Proč si Žlutá hvězda vybrala jeho?! Zavrtěla hlavou a šla směrem k hromadě s úlovky. Zrovna si chtěla vzít rejska, když v tom k ní přiběhl Spár. Hnusil se jí. Otráveně se na něj podívala a čekala co od ní nový zástupce chce. ,,Zase povedeš noční hlídku. Půjdeš se Stínkou a Šedinkou." Řekl a chtěl odejít, ale Větroplaška ho zarazila. ,,Jasně pane zástupce." Odpověděla sarkasticky a Spár se k ní otočil. ,,Proč jsi naštvaná? Nic jsem ti neprovedl." Vyprskl, ale Větroplaška ho neposlouchala. ,,Jsou i pokročilejší válečníci, než jsi ty. Fakt nevím, proč si Žlutá hvězda vybrala tebe." ,,Mě do za vinu nedávej." Na Spárovi bylo vidět, že se snaží být klidný, to ale Větroplašku, akorát víc vytočilo. ,,Nehraj si na pana velikýho." Zavrčela, ale Spár se snažil zůstat klidný, ale přestávalo se mu to dařit. Stejně to měla i Větroplaška. Neudržela se a po Spárovi skočila. Ten ji jemně odhodil a s naježenou srstí se na ni podíval. ,,Nechci s tebou bojovat." Řekl jí zoufalým hlasem, ale Větroplaška se jen oklepala. ,,Ale já jo!" Znovu po něm skočila s tentokrát, se mu zachytila na zádech. Noční spár ji schodil s škrábl přes oko. Bohužel přesně do jizvy.

Všichni jen přihlíželi, jak Větroplaška se zavřešťením utekla. Jednou tlapkou si držela oko a ostatníma belhala lesem, pryč od tábora. Nechtěla tam být, už ani minutu. Když byla dost daleko od tábora zhrouceně si lehla na zem. Držela si krvácející oko a brečela. Slzy jí štípaly na jizvě a brzo měla úplně mokré tváře. Sama nevěděla, proč vůbec brečí, ale možná proto, že si uvědomila, že udělala chybu. ,,Větroplaško." Uslyšela něčí hlas, jí velice povědomý. Zvedla hlavu a i přes slzy, matně poznala svého učedníka Hnědotlapku, jak na ni klidně hledí. ,,Hnědotlapko?" Větroplaška si setřela slzy, ale Hnědotlapka, už tam nestál. Najednou nebe zahalili mraky a ozval se hrom. Větroplaška rychle běžela k prvnímu keři, který uviděla a schovala se do něj. Tak tak jí to skrylo. ,,Proč jsem takový myší mozek?!" Nadávala na sebe nahlas a potom zavřela oči. Sama se divila, jak je unavená a brzo usnula.

Větroplaška stála v lese. V jarním rozkvetlém lese. Byla tam sama. Tohle byl její z nejlepších snů. Běžela lesem, když v tom uslyšela svoje jméno. ,,Větroplaško?" Větroplašce se naježili chlupy na zátylku. Otočila se a před ní stál Noční spár. Najednou kolem ní byla tma. Byli tam jen ona a Noční spár.

Probudila se a divila se kde to je. Na oku měla obklad a když poznala, kde leží, nebyla schopná slova. Ležela v doupěti Černoflíčky. ,,Je dobře, že ses probudila. Našla tě odpolední hlídka, ale nevzbudili tě. Donesly tě sem." Vysvětlila léčitelka a na Větroplaščino horké čelo položila obklad z mokrých listů. Větroplaška se cítila trpaně a styděla se. Vtom tam přiběhla Stínka. ,, Větroplaško! Větroplaško, já se o tebe tak bála!" Vykřikla Větroplaščina přítelkyně a přitulila se k ní. Větroplaška potichu zavrněla. ,,Proč jsi napadla Nočního spára?!" Vykřikla Stínka, ale neznělo to rozzlobeně. Byla spíš nešťastná. Větroplaška neměla slov. Stínka se k ní znovu přitulila. ,,To je jedno. Hlavně že jsi v pořádku a zpátky." Větroplašce spadl zakrvácený obklad z oka a když se na ni Stínka podívala o dva kroky ustoupila. ,,Větroplaško..." Nedořekla. Utekla. Venku pršelo a když se Větroplaška podívala na svůj odraz, vyděsila se, stejně jako Stínka. Kolem pravého oka měla tmavou krev a její jizva, byla mnohem viditelnější, delší a širší. I oko měla od krve. Černoflíčka jí dala nový obklad, když v tom tam někdo zase přišel. Žlutá hvězda a Noční spár.

_________________________________

VELITELKA: Žlutá hvězda - mohutná zlatá kočka s bílím hrudníkem, modré oči

ZÁSTUPCE:
Noční spár - černý kocour s bílím břichem, tlapkou a špičkou ocásku, modré oči
- Šedinka - učednice

LÉČITELKA: Černo flíčka - tmavě zrzavá kočka s černou tlamičkou, zelené oči
- Čmelkotlapka, učedník

VÁLEČNÍCI:
Popelavá tlapa - zlatá kočka s šedými tlapami, jantarové oči
- Vlnek, učedník

Kamenný tesák - šedý kocour, žluté oči
- Kvítek - učedník

Kapraďočka - šedá mourovatá kočka, zelené oči
- Bělinka - učednice

Štír - hnědý mourek s tenkým ocasem, modré oči
- Ledík, učedník

Větroplaška - šedo-hnědá kočka s jizvou přes oko, hnědé oči

Noční spár - černý kocour s bílím břichem, tlapkou a špičkou ocásku, modré oči
- Šedinka - učednice

Stínka - černá kočka s hnědým břichem, jantarové oči

Rudý dráp - svalnatý rudý kocour s každým okem jinak zbarveným, červené a zelené oko

Trnovous - světle hnědý kocour s dlouhou srstí

Mrazivka - šedomodrá kočka s dlouhou srstí, modré oči

UČEDNÍCI:
Bělinka - bílá kočička, modré oči

Vlnek - stříbrný mourovatý kocourek s flíčkem na okem, modré oči

Šedinka - krémová kočička s šedým ocasem, tlapkama a ušima, modré oči

Kvítek - bílý kocourek se zrzavými fleky, zelené oči

Čmelkotlapka - zrzavý mourek, zelené oči

Ledík - tmavě šedomodrý kocourek s bílou náprsenkou, modré oči

MATKY:

Skvrnka - černá kočka s hnědým flíčkem na stehně, jantarové oči
- Stéblík - kotě

KOŤATA:
Stéblík - bílý kocourek s hnědými proužky na tlapkách, žluté oči

STARŠÍ:

Kvítka - černá kočka s bílou tlamičkou, břichem, hrudníkem a špičkou ocasu, žluté oči