Kočičí válečníci: Příběh Nočního spára a Větroplašky

✧37✧

Spár si lehl na zem, byl vyčerpaný.
Přistoupil k němu Čmelkotlapka a i s léčitelem Hromových, Vlaštovčím pírkem.
Ošetřili mu všechny rány a dali maková semínka.
Potom Vlaštovčí i s Čmelkotlapkou odešli do léčitelského doupěte.
Spár věděl, že Černoflíčka zemřela a Čmelkotlapka toho ještě moc neumí.
Vlaštovčí byl dobrý kocour, který by se obětoval i za cizí klan.
Slyšel hlas Žluté hvězdy.
Díky, že je v pořádku! Vyslal děkování k Hvězdnému klanu a sledoval svoji velitelku.
Byl tam i Trnovous.
Spárovi se naježila srst na zádech.
Nakonec přeci jen usnul.

Spár šel vlhkou trávou. Stébla se ohýbala pod jeho tlapkami. Na nebi svítilo spoustu hvězd, ale měsíc byl zahalený v mrácích, které mu zabraňovali ozářit malou mýtinku.
Spár se zastavil uprostřed malé mýtinky a čekal, co se bude dít.
Hleděl no tmavou oblohu.
Z oblohy začala padat hvězda. Spár nad tímto činem Hvězdného klanu trochu znervózněl.
Padl snad nějaký Hvězdný válečník?
Sklopil hlavu a hleděl před sebe.
Před ním byl hustý a černý les.
Chvíly se nic nedělo, ale potom z toho děsivě černého lesa vyšla kočka.
Její obrys byl složen z malých svítivých hvězdiček.
Kočka k němu lehce našlapovala.
Když k němu došla, stály obličeji proti sobě a Spár nemohl uvěřit svým očím.
Jsi to ty? Zašeptal a do očí se mu hnali první slzy.
Kočka se usmála a přistoupila ještě blíž.
Spár se ke kočce v mžiku přitul a radostně vrněl.
Štíre... Vydechl a přitiskl se k němu ještě víc.
Proč jsi mě tu nechal samotného? Zašeptal a odstoupil.
Štír ho sledoval moudrýma očima, ale byl zticha.
Stanu se synem... Mňoukl a vytratil se.

Spáre! No tak! Mňoukla Větroplaška a olízla Spára na krku.
Děje se něco? Mňoukl rozespale Spár a posadil se.
Už půjdeme do svého tábora, spal jsi celé odpoledne a večer! Pousmála se Větroplaška a přejala mu čumáčkem po tváři.
Spár zavrněl a Větroplaška mu začala čistit špinavý kožíšek.
Spár na ni vrhl láskyplný pohled a zamířil ke Žluté hvězdě.
Dobré ráno. Pozdravili ho dvojhlasně Žlutá hvězda s Trnitým měsícem.
Děkuji ti, za tvoji laskavost. Zavrněla upřímně Žlutá hvězda a Trnitý kývl.
Co bude s Čmelkotlapkou? Zeptal se Noční spár.
S Trnitým měsícem jsme se dohodli, že by mohl navštěvovat Vlaštovčího pírka, a ten by ho mohl učit. Řekla Žlutá hvězda a Trnitý souhlasně pokýval hlavou.
Je mi líto co se stalo Černoflíčce a tak vám pomůžu. Pousmál se velitel Hromových.
Spár kývl a odešel shromážďovat své klanově kočky.
Za chvíly přišla i Žlutá hvězda a kočky vyrazili z tábora Hromových, zpátky na své území.

_________________________________

VELITELKA: Žlutá hvězda - mohutná zlatá kočka s bílím hrudníkem, modré oči

ZÁSTUPCE:
Noční spár - černý kocour s bílím břichem, tlapkou a špičkou ocásku, modré oči
- Šedinka - učednice

LÉČITEL: Čmelkotlapka - zrzavý mourek, zelené oči

VÁLEČNÍCI:
Popelavá tlapa - zlatá kočka s šedými tlapami, jantarové oči
- Vlnek, učedník

Kamenný tesák - šedý kocour, žluté oči
- Kvítek - učedník

Kapraďočka - šedá mourovatá kočka, zelené oči
- Bělinka - učednice

Větroplaška - šedo-hnědá kočka s jizvou přes oko, hnědé oči

Noční spár - černý kocour s bílím břichem, tlapkou a špičkou ocásku, modré oči
- Šedinka - učednice

Stínka - černá kočka s hnědým břichem, jantarové oči

- Ledík, učedník

Trnovous - světle hnědý kocour s dlouhou srstí

Mrazivka - šedomodrá kočka s dlouhou srstí, modré oči

UČEDNÍCI:
Bělinka - bílá kočička, modré oči

Vlnek - stříbrný mourovatý kocourek s flíčkem na okem, modré oči

Šedinka - krémová kočička s šedým ocasem, tlapkama a ušima, modré oči

Kvítek - bílý kocourek se zrzavými fleky, zelené oči

Ledík - tmavě šedomodrý kocourek s bílou náprsenkou, modré oči

MATKY:

Skvrnka - černá kočka s hnědým flíčkem na stehně, jantarové oči
- Stéblík - kotě

KOŤATA:
Stéblík - bílý kocourek s hnědými proužky na tlapkách, žluté oči

STARŠÍ:

Kvítka - černá kočka s bílou tlamičkou, břichem, hrudníkem a špičkou ocasu, žluté oči